1917

Typický zástupce tzv. zážitkové kinematografie. Sází na dokonalé technické provedení, velkou podívanou a zázemí velkého studia. Je přímo předurčený pro velké plátno, kde naplno vynikne dokonalý obraz. Nejpůsobivější je první třetina, která je i v souladu s představou zákopové války tak, jak ji máme zafixovanou. Jako celek ale snímek autenticitou rozhodně neoplývá, je to prostě dobrodružná mise, která vznikla v představách svých tvůrců a nemá nic společného s realitou bojů roku 1917. Podobný příběh by se čistě hypoteticky mohl odehrávat na samém počátku nebo konci války, ale rozhodně ne v době, kdy byly armády díky palebným možnostem protivníka pevně spoutané v zákopech a krytech. Struktura filmu připomíná počítačové hry, kde hrdina postupuje a plní jednotlivé úkoly. Rozhodně je to kousek, který se vyplatí vidět, i když nemá smysl hloubat nad smysluplností bojového úkolu (snad už Napoleon o více než sto let dřív by dokázal instruovat své jednotky rychlejším a efektivnějším způsobem). Herecké výkony a obrazová stránka jsou důvody, proč 1917 zhlédnout. Celkový dojem: 75 %. (03.01.2021)

Po Emmerichově otřesné Bitvě o Midway napravuje reputaci válečným snímkům Sam Mendes se svým ambiciózním počinem "1917". Filmy, které se snaží vypadat, že jsou točeny na jeden záběr nepotkáte na každém rohu. Nejblíže k tomu měl například francouzský taneční horor "Climax", který se ale odehrával v jedné budově. Tady se ale tvůrci vrhli přímo do zákopů a výsledek je vynikající. Minimálně po technické stránce. Už od samotného začátku jste vtaženi přímo do děje. Pár krátkých rozhovorů, dvouminutový Colin Firth, nějaká ta procházka "základním" táboře, a jde se na věc. Ono to vlastně ani jinak nejde. Na omáčku není čas, protože za 119 minut toho musíte stihnout opravdu hodně. Paradoxně pak někomu může vadit, že na jeden záběr nemůže na každém rohu čekat devět Němců, kteří budou hlavní dvojici neustále ohrožovat křížovou palbou. Pokud milujete akci a bitevní vřavu, budete nejspíše zklamání. Tady má hlavní slovo tíživá atmosféra a všudypřítomné napětí, které stupňuje famózní hudba. Thomas Newman měl jen smůlu, že obdobně povedený soundtrack měl i Joker. Jinak by Oscara zřejmě dostal on. Srovnání s filmy jako je například "Zachraňte vojína Ryana" je naprosto zcestné. Forma jakou je 1917 natočeno totiž neumožňuje hlubší práci s charaktery postav. Vzhledem k chybějícímu "vypravěči" jste omezeni jen na informace, které si Schofield a Blake stihnou říct během cesty. Někomu to může přijít limitující, ale já si myslím, že jsem záměr pochopil. Slabší pasáži se ale nevyhnul ani Mendes. Při scénách ve francouzském městečku spoléhá na scenáristické náhody (kravské mléko) a nevyladěné CGI pády. Nebýt toho problému, neměl bych výhrady prakticky k ničemu. Bohužel šlo o chyby, které ve finále dost výrazně zkazily celkový dojem. I tak je 1917 naprostou povinností každého milovníka válečných snímků, a v mnoha ohledech naprosto přelomovým filmem. (27.02.2020)

Progresivnější divák, kterého otravuje průměrnost a nezanícenost pro věc, by za normálních okolností jistě ocenil režisérovu snahu o ohýbání žánrových konvencí, avšak v případě Mendesova 1917 rozhodně nemůžeme hovořit o promyšlené inovaci. Jakožto zdejší hororový expert si netroufám fušovat do řemesla odborníkům na válečný film, ale přesto si dovolím tvrdit, že 1917 jako válečný film jednoduše neobstojí. Úkolem režiséra bylo, aby se pokusil o evokaci válečného traumatu a přenesl na nás náladu panující na frontě a vojenského života vůbec. Když však sleduji Deakinsovu poetickou kameru založenou na širokoúhlém záběrování a ladném proplouvání bitevním prostorem, tak si říkám, co vlastně bylo Mendesovým skutečným cílem? Proč se snaží navodit dojem, že se celý snímek odvíjí v jediném nepřetržitém záběru kamery, když tuto iluzi každý zkušenější divák nepochybně prohlédne během několika minut? Mám pocit, že Mendesovi nezáleželo na objektivní kvalitě snímku, ale především na tom, aby zapůsobil na akademiky, kteří budou rozhodovat o přiklepnutí Oscara, a vzhledem k tomu nemám jinou možnost, než této vykalkulované exhibici udělit odpad. (04.01.2020)

Stalo se v roce 1917, aneb dva vocasové první polovinu filmu putují z bodu A do bodu B a při tom pronášejí rádoby hlubokomyslné dialogy. Problémem je, že pokud to máte jako já, kdy vám je jeden z hrdinů absolutně ukradený a druhý, který naštěstí včas zařve vás vyloženě irituje, tak to tomu filmu postaveném hlavně na té dvojici opravdu nepomůže. Jeden se pak musí přímo smát při té scéně s pádem letadla. Jako pomoci nepříteli a pak se divit, že vás sejme... To jako vážně?! No aspoň se jeden tou bezbřehou stupiditou pobaví. Z žumpy tohle veledílo tahá jenom precizní kamera a vcelku padnoucí hudba které však tak nějak zapadnou v tom konceptu artové onanie, která však nezakryje, že ten film jako celek stojí za howno. Sorry tady si na válku někdo jenom hrál a já neměl pocit, že jsem v ní ani na minutu.25% (21.01.2020)

Úžasné! Ja som ani nevedel, že sa bude jednať len o "jeden" záber. Film 1917 je bezpochyby film, o ktorom sa bude rozprávať ako o príkladnej ukážke práce vynikajúceho kameramana. A nedá mi to spomenúť na režiséra, ktorý definoval natáčanie bez zdanlivých strihov. Alfred Hitchcock totiž geniálne definoval potrebu filmového strihu:,, Film je ako život, akurát sú z neho oholené nudné sekvencie". Na toto režisér Sam Mendes zabudol, pretože tam kde by režisér pri štandardnom spôsobe rozprávania potreboval tri až štyri minúty potrebuje Mendes touto exhibíciou trojnásobný čas. Dlhú expozíciu tak skôr drží pomyselný efekt úžasu v zmysle, teda ako sa toto natáčalo, než že by sa niečo naozaj zaujímavého odohrávalo na plátne. Scenáristicky by sa bez formálne skvele zvládnutého natáčania jednalo o tragédiu, ale vďaka šikovnému prepojeniu v súčasnosti obľúbenej technickej stránke film 1917 funguje úžasne. (12.03.2020)