Animatrix

V prvé řadě naprosto výborný doplňek a zároveň důstojné rozšíření matrixovského světa. V té druhé pak neméně unikátní a zajímavá ukázka tvůrčího potenciálu Anime, které pro masovou většinu bohužel stále pohříchu zůstává španělskou vesnicí obývanou Pokémony... Přestože jednotlivé povídky mají rozhodně proměnlivou kvalitu, jako celek skvostné... (24.01.2006)

Vlastně se jedná o kompletní soubor všech krátkometrážních Matrixů. Mé dojmy jsou asi takové... Celý Matrix by byl slušný, nebýt toho pošahaného virtuálního megakreténského hraní si na nejlepší samurajské bojovníky. Létaní, skákání, hopsání.... To mě třeba ukamenujte, prostě tohle může nadchnout jen haranta. Je to pěkně trapný. Obzvlášť pak v posledním letu Osirie. Jinak to není nejhorší. Oproti hlavnímu filmu je to lepší. Nebýt dílů renesance 1 a 2 a i Dětského snu, dal bych za 2 hvězdy. Jinak dám o stupeň lépe. Ale opravdu jinak mě Matrix nerajcuje. (02.07.2011)

moc zajímavá skládačka z matrixovského universa, která se rozjede ve velkém stylu (úvodní souboj je boží a dechberoucí první i druhou část Druhé renesance řadím k tomu vůbec nejlepšímu, co jsem kdy z animované tvorby viděl), jenže s dalšími epizodami je to pak jako na houpačce a místy to trochu skřípe.. ačkoli jsem tedy po výborném rozjezdu nakonec lehce zklamán, tak přesto Animatrix jako celek funguje uspokojivě a zejména zmíněná Druhá renesance ve mně bude rezonovat ještě hodně dlouho.. zasloužené 4* (06.10.2013)

Na Animatrixu se mi líbilo to, že každá část měla jinou formu ztvárnění, byla dělaná trochu odlišnými styly. Nejvíce mě zaujala hned první digitální část Poslední let Osirise, kterou jsem už viděl před časem, kdy jsem si chvílema dokonce myslel, že to hrají skuteční lidé a obě části Druhé renesance, které pojednávají, jak to vlastně všechno začalo. Každá část má něco do sebe. Některé jsou hodně dobré a některé zase horší. Nejméně se mi líbila poslední část Přijímací zkouška, která se mě moc nelíbila jak grafickým znázorněním, tak příběhem. Ale špatné to taky nebylo. (15.09.2011)

Na jedné straně stojí invaze robotů a na té druhé svět podle Matrixu. Takové menší vykrádání Čapkova RUR a bratší Wachowskiých Matrixu (i když oni se na tom podíleli). A jediným originálním pojítkem mají být éterické kresby a různorodě se linoucí proud grafického pojetí? A zpočátku to funguje, prostupuje k vám ta tajemnost a vyprávění, které se snaží apelovat na váš vlastní úsudek. Jenže po hodině začnou být tyto rádoby samostatné příběhy trochu nudné, protože vás to nikam neposouvá a jen pomálu objasňuje. Z nichž některé epizodky jsou krásné s nápadem, ale jiné se jen vezou na populární vlně. Je zde velmi patrné, že tu participuje kus Japonské kultury, neboť kresby jsou tím na první pohled velmi ovlivněny. Vizuálně to byl skutečně skvost, ale mělo to před sebou tak velký potenciál, který se nerozvinul. Koncem to mohli zachránit: láska mezi robotem a člověkem, kterou naznačili, tak nechápu proč to nakonec zavrhli. To je skoro zločin... (30.07.2012)