Buffy, premožiteľka upírov

O Buffy som dlho počúval aká to je pecka a asi pred desiatimi rokmi som si behom troch mesiacov pozrel komplet Buffy a následne aj Angela. Užil som si, že som si ju pustil naraz. Ale vďaka tomu si po rokoch už veľa detailov nepamätám. Toľko vychvaľovaná genialita Jossa Whedona podľa mňa nie je úplne na mieste. Áno vedel kvalitne napísať postavy a aj kasting väčšiny z nich sa vydaril. Ale toľko vychvaľované zvraty a občasné predčasné odchody stálych postáv na mňa nikdy nepôsobili tak prirodzene, že by to vyplývalo z vývoja deja, ale skôr som mal pocit, že si na konci každej série Whedon hodil kockou podľa toho, čo mu padlo, tak šokujúco odkrágloval postavu. A potom sa následne snažil čo najvernejšie jak sa ostatné postavy s tou stratou vyrovnávajú. Po čase som si na to už zvykol a pri závere série som si zo srandy tipoval kto to asi tak odnesie a tak už nefungovala ani tá jeho obľúbená terapia šokom. Seriál sa začne ešte na strednej ako taká ďalšia variácia na BH90210 akurát okorenená bojom s upírmi. Prvé série boli skôr roztomilé, ale neskôr to začalo pritvrdzovať. Samozrejme nesmeli chýbať rôzne milostné vzťahy, ale pôsobilo to na mňa akceptovateľne a nie tak neznesiteľne ako v Twilight. Najskôr preto, že jak Buffy tak aj ostatné ženské postavy tu neboli neschopné pipinky, ale vedeli sa o seba postarať. A z niektorých sa postupne vyvynuli riadne nebezpečné postavy (Willow). Najradšej som mal asi Willow (Alyson Hannigan bola už zamlada neskutočne roztomilá), ktorá tu mala najlepšie vzťahy. Najprv s vlkodlakom Ozom a potom s ďalšou sexicou Tarou (Amber Benson). Vzťah Buffy a Angel a neskôr Spikea som nikdy príliš nežral, ale aspoň mi nevadil. Cordeliu Chase som si nikdy neobľúbil a nikdy som nepochopil prečo mala tak veľký priestor najprv v Buffy a potom v Angelovi. Za najviac WTF poskladám to, keď sa po pár sériach zrazu zjavila sestra Buffy Dawn Summers. Z takých tých rozporuplných postáv, ktoré prechádzali z jednej strany barikády na druhú ma bavila Faith a aj v pár dieloch na seba strhla pozornosť upírka Julie Benz. Mihlo sa tu viacero budúcich seriálových hviezd. Záver seriálu mi pripadal taký priemerný. Nič čo by sa mi výrazne vrylo do pamäti. Zmienku si ešte zaslúžia akčné scény. V seriály je na TV pomery kopa solídnych bitiek s pôsobivými kaskadérskymi kúskami a pôsobia aj dostatočne drsne. Masky upírov a rôznych príšer ma tiež bavili. Takže celkovo som to s radosťou zlúpol na jeden záťah. Stihol som to ešte v správnom veku, keď ma problémy nejakej stredoškoláčky a následne vysokoškoláčky s likvidovaním upírov bavili. A videl som to v originále s titulkami, takže pre mňa je Xander Zander. 7/10. (05.05.2020)

