Soochweein boolmyung
Address Unknown
Obsahy(1)
Film je situován do počátku sedmdesátých let na jihokorejském venkově, umně mísí venkovské reálie a podivné postavičky s politickými problémy té doby, hlavně pak s americkou okupací. Servíruje nám každodenní život vesničanů a jejich problémy, jako je šikana, domácí násilí, neopětovaná láska či obavy o vzhled, a vše nabourává přítomností jiné kultury v podobě amerických vojáků. (cubajz)
(viac)Recenzie (68)
Ki-duk Kimovsky rukopis cítiť na každom milimetri stopáže, kde mi už tradične nevadí ani spomalenie deja na úkor času. Násilie, brutalita, týranie mi práveže v tomto snímku pripadali najmenej samoúčelné. Celý dej, ktorý sa dá po viacerých poetických dielach aj dejom nazvať sa snaží postupne po vrstvách odokrývať traumy a sociálne útrapy kórejského národa po vojne. Každý z charakterov do batohu plného kameňov, ktorý potápa celú krajinu do mizérie, prispieva tím svojím dielikom a spolu znášahú následky, no u každého sa prejavujú v individuálnych skazených životných osudoch. Nemôžem si odpustit analógiu so Štestím aj keď tento film má určite omnoho vyššie ambície a zložitejšiu rozprávaciu techniku. Veľmi výstižný názov plne symbolizuje utrpenie z pocitu izolácie a nikam nepatrenia. Vnímavý človek, ktorý sa nedá znechutiť kimovou rozprávačskou technikou sa môže tešiť na niektoré veľmi silné scény mapr. papierové oko, vyrezávanie tetovania či zúfalú matku na poli..Finálne hodnotenie: Napriek všetkým pozitívam tento film nevybočuje až tak veľmi z klasického kidukovskeho konceptu, teda až na politickú stránku, no výrazové prostriedky zostávajú stále tie isté. Od scény ku scéne moje hodnoteni oscilovalo medzi 3 a 4 gviezdami no nakoniec sa prikloním k 3,5* ()
Je to celkom dobrá dráma od Kim Ki-Duka. Má pomerne dobrý príbeh odohrávajúci sa v jednej dedine, v ktorej žije mnoho rozmanitých obyvateľov so svojimi vlastnými problémami a túžbami a navyše sú viac alebo menej ovplyvnení aj prítomnosťou americkej armády, ktorá má pri nich základňu. Spracovanie mohlo byť aj lepšie, ale aj tak je celkom slušné. Film prakticky ani nemá plnohodnotný dej, celé je to zložené z osudov mnohých postáv, pričom každá má svoj menší príbeh a samozrejme sú aj vzájomne čiastočne prepojené, keďže žijú na jednom mieste a poznajú sa. Aj tento štýl mi sadol a väčšinu času sa na to pozerá dobre, len jednoducho niektoré postavy so svojimi scénami ma bavili viac a iné zase menej. Zaujali ma hlavne situácie súvisiace s jednookým dievčaťom, jej priateľom a americkým vojakom, ktorí sú najviac prepojení, ale toho zaujímavého je tu dosť. Hlavným záporom nielen deja, ale aj celého filmu je bezpochyby všetko súvisiace so psami, jedna z hlavných postáv ich tu zabíja, síce mimo záber, ale aj tak, no aj celkovo sa k nim postavy správajú dosť zle a toto mi vadilo po celý čas a film to dosť zhadzuje. A celkom prekvapením je aj to, že Kim Ki-Duk tu svoju poetiku využíva len minimálne, skôr mi to prišlo podané takým realistickým štýlom, ale zase k tejto téme to aj celkom sedí. Herecké obsadenie je na tom dobre, všetky postavy sú ideálne obsadené a aj zahrané, takže nemám problém. Réžia a technická stránka sú celkom slušné, síce mi viac sedí ten poetickejší štýl, ale ani s takýmto prevedením nepohrdnem. Takže kľudne by som dal aj lepšie hodnotenie, bavilo ma to, ale tie scény so psami mi vadia až moc, takže celkovo je to pre mňa len mierny nadpriemer. 66% ()
Scénář: Ki-duk Kim .. VI. Výtečný počin. A rozhodně nejlepší Kim Ki-duk (pozn. viděno 8 filmů ze 14). Všechny neduhy, které mi na některých už viděných filmech Ki-duk Kima vadí, se nedostavují. Ať už trapně mlčící postavy nebo nelogické a samoúčelné jednání. Jistá brutalita sice zůstala, ale její role je opodstatněná. Adresát neznámý má především skvěle propracovaný scénář. Je zasazený do počátku sedmdesátých let na jihokorejském venkově a mísí do sebe tradici venkova a politické problémy té doby. Místní postavičky žijí svůj každodenní drsný život ve stínu nedaleké americké vojenské základny, která do děje také promluví. Právě na postavách odráží mnohé tehdejší korejské traumata a nemožnost nějak je vyřešit. Přes osvěžující přítomnost černého humoru je film náležitě depresivní, tudíž přesně v takovém duchu a atmosféře, kterou mám nejradši. 90%. ()
Kim Ki-dukův jediný skutečně politicky angažovaný film zachycuje život na malém městě během sedmdesátých let. Tematizuje nejen korejské problémy a reálie (rasizmus, trauma z války, psi v pozici zvířat na porážku), ale zachycuje především americkou okupaci a aroganci amerických vojáků. Adresát neznámý je plný kimki-dukovských postav, které se střetávají na jednom prostoru, ale jejich příběhy jsou individuální a nestřetávají se, případně se střetávají pouze okrajově (hrdina jedné dějové linie pomůže hrdinovi druhé dějové linie přemoci šikanující spolužáky). Ve filmu se objevují pro tvůrce typické artefakty (roztrhané fotografie) a motivy (voayeurizmus). Postavy si z lásky ubližují (syn bije matku), ženy jsou ochotny být mužům nápomocny jen do chvíle, kdy se necítí být otročeny (dívka si raději znovu probodne oko, než aby zůstala vojákovým dlužníkem, a dávala mu tak důvod chtít po ní vděk). A ačkoliv film občas odlehčí napjaté vztahy černým humorem, zůstává nejdepresivnějším Kimovým dílem. ()
Na můj vkus, je to taky příliš absurdní a brutální. Od prvního snímku – ručně vyrobená zbraň v rukou dítěte, z které střílí na plechovku, která je na hlavě jeho sestry. Pes kterého jeden škrtí a druhý utlouká baseballovou pálkou a potom dalšího a dalšího. Štěně, které se zloději rozhodnou zabít upálením. Zoofilie atd. A to co si dospělé osazenstvo vesnice dělá navzájem ( a každý sám sobě) mně už bylo tak nějak jedno. Bylo mi líto jenom těch psů. ()
Zaujímavosti (1)
- Všichni tři hrdinové filmu mají poraněné pravé oko. (cubajz)
Reklama