Múr (E05)

Nevedel jsem, ze pravy duvod nemoznosgi vstupu Chruscova do Dysneylandu byl odpor majitele ke komunisnu. A ze vitezem karibske krize byl Chruscov, protoze americane museli stahnout rakety z Turecka a slibili, ze se nebudou snazit ziskaf Kubu, presto mu to ve volbe nivsho tajemnika uskodilo, pritoze nediaknim vitezem byl Jenbedy. (29.11.2023)

V roce 1956 Berlín rozděloval ostnatý drát a kormidlem začal točit Chruščov. Poslal maršála Koněva zaříznout povstání v Maďarsku. Jenže svět už spíš zajímala Suezská krize. (11.10.2023)

Pět hvězd i přes některá, řekněme nepřesná tvrzení. Především je třeba poukázat na fakt, který se málokde objevuje, a totiž že prvním masovým vystoupením proti východoevropským diktaturám nebylo ono "východoněmecké" povstání, ale o pár dní dřív masové protesty v Plzni, Praze a Brně po provedení měnové reformy. Následoval Berlín a po něm Polsko a teprve v listopadu Maďarsko. A událeosti v Suezu, kdy si naposled pokusili Britové a Francouzi vystoupit jako nezávislé velmoci byly zastaveny Spojenými Státy, protože Američané nechtěli vrhnout Araby rovnou do sovětské náruče. A sovětský zásah proti vzbouřencům v Maďarsku si naopak Chruščov a spol. nechal odsouhlasit od Američanů. Co se týká karibské krize, ta neskončila tichým vítězstvím Chruščova, jak je zde naznačovánoa jak si někteří myslí. Byla to ve skutečnosti patová situace s pár procenty ve prospěch Američanů. Zajistili, že na Kubě nebudou umístěny žádné rakety s jadernými hlavicemi (což k nepříčetnosti rozzuřilo Castra) a i když se zavázali, že Kubu nenapadnou, zároveň si v Guantanámu udrželi základnu a hlavně Kubu "oblokovali" tak, že nějaké další ohrožení zbraněmi hromadného ničení vyloučili. Rakety z Turecka oficiálně staženy sice byly, ale dodnes není jasné jestli tomu tak opravdu a v plné míře bylo. I berlínská zeď nebyla Chruščovovým vítězstvím. Sice bylo naprosto překvapivé, jaké řešeni společně se soudruhy z NDR bylo zvoleno, ale SSSR si ke zklamání Ulbrichta a spol. netroufl obsadit západní Berlín silou. Z vyprávění francouzských tvůrců mám trochu dojem, že z nich hovoří zatrpklost vůči Američanům - viz. odmítnutí pomoci ve Vietnamu, v Suezu, v Africe a hlavně vědomí, že Francie se stala velmocí tzv. druhé kategorie, která se Francii přes některá teatrální zejména De Gaullova gesta stala zemí, která byla na USA závislá. (11.07.2024)