Klute

Neuveritelne ze jde o film jen o tri roky mladsi nez Barbarella. Pokud mate Jane zafixovanou jako naivni bimbo s peknym telem, u ktere je skutecny herecky talent otazkou, pak budete nejspis hodne prekvapeni jeji polohou pragmaticke a realisticke prostitutky, ktera vi co muzi chteji a potrebuji a dokaze toho nalezite vyuzivat. Je skoro paradoxni ze se film jmenuje podle Sutherlandova hrdiny, a ne po jeji postave. Film z obdobi presne vymerenych obrazovych kompozic, temer fyzicky pevnych statickych zaberu, a pomalych vlacnych atmosfer. (19.09.2010)

Klute hodnotím s větším časovým odstupem, nicméně i na tu vzdálenost si zřetelně vybavuju pomalu plynoucí děj, kdy jsem si už zoufal a potajmu doufal, že se hlavní hrdince něco stane a mé trápení bude u konce. S postavou ztvárněnou Jane Fondovou jsem se nedokázal ztotožnit, ba co víc, nějak jsem jí její hodnotový žebříček ve spojení s jejím řemeslem nedokázal uvěřit, jakkoliv se herečka opravdu snažila. Celkový dojem 50 %. (08.08.2008)

Obvykle se netrápím názvy filmů, ale když prostituka s hereckými ambicemi dostane asi třikrát tolik prostoru než detektiv, podle nějž je tento snímek pojmenován, tak mi patrně něco podstatného uniká. Samozřejmě nemohu popřít, že se mi na živelnou Bree dívalo lépe než na zahloubaného Kluteho, ale nemohu akceptovat skutečnost, že jsem byl při vyšetřování případu neustále vyrušován psychologickou nudou. (28.02.2013)

Vibrující osa pátrání po pohřešovaném středostavovském obchodníkovi magnetizuje přepestrý a jedovatý jinosvětský kal newyorské osamocenosti: drobnokresba fetišistického unikání životu je sice místy přitažlivá, ale oslnivého jasu sametového podzemí nedosahuje, protože není dostatečně věcná, tj. není zachycena jako součást tohoto světa, ale jen jako příliš umělá hra na něj. V tomto pestrém kino-kaleidoskopu, který nedokáže nabídnout než omezený sled jinakých sexuálních klišé ve fádních celuloidových paspartách, vše spočívá na hercích, a právě oni spolehlivě zaštiťují tu zfilmovanou marnost. Zvláště to, jak Sutherland v neotřesitelně jímavém sklíčení neopatrně loupe cibuli nevidomého smutku prodejného děvčete v naději na rozřešení případu, ale prázdno na konci mu položí ještě závažnější otázku – po povaze vlastního Já – již nezodpoví jinak než pádem; žel dopadnutí zůstane mimo záběr: film končí příliš brzy - o několik týdnů či měsíců dříve. Výjimečná je psychoanalytická dimenze snímku, jejíž explicitnost poskytuje paradoxní kritiku herectví Jane Fondové: terapeutické schůzky zpětně interpretují její herectví – doslovují (potvrzují či vyvracejí) její tělesný výraz, a maximálně tak odcizují rodící se děj. Místy ten stálé rozrušovaný celek působí poněkud směšně svou nepravděpodobností. Je až zábavné, jak vyrůstá z prosté nevěstky novosvětská Julie Kristeva za dohledu vysloužilé freudiánky, zatímco se okolo vraždí muži a ženy, jedni se opásávají zbraněmi, druzí propadají drogovým závislostem a jiní nacházejí svou životní cestu v nezdravé infuzi polymorfní perverze: kde terapeutka mlčí, vše zodpoví pacientka. Tento imaginativní chaos poprockové „ovocné směsi“ dříve nebo později začne lést do zubů a ty začnou bolet. Osa se roztříští, hrozny obrazů se vychýlí na všechny strany a nezbude nic než pár detailů a polodetailů. (01.07.2017)

Velmi zvláštní film, něco mezi detektivkou a psychologickým dramatem. Donald Sutherland jako detektiv John Klute pátrá po zmizelém příteli a poslední stopou je obscénní dopis adresovaný prostitutce Bree (Jane Fonda). Cesta špinavým New Yorkem plným bordelů, feťáků, hippíků a dalších podivných existencí. Film plný sexu bez lásky, polibků bez vzrušení a placené rozkoše. V roli pasáka se představí velmi přesvědčivý Roy Scheider. Film o samotě v anonymním městě, o hledání lásky, vztahu, strachu z nich, i o tom, jak těžce nalezenou lásku vlastním jednáním zatracujeme. (22.06.2010)