Tři způsoby, kterak zničit šance skvělého seriálu uspět v českých luzích, hájích a temných uličkách: 1. Předhodit ho masám s premisou "blonďatá středoškolačka bojuje proti upírům a dalším potvorám" a přímo je tím donutit si odplivnout ještě předtím, než uvidí jediný díl, 2. Zničit dabingem spoustu vtipů, hříček a narážek (na druhou stranu těžko to mít někomu za zlé, přeložit dialog typu "I thought you were a myth" - "You were myth-taken" musí být překladatelovou představou pekla), 3. Odvysílat první spíše rozjezdové série a pak udělat fik (ovšem zatím se nezdá, že by se Primě Cool dařilo napravit situaci). A sedm důvodů, proč Přemožitelku milovat doslova za hrob: 1. Za tuhle větu mě definitivně zavřou do vypolstrované cely, ale buď jak buď, příběh, v kterém se pravidelně producírují upíři, démoni, vlkodlaci a čarodějky, je tím nejrealističtějším seriálem nejen o mladých nejen pro mladé a každonoční boj se silami temnot je jen chutnou metaforou každodenních bojů se světem a námi samotnými, 2. Nikdy předtím a nikdy potom se mi nestalo, abych si někde oblíbila všechny postavy, ale každý z anti/hrdinů je tak výborně napsán a natolik postrádá obvyklou šustivost papírem, že by mohl klidně z fleku vystoupit z obrazovky a pokračovat v reálu, že je těžké je nemilovat, 3. Oproti zažitým pravidlům se s divákem nejedná jako s nesvéprávným a buď se ve spleti dějů, vzpomínek a narážek na všechno možné orientujete nebo jdete od válu, 4. Ani na hrdiny nikdo nedělá ťuťu ňuňu, naopak jsou s každým dalším krokem do dospělosti vláčeni hloub a hloub krví a utrpením a když si myslíte, že už jsou totálně na dně, hrábnou si ještě pořádně hluboko do toho dna, 5. Zažitá klišé jsou obracena naruby, stahována z kůže a kuchána zaživa, takže pan Pravý vyvádí nepravosti, Přemožitelka si začne hned se dvěma upíry, z nepřátel se stávají spojenci a milenci a z nejsympatičtějších a nejkřehčích postav hrozba pro celý svět, 6. Oproti seriálům, kde jsou chyby a přečiny soukromým vlastnictvím jednoho dílu, tady se s hrdiny táhnou po zbytek života a ovlivňují je, takže to, že někdo začíná jako záporák, neznamená, že se z něj nestane hlášující bijec, nebo že se z někdejší nafoukané mrchy nestane přímo anděl, případně že hrdinní potírači zla nenapáchají dost zla sami, 7. Monology a dialogy jsou třešničkou na dortu a pokud máte slabost pro jazykové hříčky, popkulturní narážky a slovní humor, budete vrnět blahem při "keysersozeování," "Anne Rice routine" nebo "willylomanování," ale současně vám bude padat čelist nad tím, co všechno se dá říct v díle, kde všichni přijdou o hlas. Moje dílová topka: Once More With Feeling, Body, Hush, Something Blue, Restless, Becoming, Crush, Fool For Love, Lies My Parents Told Me, Selfless, Gift, Tabula Rasa, Help, Normal Again, Superstar, Conversations With Dead People. Nejoblíbenější postavy: Spike, Oz, Xander, Giles, Anya, Cordelia, Jonathan, Halfrek, Caleb, Drusilla. (30.06.2010)

Jestli se dá o upírské teenagerské sáze Stmívání pronést něco pozitivního, pak to, že v porovnání s Buffy přece jen nepůsobí tak zoufale infantilně a směšně. Cílová divácká skupina ve Stmívání je dívčí publikum ve věku řekněme 15-18 let, Buffy získává své příznivce mezi těmi, kteří stojí na prahu mezi dětstvím a pubertou. Na americkém trhu zaznamenal seriál neuvěřitelný ohlas a stvořil přetrvávající kult, který vedl k rozmnožení seriálových řad a výrobě spin-offů. Na popularitu seriálu mělo vliv jednak sympatické obsazení, popkornové zpracování a především strašidlácká tématika, kde motivy a postavy z dospěláckých hororů jsou převedeny do neškodné dětsky přitažlivé podoby. Kvalita dalších seriálových řad se sice poněkud zvýšila, ale nikdy nepokročila tak, aby se na ni mohl dospělý dívat jinak než se shovívavým úsměvem. Někteří pohlíží na Buffy jako na seriál, který své diváky zasvěcuje do tajů procesů dospívání, to ale umí jiné filmy a seriály neskonale lépe a navíc bez té směšné naivity a trapných masek. Každopádně, jak o tom svědčí rozporuplné hodnocení na CSFD, řada uživatelů na seriálu vyrostla a nostalgie zaujímá v jejich rozhodování nepochybně důležité místo. Ta má jediná hvězdička je za kukuč některých dívek a za těch pár momentů, kdy jsem se od srdce zasmál. Celkový dojem: 15 %. (26.01.2013)

S.M.Gellar je opäť jedna s tích rádových teenageriek, ktorá dostala seriál, len pre to, že vyzerá celkom k svetu. Aby si prišli na svoje aj dievčatá prihodíme tam aj fešného chalana (vysnívaného angela) N.Brendona. Scenár, spracovanie, kamera, dialógy či ostatný herci vlastne len vypĺňajú priestor. Však teenagerom veľa netreba. (22.04.2010)