Vlak detstva a nádeje

Pekných pár epizód vo vkusnej réžii Karla Kachyňu. K povahe našinca zmierlivé, ale bez ústupkov. Krutosť a absurdnosť doby vykreslená síce bez príkras, ale rovnako tak bez zbytočných explicít či citových vydieračiek. Tak nejako to bolo vtedy aj u nás, pamätám z rozprávania starej mamy a preto na mňa Vlak detstva a nádeje o to príjemnejšie dýchal. Univerzálne vo zvolenom jazyku, pravdivé v spomienkach. Intenzívny zážitok, v rámci rodinného (pretože takým tento seriál v prvom rade je) filmu unikát! (06.12.2010)

Tak až v roce 2014 jsem se odhodlal a asi to tak mělo být. Má alergie na Helenu Růžičkovou vzala za své a Stanislav Zindulka je mou oblíbenou figurou. Vyprávění očima malé holky o době pro náš národ stěžejní- Mnichov, Protektorát, osvobození. Politika jen na pozadí, život a přežití zcela v popředí. Radost ze života. Helena Růžičková to stylem budozeru hrne celým serálem a Zindulka kolem ní poskakuje jako věrný pejsek, to se prostě musí vidět. No a ty ostatní postavičky dokonale vykreslené, naprosto si mne získal František Husák a jeho Jaroušek, ale i mnoho dalších. Atmosféra útěku ze Sudet, života za Protektorátu, příchodu Rusů do Brna, i konečného návratu domů. Paráda.90% (11.08.2014)

Vlak dětství mě doslova a do písmene ,,posadil na prdel" před TV obrazovku a nevstalo se, dokud nebyl zhlédnut poslední díl. Válka a její hrůzy trochu z jiného soudku, který přinesl smutek i radost, dojetí i zlost. Velmi překvapující kvalitní výkon Heleny Růžičkové. Nepřekvapující a jako vždy, výborný výkon Žanety Fuchsové a Stanislava Zindulky. Skvělý scénář i ostatní herci. Prostě ŠPICA ! (19.01.2013)

Nic ty se neboj, dcero moje. Na tragickej život jsem já pes. ... To je kapitální békovina. Dalo by se říci, že legendární nebo kultovní hlášky české seriálové tvorby. Šest hodinových epizod stačí k tomu, aby dobře vylíčily dobu před okupací, během 2. světové války a po jejím skončení na území Československa. Vše je navíc líčeno z pohledu hlavní postavy, zprvu malé a posléze dospívající dívky, což dodává celé problematice našeho protektorátu jiný pohled. Nejdojemnější na celém seriálu je postava a pojetí Anny Urbanové, ženy s velkým tělem, ale zejména obrovským srdcem, v ztvárnění Heleny Růžičkové, která tu exceluje, podobně jako Stanislav Zindulka. Potěší i herci v ostatních rolích, např. Žaneta Fuchsová coby malá Věrka či Tereza Brodská jako starší Věrka, Ivan Vyskočil a další. Zejména však - opakuji se - vztah Anny Urbanové k nevlastní dceři je natolik silně a emotivně vylíčen, že automaticky zvyšuje celkový dojem ze seriálu, který pro mě nabral obrátky až od nástupu Heleny Růžičkové na scénu a popravdě jsem se těšil na každou její pasáž. Dávám lepší 4*. (13.10.2017)

Seriál přímo s brutalitou popisuje před válečnou a lehce poválečnou ČSR. Pochod nácků ve mě vždycky uvaří krev stejně jako ten zmrd co hodil zraněnou kočku ze schodů. Na tu scénu se nikdy nedívám. Myslím si, že první polovina seriálu je lepší. A taky si dost dobře neumím představit, jak by Růžičková porodila to dítě (22.10.2011)