Báječná léta

Seriál o dospívání, kterému u nás dominoval vypravěčský hlas Miroslava Donutila a jím předkládané glosy a moudra (doufám, že si to tedy po letech stále správně pamatuji), výtečně zvolená hudba, hořkosladké chvíle, vzpomínky...a především ukázka, že časy se zkrátka mění (a především nezastavují). Seriál dětství... (13.04.2009)

Seriál, o kterém se dá lidově řečeno říct, že jsem "na něm vyrůstal". Poprvé byl ČT vysílán někdy v první půlce 90. let (skončil někdy v únoru/březnu 1996), podruhé někdy cca 2001-2003 a tehdy jsem jako středoškolák měl občas pocit, že mi mluví ze života, byť se odehrával o 30 let dříve a úplně někde jinde. Navíc jako nejmladší dítě pětičlenné rodiny, kde je nejstarší dítě sestra a starší bratr je nesnesitelný, byť dneska oproti Weynnovi je to vysokoškolský učitel, jsem s Kevinem prostě soucítil. A pak ta Winney ... (23.11.2022)

Tak toto fakt nie. Vzdal som to po 13. častiach. Vážne som sa snažil ale asi mám meškanie zopár desaťročí. Keby som to sledoval vo veku hlavných protagonistov možno by ma to chytilo ale takto mi to prišlo neskutočne o ničom. Tvorcovia tu postavia jednotlivé častí z tých najbanálnejších veci ktoré sú v živote úplnou samozrejmosťou. (chápem dráma ale existuje kopa drám a kopa drám o dospievaní kde sa tiež riešia banálne veci a fungujú) Toto nemá iskru, nemá to spad. Sem tam sa síce niečo podarí ako napríklad diel keď Kevin ide do práce spolu s otcom a uvedomí si dôvod prečo je jeho otec taký aký je. Ale popravde toto bola jediná časť ktorá ma naozaj bavila. Ostatné... no škoda slov. (14.09.2024)

Velmi sofistikovaně podané zlaté šedesátky ze dnešního pohledu dosti neamerického amerického seriálu (jen zkuste postavit Kevina do latě např. vedle Beccy z CALIFORNICATION) s jednou ohromnou předností, a to je naprostá a netypická reálnost v postojích i dialozích, díky níž, domnívám se, nebylo třeba v seriálu "propagovat" 60. léta skrze opravdu radikální témata (Kennedy, King, Studená válka, hippies, Vietnam...) - spíš mě napadají ekvivalenty jako obyčejnost, přízemnost, citlivost, srdečnost, nostalgie. Navíc, některé prosté americké postavy (Lauriův bručoun, Landesův protěžovaný křupan) jsou ve svém hrubém mustru naprosto dokonalé. Ani WONDER YEARS se se nevyhnul nějaký ten opakovaný lapsus, jako příležitostné nafukování banálních světských problémů (Kevínek má díru v zoubku, Kevínkovi se zaběhl zhrzený čokl...) a v podstatě v každém díle se ozve úsměvná replika typu "Umědomili jsme si, že tím dnem se něco změnilo...", nicméně aktuálnost toho seriálu je i po X dekádách a o X tisíc kilometrů jinde na zemi pozoruhodná. (04.03.2008)

Tak a je to tady...Dneska ráno jsem zhlédl posledné 115 díl tohoto neskutečně úžasného seriálu. Hodně dlouho jsem neviděl něco tak luxusního, co by mě tak chytlo. Byl jsem schopný se na to dívat 20 hodin denně a jen 4 hodiny spát a to jenom za předpokladu, že se vzbudím a stáhnu si další díl :-D Opravdu nemám slov na tak úžasný seriál, jako je tento...A ten, kdo se v něm ani jednou nepoznal, snad ani nebyl puberťák :-) (19.04.2008)