The Wire - Špina Baltimoru

1. série - 85% ___ Další seriál u něhož rozhodně zhlédnu následující čtyři řady. Nebyl jsem sice vtažen tak rychle jako u jiných seriálů, které mám v širší TOPce, ale nakonec jsem si cestu k The Wire našel. A upřímně Vám radím, abyste si taky našli čas. Nebudete litovat! Svým zpracováním, tj. realistickým pojetím špinavé Baltimorské ulice, prospěchářských a korupčnických útvarů justice a městských politických činitelů, téměř bezmocné policie (výše zmíněné útvary jim hází klacky pod nohy, ještě štěstí, že existují idealističtí policisté) je tento seriálový produkt HBO naprosto jedinečný. Dokonce se stydím za to, že mám v TOP 10 několik idealistických kriminálek (Monk, Odložené případy, možná i Dexter) a tohle zatím ne. Jako většina uživatelé jsem totiž i já přehodnotil to, jak by měla realistická krimi vypadat. Tohle je opravdu jako reality-show. __ Mimochodem u některých seriálů vypisuji oblíbené postavy, tady to udělat nemohu. Musel bych totiž napsat všechny charaktery (od McNuttyho přes Omara až po Barksdelea) a tolik místa vyplýtvat nechci. Očekávám totiž, že něco napíšu až dokoukám další série. (29.08.2012)

The Wire za svou maskou obyčejnosti skrývá nefalšovanou tvůrčí genialitu, vykreslení práce policie i institucí s ní spojených je až fascinující, ale přitom věrohodné, syrové, komplexní, bez přikrášlení, bez zjednodušení i bez urychlování. The Wire není ani tak o lidech a jejich charakterech, jako o procesech ve společnosti, o našem systému, samozřejmě především o jeho zhýralosti a chybách (ze seriálu jako celku se vztyčuje obrovský vykřičník), ale nechybí v něm ani spousta naděje a hlavně pravdivosti a reality. The Wire je opus magnum, který sere na svou uměleckost, protože nemá potřebu si na cokoliv hrát, ani se jakkoliv diváku podbízet, je to příběh ulic v ryzí formě... Dokonalý příběh... 10/10 Dodatek po ukončení seriálu (obsahuje SPOILERY): Speciálně mě dostalo, jak The Wire poukazuje na nepoučitelnost společnosti, naznačuje, že boj dobra proti zlu nemá vítěze, ty dva elementy se mohou jen ovlivňovat a donekonečna bojovat. Ono snažení však v zádném případě není bezvýznamné, i když nikdy nebude dotáhnuto k dokonalosti, seriál nám říká, že i když svět je jakýsi koloběh (na konci vidíme, že gang má nového vůdce, ulice mají nového Bublese i nového Omara, policie má nového Danielse i nové leadery, kteří jsou vlastně pořád ti samí), nesmíme se přestat snažit... (19.01.2010)

"Listen carefully" The Wire naplno využívá možnosti seriálové formátu vyprávět příběhy, které pro svou komplexitu mohou být srovnávány s klasickými díly literárního realismu (Dostojevskij, Zola). Realismus, daný pozornosti věnovanou detailům legálních i ilegálních činností (mezi nimiž nevede zřetelná hranice), má přednost před tím, aby seriál plynule šlapal a držel diváka v neustálém napětí. Tvůrci si naopak si mnohokrát dovolí zvolnit tempo a věnovat zvýšenou pozornost zdánlivě marginálním skutečnostem, které však v širším kontextu mohou být klíčový význam pro životy autenticky nedokonalých postav (které nezapadají do známých typových škatulek). Zohlednění komplikované sítě vztahů, kde téměř vše viděné souvisí s něčím/někým jiným a jednotlivé úrovně (svět zločinců, policistů, politiků) se neustále prolínají, nám brání ve zjednodušeném vnímání např. policejního vyšetřování, které kromě akčních konfrontací se zločinci zahrnuje taky hromadu papírování, všelijaké kličky, využívání známosti, uplácení apod. Boj se zločinem je ukázán jako běh na dlouhou trať, v němž jsou často rozhodující maličkosti, ne heroické skutky. Nejistá cesta ke spravedlnosti vede skrze byrokratické bludiště i spleť antipatií a sympatií. Kriminalisté se musí hodně snažit, aby se nedostali do konfliktu se zájmy mocnějších. Od odhalení pachatele nikdy nevede přímá cesta k jeho dopadení. Ve hře je tolik protichůdných sil, že zločin nakonec nemusí být vůbec potrestán, což je stejně deziluzivní a pravdivé jako celá procedurální rovina seriálu. Kriminalistická práce v The Wire je v zásadě realistická díky tomu, co by hollywoodští producenti mohli považovat za komerční sebevraždu – díky pomalosti, složitosti a neustále přítomné nejistotě, že vyšetřování k něčemu povede. Fakt, že téměř každý krok je nahlížen v širším kontextu společenském, politické nebo ekonomické, také tvůrcům brání sahat po zjednodušujících vyprávěcích kličkách a usnadňovat si práci. Díky odmítání tradičních vyprávěcích schémat nemůžeme kalkulovat s tím, že se určitá postava zachová určitým způsobem, že některé postavy zaručeně přežijí do další série. Seriál je tak příjemně nepředvídatelný a dokáže i v silné konkurenci kriminálek neustále něčím překvapovat. 100% Zajímavé komentáře: Isherwood, viperblade, Ai.ma (28.04.2009)

Takhle by se měl točit kriminální seriál! Žádné moderní serepetičky nebo náhodně nalezený kus středečního rohlíku v rohu záchoda, ze kterého získají DNA vraha, ale poctivá policajtská práce, papírování, nasraní nadřízení a podobné libůstky, kvůli kterým bych nechtěl být detektiv ani za nic. Hlavní hrdinové jsou obyčejní lidé jako já nebo vy. Chlastají, nadávají, mají emoce a můžou si stěžovat sebevíc, ale mají i práci, která je baví. Já sám jsem viděl zatím jenom první řadu, ale až se někdo odhodlá a vytvoří titulky na další, jsem ochoten ve sledování pokračovat. Je škoda, že se tento seriál jen pomalu dostává do širšího povědomí veřejnosti. (16.01.2009)

už po pouhých dvou dílech, kdy se v podstatě ještě nic nerozjelo, je zcela jasné, že The Wire patří mezi to vůbec nejlepší ze současné seriálové tvorby americké provenience. bohaté, hutné a komplexní jako román, vůbec se nehraje na nějaký efekt, ale jde se na samou dřeň problémů současné Ameriky. jasně, že mám rád LOSTy, Dextera (ten má s The Wire mnoho společného), Prison Break, Heroes a podobné seriály, The Wire je však poráží tím, jak nenápadně se postupně zahryzává do divákovi mysli, nehraje na laciné ukončení epizody v nejvypjatějším momentu a přesto od něj nelze odtrhnout oči.. a ani mysl, protože po jeho skončení se vrací pořád zpět.. tohle je mistrovské dílo amerického seriálu! (28.08.2008)