Klute

Nedá se říct, že bych ten příběh psychicky labilní štětky, která vypomáhá soukromýmu očku v jednom z případu, nějak extra emocionálně prožíval, na to Pakula režíruje tak nějak odtažitě, nedivácky, s podivnou hudbou, která ve vypjatých scénách ze všeho nejvíc připomíná produkci pouličních umělců na Karláku, když hrají prsty na plné sklenice. Je tu ovšem jedno velké ALE. Je to obrovsky velký herecký sólo Jane Fondový, které patřily 70.léta. Role života, fakt. Ty jednotlivý scény, velký monologový/dialogový výstupy, to je radost se koukat. A když už v tomhle ohledu zastíní i legendu Shuterlanda, který spíš jen tak přicmrndává ve své trochu nudné roli stoicky klidného, málomluvného detektiva, to už je co říct. Velmi zasloužený Oscar pro Jane. Jenom ten těžkopádně vyprávěný příběh nedokáže vtáhnout, a na konci graduje tak nějak podivně, dlouhou statickou scénou, s padouchem, který tváří v tvář zamýšlené oběti na sebe všechno vykecá, což mi přijde laciné. (14.09.2024)

Scénář: Andy Lewis, Dave Lewis .. Název Klute je tvůrčí úskok. Taktéž všechny zmíněné žánrové poutače jsou téměř bezpředmětné, kriminální zápletka je fakticky jen zástěrka pro psychologický film o nitru jedné ženy. Celý průběh se táhne pomale a unyle předkládá pohled na soukromí jedné lehké ženy, bez nějakého dějového vzruchu. Na Jane Fonda (herecky pečlivě přednášející své dlouhé monology a dialogy) mne znepokojovalo akorát to, že se nápadně podobá jedné mojí kamarádce. Podobně jako u Conversation jde o film, který mě touto svojí zastřenou polohou vůbec nepotěšil. 50%. (26.11.2007)

bree daniels je call-girl.. john klute je soukromý detektiv vyšetřující zmizení svého přítele, s kterým ta nádherná bruneta s laníma očima může, ale také nemusí mít něco společného.. hm.. zní to jako detektivka, thriller, film plný napětí.. a chcete vědět, čím je tento film pro mě? pro mě je to film o samotě, zoufalství v každém z nás.. je to film o hledání sebe sama, o zoufalé potřebě lásky, porozumění, uznání, užitečnosti.. a bree samota a zoufalost jsou tak strašně hmatatelné, až mi děsivě připomínají mojí vlastní existenci.. mou vlastní samotu.. mé vlastní zoufalství.. (věnováno léně) (13.09.2007)

Jane Fonda je výborná, Donald Sutherland světový šampion v kategorii strnulých ksichtů, napnutá jsem byla skoro stejně, jako při čekání na topinku, ALE: když někdo zná nejen vaše třinácté septiky, ale i nejhnusnější louži na silnici vašeho života, a přesto vás má rád, to není jen štěstí, to je zázrak. Tenhle film mi to připomněl a tak si výjimečně slast kritiky odřeknu. „Poznal, jak jsem hrozná, viděl, jak jsem hnusná a jak jsem zlá... a tváří se, jako že mu to nevadí a že mě klidně bere!“ (18.10.2013)

Tak tohle je ryzí nádhera. Těžko říct co vyzdvihnout dřív, protože skvělé je úplně všechno. Od režie, přes perfektní scénář, kameru - dvakrát podtrženo, hudbu a herce. Ti si zaslouží zvláštní pochvalu. Donald Sutherland předvedl svůj vysoký standard, ale Roy Sheider a hlavně Jane Fonda mě doopravdy překvapili. Bohužel docení to jen málokdo, protože Pakulův protahovaný a upovídaný styl určitě nesedne každému. Dlouhou dobu se na plátně zdánlivě nic neděje a místo aby děj pádil zběsile kupředu, tak rozpačitě přešlapuje na místě, podobně jako dvojice protagonistů. Podstatná část příběhu je věnována jejich vztahu a psychologickému rozboru vnitřně zmatené Bree. Režisér se pokusil zprostředkovat jinak nepřístupný svět dívek na telefon obyčejnému člověku a povedlo se mu to na výbornou. I ten letmý kontakt s jejím životem stačil, aby film nasál hutnou atmosféru nejasného pocitu ohrožení a morální zkaženosti. Na pravý příval hnusu sice divák pořád jen čeká, ale i očekávání funguje samo o sobě jako silná stimulace. (13.09.2012)