Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Nehrdinský hrdina příběhu, čtyřicetiletý Bohouš Burda, je věčný idealista, který je nespokojen s tím, jak žije. Manželství nestojí za nic, jeho žena žije zcela v zajetí počítačů a nemá pochopení ani pro jeho recesní vtípky. Život ve velkoměstě ho otravuje doslova i v přeneseném smyslu, touží po rodné hájence v čisté přírodě. Radost ze života chce hledat jinde než v technickém pokroku a vyjádření tohoto názoru mu vynese dokonce i několik dobře mířených ran pěstí. A tak přichází vzpoura - proti všemu a proti všem. Do cesty se mu navíc připlete i mladá půvabná dívka Terezka, která má podobné názory jako on. A tak Burda končí v horách s pojízdnou zubní ordinací a s dívkou, která chce žít jen s ním. Zdá se, že idylka může začít. Jenže... (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (177)

Jara.Cimrman.jr 

všetky recenzie používateľa

"Já se zrovna chystám na Onen svět, tak jsem si říkal, jestli byste třeba nechtěla jet se mnou." Čerstvej vzduch mám radši než čoudící fabriky, ale dokázal bych se vzdát všech technologickejch vymožeností, abych přírodu zachránil? Některejch určitě ano, zejména těch "chytrejch", ale na lovení potravy holýma rukama, shánění otopu v lese, několikakilometrový procházky do práce a praní v neckách se opravdu necítím. Přesto fandím každým ochránci přírody, kterej není organizován v nějaký "zelený" ekoteroristický organizaci a takovej Dr. Burda je. Naivní, idealistickej a vtipnej. Vždy jsem byl na jeho straně a přál jsem mu, aby uspěl v boji s projektanty přírody a ekologicky zkompostoval manželku. ()

anais 

všetky recenzie používateľa

Vít Olmer natočil skvělý film, který nepostrádá myšlenku, humor, lásku, ale ani dojetí. Kloubí se tu svěrákovský humor s Olmerovým (tehdejším) experimentováním s filmovou formou. Je to podívaná nebývalá. Za zmínku stojí i výkon kýčařské malířky (skvělé moderátorky!) Ivy Huttnerové, která dokáže chvíli působit jako mrcha, aby nám jí následně bylo líto, a na samém konci zas ne. Není dnes zvykem doporučovat filmy Víta Olmera, ale u těch starších si to dovolit můžem. ()

Reklama

Big Bear 

všetky recenzie používateľa

Tohle mělo všechno. Perfektní mix komedie a drama o nástupu krize středního věku ve víru čím dál více nastupující kybernetiky a snaze tomu všemu nějak uniknout. Když je splín, hlásí se navíc nostalgie, hlavně v časech kdy se Bohouš Burda čím dál více odcizuje emancipované manželce. A tak vzpomíná na dětství a na časy, kdy se sice žilo tvrdě, ale mnohem klidněji. Jak sám říká - moje máma prala v neckách, ale času na nás měla i tak mnohem více než dnes má na mně manželka co pere v pračce. Není naštěstí sám, kdo se v tom chaosu moderního světa, který jiným vyhovuje tak trochu ztratil... Ačkoliv obklopeni lidským pulzujícícm sídlištěm, cítí se tito ztracenci velmi osamělí. Naštěstí Bohouš najde spřízněnou duši, která má pochopení nejen pro jeho povahu, ale i nahlížení na čím dál zmatenější a jemu se vzdalující svět.  --- Musíme si uvědomit v jaké době se film natáčel. Staré, mnohdy několik set let vlhké roubené chaloupky ustupovaly novým chatám nebo šumperákům a jejich modernějším verzím , mnohde se bouraly celé historické čtvrti aby se udělalo místo panelákům. Průmysl vyrábějící často neupotřebitelné a nikde nechtěné věci nehleděl na ekologii a tak u každého závodu nebo i JZD tikala časovaná puma v podobě skládek či kontaminované půdy, nehledě na čmoudy se sírou a popílkem co chrlily na naše lesy komíny fabrik. Zdálo se, že nemůže být hůře a téma ekologie začalo být velmi často zmiňováno už i na stranických schůzích. Pád režimu, alespoň tohle zastavil nicméně nástup kapitalismu a čím dál rychlejší zavádění počítačů a internetu do našich životů nebylo nám myslím jen ku prospěchu. Národ začal hloupnout, konzumovat, bavit se až k smrti. Ačkoliv jsme všichni vzájemně propojeni sociálními sítěmi, e-maily atd... leckdo se cítí osamělejší než dřív. Ne každému totiž vyhovuje (zejména těm starším) místo návštěvy nebo zavolání krátká zpráva přes třeba whatsapp - jak se máš? A tak leckoho dnes včetně mne tak skutečně dokáže vrátit k normálu jen vypnutý mobil, šumící les bez wifiny s nějakou opuštěnou chatkou či jen s oblohou nad korunami smolou vonících borovic. To je ta jediná pravá nabíječka našich z civilizace vyhořelých baterií. Ten únik. Návrat někam zpátky kam jsme patřili, ale z čeho jsme vývojem vpřed vypadli... Nebudu tu lhát, i já se pak zase rád po čase vrátím, dám si horkou vanu a přečtu na mobilu zprávy. Přesto si říkám co by bylo tu možnost vypadnout do přírody nemít ?  Toto téma se ve filmech objevuje zas a znovu, vzpomeňme třeba na Vorlovu Cestu z města i s jejími pokračováními. Dávám za 5 řezů Orient z Vitany. * * * * * ()

stub 

všetky recenzie používateľa

Jednoznačně nejlepší Olmerův snímek, řekl bych (spolu s "Jako jed", rovněž se Zdeňkem Svěrákem). Pravdu má Šandík, když tvrdí, ze Olmer vlastně příliš nerežíruje - kdyby si pro tento přístup vybíral vhodnější materiál (jako např. tentokrát), mohl patřit mezi poměrně uznávané české režiséry (na druhou stranu, jeho současnou pozici našeho největšího filmového babrala považuji za nezaslouženou - disponujeme mnoha srovnatelně špatnými filmaři). Vypadá to, že film byl napsán Svěrákovi přímo na tělo a ten je v roli zjevně jako doma. Výborné je mudrování Smyczka a Vondrušky na schůzi, půvabná je scénka se Smoljakem. Zarazí jistá nadčasovost, kterou by zde divák příliš nečekal, ale faktem je, že kolem a kolem - změnilo se něco z popisovaného (tedy kromě kulis)? ()

Djoker 

všetky recenzie používateľa

Kdo jiný by měl dost roli nostalgicky naladěného intelektuála než právě Svěrák. Jeho bloudění v panelákové džungli je díky všudypřítomnému oparu socialistické šedi hořkosladkou podívanou. Olmer ukázal odvrácenou stranu 80. let. Rozpadající se mezilidské vztahy, města drtící přírodu a nové technologie, které v komunistickém panoptiku udělaly ještě větší bordel. ()

Galéria (5)

Zaujímavosti (15)

  • Snímek natočilo studio Barrandov podle námětu "Spor o radost" od Antonína Máši. (Terva)
  • Zdeněk Svěrák dostal od režiséra Olmera a kameramana Kopřivy téměř absolutní tvůrčí volnost. Podle Kopřivy nedostal Svěrák vůbec žádné instrukce a celé natáčení se přizpůsobilo herci. Zdeněk Svěrák si tak např. napsal dialogy ke své roli sám. (Olík)

Reklama

Reklama