Všetci prezidentovi muži

Nehollywoodsky neatraktivní vylíčení mravenčí novinářské práce vedoucí k propíchnutí jedné z největších amerických politických kauz. Jelikož člověk už dopředu ví, jak to celé dopadne, je vysloveně trýzněn pomalým rozplétáním celého případu zahrnujícího desítky jmen, ke kterým nám mnohdy nejsou dodány tváře, ale zase sdílí radost z každého dílčího úspěchu těch dvou, kteří se hledali až se našli a sám by tohle dobrodružství velkých malých kluků žádný z nich neustál. Konec může působit useknutě, ale hoši se vlastně dočkali satisfakce už před ním, kdy je začali všichni respektovat a bát se jich. Jen ty obavy o vlastní život tam moc nejsou a hlavní postavy mohly být více rozkresleny. Konspirační schůzky v podzemní garáži či bránění se proti odposlechu ve vlastním bytě puštěnou hudbou a psaním si vzkazů dnes působí jako ohraná klišé, což ale není chyba filmu a záběr s oslavujícím Nixonem v televizi a Bernsteinem a Woodwardem osaměle zaujatě datlujícími v pozadí mi přišel úsměvný. (29.08.2010)

Aféru Watergate jsem znal jen tak povrchově. Věděl jsem, o čem to je, ale nevěděl jsem, že na celé té kauze měli takovou zásluhu novináři, kteří za ni dokonce dostali Pulitzera. A když jsem si přečetl komentář od uživatelky StarsFan, něco víc o tom, co vše bylo vynecháno (film je natočen podle knihy, kterou napsali právě ti novináři, které zde hrají Robert Redford a Dustin Hoffman) tak musím říct, že si toho Pulitzera zasloužili. All the President's Men je kvalitní film, který si zakládá na pomalejším tempu. Nikam se nežene, ale přesto ve filmu najdete minimum hluchých míst. Vše je tu napráskané informacemi o aféře Watergate. A to je možná moje jediná, ale nejdůležitější výtka - přišlo mi, že chtějí lidem dát příliš mnoho informací na ploše dvou hodin (což se můžu zdát jako dost velká plocha, ale není). Jak už jsem napsal, celou aféru jsem znal jen povrchně, takže jsem se místy ztrácel v postavách. Ale o to víc mě to motivovalo, abych se pokusil sehnat si onu knihu, podle které vznikl tento skvělý snímek, přečetl ji a pak se na tento film podíval znovu. Zatím zde nechám 80 % pro poctivý kus filmařiny a za skvělé výkony obou hlavních představitelů. (09.09.2012)

Moje čtvrté setkání s Pakulou. Na zadek rozhodně nepadnu. Nečekal jsem nic jiného, a chyba asi nebude v režii, ale spíš faktu, že se jedná o film podle skutečných událostí, od nichž se tvůrci ani ve jménu vygradování zápletky neodhodlali oprostit. Film pro trpělivé lidi, nejvíc si ho určitě užijí diváci dobře seznámení s politickým pozadím případu. Když přijde konečně po dvou hodinách na zveřejnění, je hned konec, žádná gradace, šlus. Viděl jsem obrazovou dvd verzi s původním kinodabingem (1981), film byl ovšem do kin sestříhán (o opravdu nepodstatné části scén, začátky a konce rozhovorů), doplněné o vhs dabing (90´s). Všichni čtyři dabéři dvou hlavních rolí (Fišer, Štěpnička / Postránecký, Oliva) jsou fantastičtí, právě ve vedlejších rolí je nejmarkantněji vidět kvalitativní pád českého dabingu (nevěříte-li, film si sežeňte). (18.10.2015)

Pro mě nezapomenutelné. Před filmem jsem o aféře Watergate slyšela jen útržkovitě a o to víc pro mě bylo napínavější společně s hrdiny pátrat "kdo za tím krucinál je". Perfektně zpracovaný scénář podle knihy dvou novinářů, kterým se podařilo rozkrýt složitý propletenec intrik a podvodů sahajících až na nejvyšší místa v americké politice. Škoda, že je dnes takových novinářů jako šafránu a všichni se jen honí za krátkodobou senzací. Herecké výkony dvou Pánů Herců Redforda a Hoffmana netřeba vychvalovat, ocenění jejich práce jsou jistě dost výmluvná. Skvostná ovšem byla i režie A. J. Pakuly, nadchlo mě jak chytře za sebou inscenuje jednotlivé scény (například za každou noční temnou scénou následuje scéna z novinářské kanceláře s ostrým bílým světlem). "Všichni prezidentovi muži" jsou dnes již klasikou politického thrilleru a já si vlastně teď zpětně uvědomuji, jak moc z ní dnes ostatní filmaři čerpají. (05.07.2005)

Velmi komplikovaný triler, ktorý vyžaduje maximálnu pozornosť, prípadne druhé pozretie. Scenáristi to majú perfektne premyslené, všetko do seba zapadá, všetky mená, dátumy a udalosti. Ale ako hovorím, možno budete po prvom vzhliadnutí mierne rozčarovaní a všetko si do seba nezložíte. V roku 76 vznikol film, ktorý ostro kritizoval spôsoby iba nedávno rezignovaného prezidenta a tým aj princípy slávnej americkej demokracie. V komunizme sa diali sto razy horšie veci a ani po 20 rokoch sme adekvátny film od našich uznávaných režisérov nevideli. Toto je sebareflexia. Film umne zobrazuje ťažkú prácu novinárov, ktorí vďaka odhaľovaniu pravdy musia robiť veľmi rozpačité veci, ako neustále prehováranie tých istých ľudí k rozhovorom, napríklad aj pomocou malých klamstiev a fígľov. Ak chcete byť investigatívny novinár, tento film vám to odporúčať nebude. Okrem iného vám môže ísť aj o život. (16.09.2009)