Báječná léta

Nelze hodnotit jinak. Ačkoli se jedná o americký seriál, životy a vzpomínky na dětství jsou podobné. Je zde popsáno snad všechno, každičký kousek klukovských vzpomínek, od dětství po útrapy dospívání. Smích střídá slzy, slzy střídají smích. Podmanivá kombinace vybroušená do nejmenšího detailu. K tomu výborná hudba, která sice moje dětství nedoprovázela, ale moje dospívání už ano při cestách do minulosti za poznáním. A teď, když jsem dokoukal poslední díl, brečím tu jak slon. Takový je život. (05.07.2017)

Tak a je to tady...Dneska ráno jsem zhlédl posledné 115 díl tohoto neskutečně úžasného seriálu. Hodně dlouho jsem neviděl něco tak luxusního, co by mě tak chytlo. Byl jsem schopný se na to dívat 20 hodin denně a jen 4 hodiny spát a to jenom za předpokladu, že se vzbudím a stáhnu si další díl :-D Opravdu nemám slov na tak úžasný seriál, jako je tento...A ten, kdo se v něm ani jednou nepoznal, snad ani nebyl puberťák :-) (19.04.2008)

Velmi sofistikovaně podané zlaté šedesátky ze dnešního pohledu dosti neamerického amerického seriálu (jen zkuste postavit Kevina do latě např. vedle Beccy z CALIFORNICATION) s jednou ohromnou předností, a to je naprostá a netypická reálnost v postojích i dialozích, díky níž, domnívám se, nebylo třeba v seriálu "propagovat" 60. léta skrze opravdu radikální témata (Kennedy, King, Studená válka, hippies, Vietnam...) - spíš mě napadají ekvivalenty jako obyčejnost, přízemnost, citlivost, srdečnost, nostalgie. Navíc, některé prosté americké postavy (Lauriův bručoun, Landesův protěžovaný křupan) jsou ve svém hrubém mustru naprosto dokonalé. Ani WONDER YEARS se se nevyhnul nějaký ten opakovaný lapsus, jako příležitostné nafukování banálních světských problémů (Kevínek má díru v zoubku, Kevínkovi se zaběhl zhrzený čokl...) a v podstatě v každém díle se ozve úsměvná replika typu "Umědomili jsme si, že tím dnem se něco změnilo...", nicméně aktuálnost toho seriálu je i po X dekádách a o X tisíc kilometrů jinde na zemi pozoruhodná. (04.03.2008)

K Wonder Years jsem se dostal díky komentářům u seriálu Freaks and Geeks, se kterým mají WY společnou hezkou hlavní ženskou (dívčí) postavu a naprosto vynikajicí hudbu (Cockerovu With a Little Help... už budu mít navždy spojenu s tímhle úžasným seriálem). Obě díla ukazují, že jde (šlo) natočit i teenage seriály, na které se dá koukat; tady je to navíc umocněno tím, že se děj odehrává koncem 60./začátkem 70. let minulého století, což je moje oblíbená éra a u téměř všeho z hudby a filmu té doby zažívám neuvěřitelnou nostalgii, přesto, že jsem 60. léta minul o čtvrt století. Seriál si drží vysokou úroveň od začátku do konce, přesto, že poslední dvě série už jsou o něco málo slabší (Kevin už není ten roztomilý klučina z junior high - dospívá, řídí auto, zevluje, je často naštvaný...), jediné dvě věci, které bych vytknul je možná až moc časté moralizování (a komentáře "dospělého" Kevina ve stylu "A v tu chvíli jsem věděl, že se můj vztah s XY jednou provždy změnil") a konec poslední epizody, zejména to, jak dopadl vztah Kevina s Vinnie... V nějaké alternativní realitě bych chtěl žít v 60. letech někde v USA na předměstí a prožít si svoje Wonder Years... (27.01.2011)

Zlatý Glóbus - cena (1) - 46. ročník (za rok) 1988 - *Nejlepší seriál (komedie / muzikál) + nominace (3) - 47. ročník 1989 - Nejlepší seriál (komedie / muzikál), Nejlepší herec v seriálu (komedie / muzikál) - Fred Savage, 48. ročník 1990 - Nejlepší herec v seriálu (komedie / muzikál) - Fred Savage (02.03.2009)