Réžia:
Leander HaußmannKamera:
Peter Joachim KrauseHudba:
Stephen KeuschHrajú:
Alexander Scheer, Alexander Beyer, Robert Stadlober, Teresa Weißbach, Katharina Thalbach, Detlev Buck, Henry Hübchen, Annika Kuhl, Leander Haußmann (viac)Obsahy(1)
Partička děcek vyrůstá na kratší, zato té horší, straně Sluneční aleje (Sonnenallee) v Berlíně; v těsném sousedství jednoho z mála přechodů mezi Východem a Západem pro německé obyvatele. Příhody těchto dětí, jejich rodin, jejich přátel ze "Západního Německa" a známých, kteří přijíždějí na návštěvu, a jednotek ostrahy východoněmecké hranice, to vše ilustruje absurditu všedního dne ve Sluneční aleji a skrze ni vlastně v celém někdejším Východním Německu. (Fary)
(viac)Recenzie (48)
Bezva film, s nadhledem se vrací za zeď. Opět jedna z náhodně spatřených perel. Líbí se mi víc, než Goodbye Lenin. Ke srovnání s Pelíšky určitě svádí, že je to retro, je to příběh jedné rodiny za železnou oponou, že je tam fajn maminka a že dospívání je těžký v každé době. Miluju scénu, jak maminka převáží přes čáru strýcův popel. ()
Výborný film o životě v NDR. Trochu bych to přirovnal k Pelíškům, které by točil Vorel :). Je to hodně stylizované z mírně afektovanými hereckými výkony, jako třeba v Kouři. Ale každopádně to stojí za shlédnutí. ()
Zpočátku jsem si říkal, že ten film vypnu. Styl vyprávění mi neseděl, ani poněkud vyčpělé vtípky. Jenže pak jsem se "vžil" do té správné atmosféry Východního Německa a začal se bavit a prožívat s hrdiny jejich strasti a slasti. Přesto mi určitá hořká pachuť na patře zůstala... ()
Hodně průměrný film, ve kterém se nic zásadního nestane. Zajímavý to začalo být až v poslední půl hodině ani herci mě nijak zvlášť nenadchli a závěrečná scéna byla trošku přitažená za vlasy, ale to filmu asi neuškodilo. ()
Skvělá německá "pelíškovina" zaměřená spíše na teenagery.Který film je tedy výraznější.Pokusil jsem se to tedy určit pomocí score.(Pelechy vs Sonnenallee)- Vtip (1:0),Realita doby,atmosfera (2:1),Rozuzlení (3:1),Hudba(4:2),Výrobky made in east (5-Víceučelový stůl :3-Nerozbitné skleničky),Dialogy (6:4),Herecké výkony (7:4),Kontrast východ/západ (7:5)...........................Asi by toho muselo být hodně,prostě se na to podívejte a udělejte si vlastní zázor.A pokud jste němci tak si obraťte sco.................vlastně nic stejně byste neuměli česky. ()
Další příjemná, trošku klišovitá komedie z cyklu Kino Aussig 2013, které dám prostě opět raději 4 než 3 - za němčinu a má to styl. ()
Knihu už si nepamatuju, ale film je celkem v pohodě, jen mě rušila ta stylizace ala Ein Kessel Buntes. ()
Pohodová komedie z Východního Berlína. Sposta lidí tady nadává, že je tento film neprávem vydáván za německé Pelíšky. Já říkám, proč ne? Komedie to je, z dob komunismu taky, je to o střetávání mládí se stářím, o dospívání, o lásce, tak co? Sice se mi Pelíšky líbili víc, ale proč taky - pocházejí z české dílny. Pro němce můžou být nuda. To se není čemu divit. Každopádně německou Sluneční ulici považuji za plnohodnotný protějšek českých Pelíšků. Howgh! ()
doporučuju taky hlavně knížku, podle které to bylo natočené... jinak podle mně teda i lepší než umelancholičtělé pelíšky :) ()
To, co byla Šakalí léta v Československu pro rock´n´roll, to byla Sluneční alej pro rockovou muziku v NDR. ()
Otec Šebek z Hřebejkových Pelíšků chtěl vědět, kde soudruzi z NDR udělali chybu. Úsměvné retro zpoza Berlínské zdi vám a jemu dá odpověď... mimořádně zdařilý kousek od našich německých sousedů... ()
Snímek není lepší než české Pelíšky, ovšem fakt, že se k němu odhodlali Němci se vším jak je známe, je už dost hodnotný. Nejpovedenější je určitě úvodní scéna se západními obyvateli Berlína a jejich všeříkající hláškou: "Hele, enderák". ()
Moc nechápu srovnání s Pelíšky. Ty popisují jakstaks idylickou dobu pražského jara a na konci přechází do totální okupační deprese. Sonnenallee je komedie, byť občas nahořklá, která ukazuje každodennost sedmdesátek v Berlíně. Sranda to ale asi moc nebyla. Rozhodně je to ale lepší než Good Bye, Lenin. Už jen ten konec, který je v Německu zakončen poměrně positivně, což s českou "verzí" má jen pramálo společného. ()
Výborná retro komedie z německého sociku. ()
Naprostá pohodička. Dobrá muzika a docela sranda. Hodně silny 3* možná i 4.... ()
Dospívající Micha se svou partou obývá Sluneční ulici. Převážná část se jí nachází ve zdí odděleném západním Berlíně, leč Micha měl tu smůlu a zůstal na jejím kratším, šedesátimetrovém a nádavkem východním konci. Denně přicházejí na vyhlídkovou plošinu nad zdí Zápaďáci, aby si "Dederoňáky" prohlédli zblízka a mohli se jim pošklebovat. Micha ale zachovává dekórum a prožívá svoje mládí jako každý správný puberťák-posílá milostná psaníčka, stydí se za svou nevšední rodinku, poflakuje se s partou kamarádů po venku a experimentuje s návykovými látkami-leč k sehnání byly jen bylinky pro astmatiky... Třešničkami jsou komediální postavy typu otravný policista, neurotický stýček, který co chvíli něco pašuje přes hranici a další. Líbil se mi i otevřený konec, takový snový a správně odvázaný-k filmu tohoto typu se hodil. Mimochodem: knížka Thomase Brussiga je ještě lepší ;) ()
"Strana je předkožkou dělnické třídy" :o) ()
Docela dobrý retro z komančských časů, ale na Pelíšky to nemá... ()
Jedna hvězdička z úcty k naší němčinářce z Mnichova,která nám pustila film místo výuky, rád bych hodnotil odpadem, protože jak popsal Siegmund, opravdu dělat si legraci z nečoho co takto ve skutečnosti nikdy nevypadalo nebylo vtipný, herci přehrávali, nebyli vtipný ani trochu, celkem vydařeně zobrazeno retro,ale to je asi tak všechno. S českýma filmama bych vůbec nesrovnával, není důvod. ()
slušná a vcelku zábavná komedie /např. scéna s drogovou párty/, trochu se vezoucí na vlně nostalgie, která musela v 90-tých letech zákonitě zaplavit všechny země bývalého východního bloku. za filmem good bye lenin toto dílo lehce pokulhává, protože nešlo ve zobrazování jednotlivých ikon a fenoménů komunismu tak daleko a do hloubky. nicméně příběh jedné berlínské ulice, jež je rozdělena státní hranicí, ba co víc, hranicí mezi dvěma nepřátelskými světy, nabízí bezpočet vtipných situací. a za závěrečnou scénou se spontánním happeningem a hlubokým protiválečným poselstvím, by se nemusel stydět ani kdejaký režisér amerických muzikálů z 50-tých let. ()
Reklama