Scenár:
Clive TurnerKamera:
Godfrey A. GodarHudba:
David GeorgeHrajú:
Romy Windsor, Michael T. Weiss, Antony Hamilton, Susanne Severeid, Norman Anstey, Greg Latter, Clive Turner, Anthony James, Lamya Derval, Dale CuttsObsahy(1)
Čtvrté pokračování nezůstává pověsti série nic dlužno. Úspěšná autorka mnoha románů Marie má za sebou těžký rok, a není tak žádné překvapení, že její vypětí vede až k nervovému kolapsu. Ozdravný pobyt na venkově se však pomalu mění v noční můru, ve které půjde spisovatelce o holý život. Městečko Drakho, kde se Marie usídlila, je totiž semeništěm ďáblových spratků – vlkodlaků, kteří nemají s návštěvníky příliš dobré úmysly. A to ještě Marie ztrácí oporu ve svém příteli, který zcela podlehl svodům krásné cikánky… (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (33)
To je taky nápad vzít manželku s pocuchanými nervy na odpočinek do chaty na samotě u strašidelného lesa! Pomalejší snímek oživují v první polovině jen snové scény a halucinace. Les je fajn, mohlo ho být více. Na útoky dojde, leč divák si je zas tak neužije. Vpravdě průměrná osmdesátková záležitost tak na 2*. Třetí ovšem dávám za vydařené mechanické efekty v závěru, jelikož pro ně mám slabost. A když už se trikaři matlali s pěknou maskou vlkodlaka, tak nechápu, že byla využita jen kratičce. Jo a včera mi do okna šajnil úplněk na plné...., což se rovněž počítá jako plus k celkovému výsledku. ()
Síce lepšie ako trojka, ale to by bolo hocičo. Vlkodlaci na vidieckom americkom stredozápade proste nefungujú. A ani nemôžu, pokiaľ akcia je iba v posledných desiatich minútach. Zvyšok filmu je kvázi mysteriózna detektívka a hlavne typická nightmare movie, kde sa dookola strieda sen s realitou (niečo sa deje, na to sa hrdinka zobudí) a nemá to hlavu ani pätu. Predvídateľná nuda - čo môže byť horšie? ()
Nikterak zásadní vlkodlačí počin, ve kterém zříte souložit svůdnou cikánku, dozvíte se jak si spisovatelky užívají svou dovolenou mimo civilizaci a bude vám nabídnuta zřejmě nejdémoničtější metamorfóza člověka na zubatou bestii v dějinách světové kinematografie. Škoda jen, že režisér plně rezignoval na drtivou většinu své práce a soustředil se hlavně na „pekelně“ zvládnutou gradaci a jeden popový song s feelingem vykastrovaných Europe. ()
Scénář filmu vypadá docela zajímavě a i když není zrovna originální, tak sliboval parádní podívanou, která se ovšem nekonala. Zůstalo totiž jen u slov, ale finální fáze a celkový děj filmu vůbec zajímavý nebyl. Skoro celý film se vůbec nic neděje a to nejdůležitější pořád chybělo. Vlkodlaky samotné totiž máme možnost vidět až úplně na konci. Nevím jestli autoři neměli dost odvahy nebo finančních prostředků, leč film o vlkodlacích má být hlavně o nich a ne, že je skoro vůbec neuvidíme. Přitom za posledních zhruba patnáct minut na nás vybalili několik velice zajímavých scén, za které se nemusí vůbec stydět a které určitě stály za pozornost. Rozkládající se tělo prokletého člověka patřilo k tomu nejlepšímu, co bylo vidět a určitě bych vám tuto scénku doporučil. To samé platí o vlkodlakovi v kapli. Zbytek vlkodlaků byl totiž úplný shit a snad ještě větší ubohost než ve třetím díle. Herci vyfasovali umělé zuby, trochu make-upu a umělé štětiny, které možná rozesmějí, ale určitě nikoho nevystraší. ()
Po úvodních třech dílech této vlkodlačí série jsem čekal další šílenost. Čtverka je bohužel mnohem umírněnější a taky nudnější než její starší bratříčkové. V podstatě první vlkodlak přichází na scénu až po 70-ti (!!!) minutách filmu. Do té doby se jen kecá a kecá. Jo a taky pátrá po tajemství jedné jeptišky. Ale je to nuda. A ta správná řež přichází na řadu až kolem 80-té minuty. Jenže to do závěru filmu zbývá jen slabých 10 minut! Je to velká škoda, protože Howling 4 podle posledních několika scén mohlo být královské a zábavné béčko. Bohužel se tak stává až příliš pozdě. A tak za zmíňku v jinak nudném, spíše detektivním, filmu stojí kromě akčního závěru jedna povedená a originalní přeměna člověka ve vlkodlaka. Toť jest vše ()
Galéria (4)
Fotka © Artisan Entertainment
Zaujímavosti (2)
- První a čtvrtá část vlkodlačí série jsou založeny na stejnojmenném románu od Garyho Brandnera z roku 1977. Je však zajímavé, že 4. díl představuje věrnější adaptaci knihy než první film z roku 1981. (Bloody13)
Reklama