Teta

V r. 1987 sa stala pozoruhodná vec. Juraj Jakubisko v koprodukcii Rakúska, Československa, Západného Nemecka, Francúzska, Španielska a Talianska (!) za mastný peniaze natočil film Pehavý Max a strašidlá, rozprávku o chlapcovi Maxovi, ktorý sa dostáva do hradu plného strašidiel v čele s Frankensteinom pardon s Frankensteinovou bytosťou pardon s Albertom. Albert má zips na lebke, ktorý sa dá odzipsovať a dnu sa vloží mozog. Jednalo sa o adaptáciu románu švédskeho spisovateľa Alana Rune Petterssona, ktorý u nás nikdy nevyšiel. O celovečeráku Pehavý Max a strašidlá sa žiaľ príliš nehovorí a vždy, keď je reč o Jakubiskovi, spomínajú sa všetky jeho filmy, len tento nie. Pritom je to pecka a je fakt škoda, že Jakubisko natočil len dve rozprávky. Bizarné je, že v rovnakom rohu sa na trhu zjavil nielen film, ale i 7-dielny seriál Teta, ktorý je de facto rozšírenou verziou filmu. Ale keďže je od neho dlhší o cca 255 minút (!), máme svojím spôsobom dočinenia s dvoma odlišnými (a pritom paradoxne stále v rámci možností „rovnakými“) dielami. V Tete sú prítomné nielen celé scény, ale dokonca dejové linky, ktoré by ste v Pehavom Maxovi a strašidlách hľadali márne. Napr. knihovník sa vo svojej vlčej podobe vo filme neprejavoval. Tu mu patrí dlhá scéna, v ktorej sa ako vlkolak premáva nočným hradom. Druhou stranou mince je, že to pôsobí strašne nekonzistentne a chaoticky (chvíľu vyzerá ako bežný pes, potom ako nahý chlap, na ktorého nalepili pár čiernych chlpov a potom ako skutočný vlkolak) a drasticky zostrihaná tak, že vôbec netušíte, čo (a prečo) sa deje (vlkolak naháňa tetu a Igora a zrazu tam Igor nie je). Ako napovedá názov, za hlavnú postavu sa teoreticky dá považovať (vo filme skôr okrajová) Frankensteinova teta v podaní charizmatickej pôvodom švédskej herečky Viveci Lindfors z filmu Hviezdna brána. Páči sa mi Jakubiskova nepredvídateľnosť a vysoký stupeň WTF: dve postavy sedia za stolom a večerajú, ale režisér si zjavne pomyslel, že je to nuda a tak im medzi taniere položil... zajaca. Samozrejme živého. Nemá to absolútne žiadne opodstatnenie a pritom je to skvelá chobotina. Každopádne ako film, tak i seriál trpí tým, že sa nemalá časť odohráva v dedine, ktorá je stokrát nudnejšia, než atmosféricko-charizmatický hrad plný svojráznych strašidiel. Na scenári sa okrem Jakubiska podieľal legendárny Jaroslav Dietl (Nemocnica na okraji mesta). Zaujímavé je, že v titulkoch filmu sa neuvádza; len pri seriáli. (09.05.2023)

Dolnouhorský "Frankestein" a jeho výtvor nám spolu s ostatnými, vôbec nie prirodzenými (Biela pani, Ohnivý Sepp a ďalší, obyvateľmi tajomného hradu ponúkajú naozaj obrovskú dávku fantasmagorickej zábavy. Jakubisko sa nezaprie ani v tomto seriáli a spolu s hercami naplno využívajú všetok poskytnutý priestor. (16.04.2004)

Na tomhle jsem vyrůstal. Jednoznačně nejlepší slovenský serial z dob totality a když o tom přemýšlím tak i vůbec. Směle se svými nápady, výpravou a příběhem může rovnat takovým klenotům jako je Létající Čestmír, Arabela nebo Křeček v noční košili. Ikdyž žánrově je trochu jinde. Režiserem je tzv slovenský Fellini - Jurak Jakubisko. Toho opravdu nemyslím. Podle mě točí spíš nesmyslné bláboly. Ale tento seriál se mu opravdu povedl. Rozhodně jej řadím do zlatého fondu čs. kinematografie. Snad také proto že scénaristy o něho byly Miloš Macourek a Jaroslav Dietl. (23.04.2006)

Tak jsem si osvěžil paměť a vzpomínky z dětství a znovu se podíval na Jakubiskův rodinný seriál. Opět jsem tak měl možnost sledovat sedm příběhů o všech těch strašidlech, malém Maxovi a obyvatelích městečka. Roman Skamene i Bolek Polívka coby „mlaďoši“, sličná italská playmate Barbara De Rossi i „bombový“ kovář – ti všichni a mnoho dalších mi tak opět zpříjemnili chvíle po tolika letech. Ti co by měli zájem tak všechny díly jsou na youtube (15.12.2013)

jeden z nejkrásnějších seriálů mého dětství, taky proto, že obsahuje slušnou dávku strachu... bizarní postavičky, kouzla, krásná hudba (jen ta Darinka tam, proč??), s chutí bych se podívala znova, ale výhradně vo slovenčině. Jako spousta ostatních posílám FUJ České televizi za nesmyslné předabování. (22.05.2009)