Šeptej

U tohodle filmu naprosto chápu jak hodnocení pěti hvězdiček, tak odpad. Šeptej je totiž hodně zvláštní film, chybí mu nějaká hlavní nosná dramtická stavba (a to i na Ondříčka) a jeho celkově vyznění tak může být poměrně nijaké. Na druhou stranu, tady je jasně cíleno na atmosféru, jednotlivé obrazy, věty, dojmy. Asi jsem měl "štěstí", ale u mě to scvaklo a vytvořilo hodně silnou stopu. Šeptej tak můžu v podstatě kdykoliv a považuju jej jako jeden z TOP filmů českých 90 let. A přitom je to "jen" taková "indie básnička". P.S. jasně, J.P.Muchow je vynikající a to jak před kamerou tak za synťákem. Vesmír je Vesmír (23.02.2011)

Cože? Nakonec se stačí podívat na jméno režiséra a je mi jasno. Ondříček z mého pohledu natočil příběhy ufonů, nikoli lidí. Ondříček z mého pohledu natočil psychologickou studii, ve které má nejhlubší psychologii pes. Prý generační výpoveď... Nevím, snad v počátku snad tenhle film měl něco říct, ale v té svojí "totální" otevřenosti je tak zoufale povrchní... Všechna ta zásadní témata jsou semleta s takovou okázalostí, až se jejich zásadnost vytrácí v křiklavě barevném vesmírku hlavních postav. Nemám rád Ondříčkův žoviální styl, jeho placaté postavy a jeho pohled na současnost. Je mi bytostně cizí. Nemám rád hudbu Colorfactory. Je tak vlezlá a prvoplánová. A navíc – nemám rád Muchowa... Takže proto hodnotím, jak hodnotím. (06.03.2004)

A půl. První polovina filmu je poněkud rozvláčná, rozjížďková, seznamujeme se s hlavními postavami. Ve chvíli, kdy jsem si myslela, že mně film ničím nepřekvapí a že bude tímto tempem pokračovat až do konce, se objasnily některé skutečnosti, charaktery postav dostaly mnohem větší prostor, dost a zajímavě se toho začalo dít mnohem více, než v první polovině filmu. K hereckému obsazení nemám výtek a zvolená hudba celý film příjemně podkresluje. (05.03.2009)

Nápad by nebyl sám o sobě tak špatný, ale příběh pokulhává a zpracování je děsné. Přehlídka bizarních pozérů a dialogy jež se tváří jako přirozené, ale jsou pravým opakem (namátkou cituji: "miluju ten tvůj zdravotnickej humor" či "nebude doma zajíčku, my to máme takový volný", ale to jsou pouhé dva příklady. K tomu zmíním ještě občasnou špatnou a přehnanou intonaci, např.Vilhelmová: "Můžu si zatelefonováááát?"). Všichni se chovají jako totální blázni. Toporný Myšička v roli prostituta hraje nepřesvědčivě nepřesvědčivou postavu. Vlastně zde všichni herci přehrávají, ač to možná měl být úmysl, ale takovou mírou a takovým afektovaným způsobem, že jsem měla problém to ustát. Rádoby citlivé pasáže doplněné přeslazenou hudbou působí až směšně. Jsem ráda, že jsem tento film viděla až teď, a ne ve svých pubertálních letech jako někteří z mých známých, jež toto "dílo" nějakým způsobem ještě mělo možnost ovlivnit. (02.06.2013)

Ke způsobu života partičky ve filmu jsem nikdy nepřičuchnul a postavy mi chvílema lezou na nervy, přesto Šeptej považuji za jeden z těch lepších až hodně dobrých českých porevolučních filmů (asi taky proto, že ho neprzní Macháčkova držka). Takhle to tehdy v Radosti a podobných podivných klubech, o kterých jsem četl nebo slyšel, asi opravdu chodilo. Po Šeptej to šlo s Ondříčkem filmově z kopce. Soundtrack hodnotím jako vynikající, a to preferuji spíš ostřejší muziku. (04.02.2016)