Báječná léta

K Wonder Years jsem se dostal díky komentářům u seriálu Freaks and Geeks, se kterým mají WY společnou hezkou hlavní ženskou (dívčí) postavu a naprosto vynikajicí hudbu (Cockerovu With a Little Help... už budu mít navždy spojenu s tímhle úžasným seriálem). Obě díla ukazují, že jde (šlo) natočit i teenage seriály, na které se dá koukat; tady je to navíc umocněno tím, že se děj odehrává koncem 60./začátkem 70. let minulého století, což je moje oblíbená éra a u téměř všeho z hudby a filmu té doby zažívám neuvěřitelnou nostalgii, přesto, že jsem 60. léta minul o čtvrt století. Seriál si drží vysokou úroveň od začátku do konce, přesto, že poslední dvě série už jsou o něco málo slabší (Kevin už není ten roztomilý klučina z junior high - dospívá, řídí auto, zevluje, je často naštvaný...), jediné dvě věci, které bych vytknul je možná až moc časté moralizování (a komentáře "dospělého" Kevina ve stylu "A v tu chvíli jsem věděl, že se můj vztah s XY jednou provždy změnil") a konec poslední epizody, zejména to, jak dopadl vztah Kevina s Vinnie... V nějaké alternativní realitě bych chtěl žít v 60. letech někde v USA na předměstí a prožít si svoje Wonder Years... (27.01.2011)

Nikdy bych nevěřila, že by se mi něco takového mohlo líbit. S nezájmem jsem zkoukla první díl a bylo jasné. Seriál si mě získal. A není to jen kvůli dokonalému dabingu, ale i kvůli všem těm situacím do kterých se Kevin dostává, jak pomalu po krůčcích dospívá ( což ukázkově vidíme i na hlavních představitelích )... všechno je to s klidem uvěřitelné, nikdo nepřehrává všichni hrají naplno. Fred Savage sympatický a v prvních dílech tak roztomilý - stejně tak jako jeho životní láska Winnie Cooperová. Pan Donutil naprosto skvěle zvládá komentování myšlenek hlavního hrdiny a já se pak jen divím, jaktože jsem tenhle dokonalý seriál neobjevila dřív. Vůbec by televizní vysílání neudělalo chybu, kdyby tento poklad vrátilo na obrazovky. Mě by tím neskonale potěšilo. Ač jsou některé díly nudné a nezáživné, napraví to hned epizoda další neboť ta vám vleze pod kůži a nikdy ji nezapomenete. S Kevinem jsem soucítila, nadávala mu, nebo mu vyvracela co říkal. Některé z částí byly tak dojemné že jsem mu chtěla pomoct. A v některých postojích které Arnold učinil jsou opravdu "klobouk dolů". Přiznávám, doprozatím jsem neviděla všechny epizody, ovšem už pomalu ale jistě finišuju ... a ani nevíte jak bych Kevinovi jeho Winnie přála ... i když vím že to tak asi nebude ;) A teď mi řekněte, která holka by nechtěla mít jen pro sebe takového chlapce jako je Kevin Arnold? A naopak který kluk by nebral Winnie Cooperovou? Tenhle seriál už nikdy nic nedokáže předčit. Báječná léta jsou opravdu báječným seriálem a vždy se k ním moc ráda vrátím. (27.05.2011)

Jeden z mých dětských nejoblíbenějších amerických seriálů a zároveň také jeden z prvních který se mě nesmazatelně vryli do mé paměti, vždycky jsem chtěl vypadat jako Kevin, fandil jsem mu, chtěl jsem být také tak inteligentí a pyšný na své rodiče a vždycky jsem si přál mít i takovou okouzlující holku, moji tajnou platonickou lásku Winnie (my generation). Miloval jsem ji tenkrát (ještě dřív než Jennie Garth nebo Annu Chlumsky) miluji ji dodnes ovšem s tím rozdílem, že tenkrát jsem ještě nevěděl co je to pořádně láska, dnes to možná vím ale ona by mě zas nechtěla:-) Samozřejmě báječná hudba z šedesátek, výchova po americku, svoboda, nostalgie ze vším všudy, prostě krása a hlavně mé bezstrarostné dospívání společně s tímto dlouhým seriálem. Nevím jestli by neuškodilo zopakování ale zároveň nevím jestli by to v dnešní době mělo ještě to prvotní kouzlo a jestli by to mladého diváka tak jako mě tenkrát oslovilo... (14.05.2006)

Seriál mého mládí. Seriál se kterým jsem vyrůstal a který mne díky dvojímu reprízování provázel i dobou dospívání. Začal se točit jen rok po mém narození a mne tento seriál prostě dostal. Ač se začal vysílat v době, kdy mi bylo nějakých sedm let, pamatuji si většinu detailů a pamatuji si, že jsem si hlídal dny a časy, kdy se vysílal a koukal jsem na něj. Jedná se o dojemné a mnohdy krásné a velmi upřímné nostalgické příběhy, které prostě v člověku musely zanechat hlubokou a nesmazatelnou stopu. Kevin Arnold, jeho starší brácha Wayne, Vinnie Cooperová, Paul a mnoho jiných postav mne provázeli v době růstu a dospívání a já na ně nedám dopustit. Některé epizody mi v hlavě utkvěly více, některé méně, ale stále je tam mám. Díl, ve kterém si děti přály barevnou televizi (tehdy novinka), ve kterém se všichni koukají na přistání na Měsíci, díl, ve kterém daroval Kevinovi děda pejska, díl, ve kterém Kevinova sestra propadla hnutí Hippies, atd. Ale nesmazatelně se mi vryl do hlavy závěrečný díl, který byl tak trochu smutný a Kevin nás seznamoval s tím, jak jeho rodina dopadla. A tehdy jsem pochopil, že život není zdaleka tak idylický, jak se může v dětství zdát. Rozhodně uděluji pět hvězdiček a v procentech je to plných 100%. Škoda, že takovýto seriál je jen jeden, ale zato v mém životě přelomový a nezapomenutelný. A jsem rád, že nezanikl hned po první sérii a celkem vzniklo 120 nádherných dílů. Sakra, teď jsem se naladil na silně nostalgickou vlnu, že asi strčím do videa jednu z kazet a ponořím do světa Kevina Arnolda. Jo, a abych nezapomněl, vynikající dabing Miroslava Donutila v roli dospělého Kevina, jež provází každým dílem, je stejně nezapomenutelný jako herecké výkony! (13.08.2007)

Seriál ve kterém se musí hodně z nás poznat ikdyž jsou nepoměrně mladší a vyrůstali na druhé straně zeměkoule. Třeba jako já. Taky jsem měl svého Paula, taky jsem měl vysněnou Winnie i otravného bratra. --- První dvě série byly super, ale pak to docela šlo do nudy s občasnými lepšími díly. --- Kevin byl bovětšinou mladý a nerozvážný! - Winnie byla nádherná, ale tupá! - Paul byl mladý a vyčníval! - A další byli jací byli! Wayne kretén, taťka Jack autorita, mamka Norma pořádná a Ed Cutlip tělocvikář. (14.03.2009)