Réžia:
Karel KachyňaHudba:
Luboš FišerHrajú:
Stanislav Zindulka, Helena Růžičková, Žaneta Fuchsová, Tereza Brodská, Gabriela Wilhelmová, Alena Vránová, Eva Svobodová, Blanka Lormanová (viac)VOD (1)
Epizódy(6)
-
Sněhurčina smrt (E01)
-
Malý muž a velká žena (E02)
-
Trápení kocoura Žolyho (E03)
-
Válka si nevybírá (E04)
-
Moje druhá první láska (E05)
-
Návrat domů (E06)
Obsahy(1)
"Nic ty se neboj! Na tragickej život jsem já pes!" Tímto okřídleným úslovím si bývalá lázeňská kuchařka I. třídy Anna Urbanová, jinak bodrá a upřímná ženská košaté postavy s něžným a citlivým srdcem, často dodává odvahy. Sobě, ale ještě víc malé Věrce. Děvčátku, které přijala za vlastní, a také jejímu otci, svému životnímu druhovi, jinak poštovnímu zřízenci sice subtilního vzrůstu, leč rozměrného a statečného ducha, Josefu Pumplmě. Je toho opravdu třeba, neboť se píší léta 1937-1939 a nad Evropou se stahují mračna válečná a v místě, kde rodina žije, se ocelové kleště nacismu snaží zardousit už tak okleštěnou republiku a vyrvat jí to nejcennější - domov. A tak donuceni opustit domovinu v severomoravském pohraničí, odjíždějí hrdinové seriálu posledním vlakem z Frývaldova, vlakem, pro nějž už není návratu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie používateľa MirkaP k tomuto seriálu (3)
Vlak detstva a nádeje (1985)
Životní role pro Zindulku (kterého jsem do té doby vůbec neznala) a Růžičkovou. /// Na tragickej život jsem já pes. Anka vždycky Urbanová. To přece šťastný kopulírování. Srágorka mě oplodnil. /// Kde je město Frývaldov? Na mapě byste ho hledali marně, jde totiž o německý název Jeseníku. (do 1947) ()
Sněhurčina smrt (1985) (E01)
Rýsuje se tragédie osobního i národnostního rozměru. Sněhurka, matka naší průvodkyně, to nezvládá a stres řeší jehlicí, bohužel úspěšně víc než očekávala. A z průvodkyně je polosirotek. ()
Malý muž a velká žena (1985) (E02)
Divadlo skončí bitkou vedenou holičem Seppem (ano, velmi dobře podaným mladičkým Javorským). A přijíždí Anna, výrazná nejen prostorově. Od chvíle, kdy se v seriálu objeví, zastíní všechny. A to Růžičkovou nemusím. Její projev k tchánovi po příjezdu do Brna je boží. Děda mohl být rád, že mu jednu neflákla. ()