1917

Stalo se v roce 1917, aneb dva vocasové první polovinu filmu putují z bodu A do bodu B a při tom pronášejí rádoby hlubokomyslné dialogy. Problémem je, že pokud to máte jako já, kdy vám je jeden z hrdinů absolutně ukradený a druhý, který naštěstí včas zařve vás vyloženě irituje, tak to tomu filmu postaveném hlavně na té dvojici opravdu nepomůže. Jeden se pak musí přímo smát při té scéně s pádem letadla. Jako pomoci nepříteli a pak se divit, že vás sejme... To jako vážně?! No aspoň se jeden tou bezbřehou stupiditou pobaví. Z žumpy tohle veledílo tahá jenom precizní kamera a vcelku padnoucí hudba které však tak nějak zapadnou v tom konceptu artové onanie, která však nezakryje, že ten film jako celek stojí za howno. Sorry tady si na válku někdo jenom hrál a já neměl pocit, že jsem v ní ani na minutu.25% (21.01.2020)

No ty kráááááááso ! Tak takhle má vypadat válečný film z první světový. Naprosto nekompromisní záležitost v kulisách jimž nebudete věřit, že je udělali filmaři. Vše je naprosto reálné, brutální. Některé výjevy jsou až surrealistické, podobně jako popis začátku cesty přes dráty do německých linií. ,,Půjdete kolem mrtvých koní, pak zahnete vlevo a u prohnutého chlápka zapleteného do ostnáčů najdete průlez v drátech... a bacha na krátery po granátech, nekteré jsou hlubší než se zdají. Když do nich spadnete, nikdy už nevylezete ! '' . Britové tu předvedli, že velkoscény a opravdu masivní komparz není jen doménou Rusů ! K tomu dechberoucí kamera, která prostě jede pořád a neuvěřitelná hudba Thomase Newmana, dalšího z géniů filmové hudby... Jestli mají dobré válečné snímky vždy nějakou ikonickou scénu, pak tento má rovnou dvě. Noční cestu městem osvětlovanou světlicemi a závěrečnou scénu po hvizdu píšťalek ! MacKaye jsem předevčírem viděl ve filmu Where Hands Touch, kde hrál pravého Árijce a tady si střihl klasického Tomíka od pěchoty! Prostě herec univerzál. Vzhledem k jeho britskému kukuči jsem mu roli Schofielda baštil mnohem více! Jasně, místo to není úplný reál, ale sundat hrdinu jednou kulkou snajpra z německých zákopů to by asi film nikoho nebavil... Tenhle film s Journey's End (2017) jsou perly poslední doby co se týče filmů z první světové. A tak i já vytahuji z náprsní kapsy blůzy battle dressu za 5 rodinných fotografií ! * * * * * (07.02.2020)

„Když neuspějete, bude to masakr. Přijdeme o dvě jednotky, 1600 mužů včetně vašeho bratra. Myslíte, že to stihnete?“ - „Ano, pane.“ - „Nějaké otázky?“ - „Ne, pane.“ Jak je tahle extrémně důležitá mise nebezpečná se však ukáže až posléze…Řemeslná stránka je perfektní, Sam Mendes si s řadou scén opravdu vyhrál, dokáže díky tomu diváka velmi rychle přenést více než 100 let nazpátek a udržet ho tam po celou projekci. Jeho budování stísněné, napínavé atmosféry (a to jak za plného světla, tak třeba při výtečné noční, osvětlené pasáži) funguje takřka dokonale. Výsledný zmar, smutek, ale i vědomí velké statečnosti a sebeobětování jsou působivé…potud mám jen slova chvály. Problém ovšem je, že i přes velký důraz na detaily a dobovou věrohodnost se řada momentů stane obětí „hollywoodštiny“. Takže pár postav je takřka nesmrtelných, neunavitelných, jisté scény zas krapet přepálené (ale též bych radši poslouchal dojemnou píseň, než se staral o to, že mi někdo může skočit do zad, ehm). Za to 1* strhnu, jinak velká spokojenost. (19.04.2020)

V Zachraňte poručíka Blejka aneb Na západní frontě až narkoleptický klid omrdala forma obsah do prdele. A tak sledujeme novátorsky natočené, kulisně absolutně vypiplané, dynamicky pokamerované a čvachtavě ozvučené dvouhodinové brodění bahnem někde mezi Merdeville a Haute Chattelieur. Prostě taková virtuální, krok za krokem procházka šrapnely rozjebanou krajinkou Lotrinska, omotanou ostnáčem a plnou roztomile hnijících mrtvol. Kdyby to hobití putování z Prdelína do Horních Pičovic sem tam okořenili nějakou pořádnou zákopovou sekanou a hudbu nechali na Lemmym, mohl to být film rocku. Takhle se jedná jen o autentickou a sugestivní skoroprudu s nádherným Mendézovým fakáčem v podobě kůl kamea chcíplého Válečného koně. 3,4989254785. (21.01.2020)

Po technické stránce, zejména co se kamery týče, je 1917 opravdovou lahůdkou. Natáčení zdánlivě na jeden záběr kamery diváka snad ještě více vtáhne do děje, do války. Příběhově není tento počin něčím inovativním, ale přesto dobře funguje, čas u něj rychle plyne a čas na nudu tu vskutku není. Jeden z momentů ve filmu byl pro mě překvapivý (abych nespoileroval, tak jen upřesním - scéna po pádu letadla) a přijde mi skoro až neuvěřitelný, byť stát se může, a ve válce obzvlášť, cokoliv. Už před několika lety jsem si v některém ze svých komentářů povzdechl, že se točí velmi málo snímků z období první světové války. Jsem velice rád, že Mendes připravil takovýto počin, který se rozhodně zařadí mezi moje největší filmové zážitky roku 2022. (27.04.2022)