Obsahy(1)
Omnibus štyroch krátkych filmov: Někdy je to jenom řeka, Konzultace poslední den zkouškového období, Člověk Kilimandžáro a Jedno a půl přání. Starosti života v bohatej, priemyselne rozvinutej spoločnosti, nad ktorými by obyvatelia tretieho sveta len prevracali oči. (MFFK Febiofest)
Recenzie (4)
Za kraťas Jana Hechta, který mezi těmi cinefilními hříčkami ční jak Kilimandžáro. ()
Někdy je to jenom řeka - prakticky o ničem, nejslabší článek celého cyklu. Konzultace poslední den zkouškového období - dobrý, vtipný, chyběl konec, ale ono to vlastně konec mít nemůže. Člověk Kilimandžáro - dobrý, jen tomu něco chybělo. Jedno a půl přání - nejlepší film. Takže celkově lepší průměr. ()
Člověk Kilimandžáro lehce zaujme, zbytek naprosto prázdný, bez poselství, nápadu a především příběhu. Jedno je jisté, jsem rád, že nemám a ni nemohu mít problémy prvního světa... je to jednoduché, žiji! Opravdu někdo žije takto? Řeší takové "problémy"? Je to možné, z mého pohledu nepochopitelné, nudné a odporné. Každopádně zařazení posledního velmi slušného izraelského filmu je mi záhadou. Má snad říct "takhle se to má dělat"? Tady je vidět skutečná kvalita, jednoduchost, příběh a zábava. To je hold tak, když se umění hledá kde není. 40% ()