Tankový prápor

Ojedinělý přesnější výstřel tankisty Olmera a spolu s Bony a Klid asi jediný autorův film, s kterým se mi podařilo částečně "navazat spojeni" - ostatní jeho díla mají pro kinematografii stejný přínos jako předčasná ejakulace Vaculíka pro kvalitní sex. I když přiznejme si, že bez Donutila by to celé možná bylo jen jako rezavý sovětský tank po 136 ofenzívách.. (05.04.2009)

Rok 1991, svoboda slova a filmoví tvůrci se do toho bez jakýchkoliv rozmýšlení pustili opravdu zvostra. Tankový prapor se s tím totiž nemaže a zobrazuje to všechno tak odvážně, že pár let dozadu a mohli si herci a režisér předkopávat hrob na Olšanských hřbitovech. Fakt je, že je to legrace, která jen tak neomrzí. Na to jak je to krátký, to totiž na každé zkouknutí příjemně potěší. Ti vojáci se s vojenskou povinností prostě neserou. Spolu s Černými Barony je Tankový prapor to nejlepší co se příběhově vojáků ve Švejkovsky lenivém pojetí u nás urodilo. (16.03.2008)

Přenechme slovo majoru Borovičkovi...."Soudruzi, to, co ste tu dnes předvedli, nebyl útok tankového praporu, ale parodie! To... to byl svinčík... zmatek nad zmatek! Soudruzi! Ukazuje se, že po dobu vaší prezenční služby jste se nic nenaučili! Ukazuje se, že dva roky výcviku nestačí! Jsou mezi námi soudruzi, kteří jsou tu už dva a půl roku, a řeklo by se, delší výcvik, se projeví lepšími výkony! Ale co se projevuje soudruzi!? Jedině to soudruzi, že někteří soudruzi švejkují! Zrazují důvěru, kterou v naši armádu klade náš pracující lid! Ale s takovými soudruhy se soudruzi vypořádáme! Ať si nemyslí, že se o nich neví! Ať si nemyslí, že náš pracující lid nechá, aby mu podkopávali to, co svou prací vybudoval! To ne, soudruzi!" 65% (16.08.2016)

Niektoré scénky legendárne, no to bolo ale kriku. Našťastie som to na svojej koži zažiť nemusel, ale mať veliteľov predbiehajúcich sa v tom, komu praskne žilka prvému, to by bolo na smiech. Taký Jarko Naď s modrou knižkou by sa ako exminister obrany asi nesmial, ten bol vždy potento až za ušami. Tankový prápor zapadá medzi čiernych barónov obsadením i štýlom a tak sa niektoré situácie vo filmoch môžu aj mýliť. No a keďže scenár bol napísaný za 14 dní, tak to je jednoznačný dôkaz o tom, že vtipy i zelených mozgoch idú tak akosi prirodzene. (24.06.2023)

Při vší úctě k panu Škvoreckému (zvlášť teď) si pamatuji, když prohlásil po premiéře Olmerovo pokusu o zfilmování jednoho z jeho románů, že takhle to v té knize nějak myslel a že je to to pravé. No, devadesátá léta byla hodně zvláštní. Knihu jsem v tom případě pochopil úplně jinak. Snad jen abych nekřivdil, Lukáš Vaculík byl vybrán, dle mého soudu, dobře, jako představitel mladého Smiřického, Škvorecký zamlada jak vyšitej. Z filmu si pamatuju jen uřvaného a přehrávajícího pana Skamene, nějaký kozy frajtryně (kurva, to je slovo) Babinčákový a Donutila na tankový věži....jinak nic. Kniha pro mě výborná záležitost, ostatně jako vše od pana Škvoreckého. Olmer naproti tomu filmová katastrofa, která od dob filmu Bony a klid, filmu v ČR jen škodí. Howgh (06.01.2012)