Pohľad spoločnosti Parallax

Krucinál, Pakula v sedmdesátkách válel. Pohled společnosti Parallax je politický thriller, který je hodně věcí, jenom ne klasický, a hádám, že ho tak většina lidí musí zákonitě odzývat. Pokud ale máte zažitý Pakulův "pomalý" styl, který je tu minimem mluvení a maximem dlouhých statických záběrů dovedený až k absurdnu, budete skoro v sedmém nebi. Ty zvraty, ty polehoučku gradované scény... a ten parádní konec! (15.10.2009)

Těch pár vskutku geniálních režijních vychytávek nezachrání sterilní politický příběh plný konspirace a paranoie, kterých již bylo natočeno nespočet. Pakula je osobitý režisér, dotahuje svůj styl na maximum, ale osobně si dám raději Podezření s Fordem, než tento sterilní film plný režijní invence. Díky těm výborným jednotlivým okamžikům celkový výsledek zamrzí. (17.03.2010)

Sedmdesátky politickým konspiračním thrillerům přály a tento patří k těm vůbec z nejpovedenějších (aspoň co se zámořské produkce týče); jakkoli je dnes již neprávem poněkud pozapomenutý. Přitom má oproti mnohým jiným výhodu v přímočarém tahu na branku s nejednou výtečnou akční pasáží, rozháraném zarputilém hrdinovi jdoucímu proti všem, nádherném nasnímání, cynickém závěru (který, pravda, mohl jít ještě o krok dál; přeci jen on byl jak na lodi, tak na palubě letadla, že...) a přesvědčivé paranoidní atmosféře "věřit se nedá a nesmí nikomu", která by měla být jedním ze základních kamenů všech filmů tohoto subžánru. A přitom na ní tolik z nich zapomíná. (11.02.2017)

Pakula se opět ukazuje jako bravurně amorfní filmař, jenž nemá určitý svůj pevný styl, kterým by realizoval různé příběhy či žánry. Ale díky tomu také může každému dílu vetknout ideální podobu, která vznikne ve spolupráci s dalšími osobnostmi tvůrčího týmu. Zde to je geniální kameraman Gordon Willis, který dostal maximální prostor pro své typické snímání postav v prostoru. Konkrétně to znamená, že figury tu nevystupují oproti svému okolí, ale jsou jím obklopovány. Tyto povětšinou industriální a městské prostory, potažmo prostranství (která se otevírají i pohledem zvnitřku interiérů ven) jednak stupňují skličující atmosféru, ale také ilustrují zastřešující ideu širších souvislostí a vazeb, které přesahují vhled jednotlivce. Současně s tím vyprávění působí záměrně odtažitě, protože divákům odpírá absolutní vševědoucí pohled na situace a ústřední příběh. Předkládá nám fragmenty, dílky, situace zahlédnuté jakoby mimoděk, u nichž nejprve netušíme jejich význam. Ten pak přichází o to úderněji a se zneklidňujícím efektem, když se vyjeví se zvratem, zpravidla tvrdě konstatovaném v ostrém střihu. "Pohled společnosti Parallax" je geniální paranoidní thriller, který divákům odpírá tradiční iluzorní rozhřešení konvenčních příspěvků žánru i v jádru konejšivou náruč konspiračních teorií. Naopak dokonale vystihuje neklid, neuchopitelnost a skličující bezmoc Ameriky přelomu 60. a 70. let sužované politickými vraždami. (08.01.2023)

To je tak, když má jeden spadeno na napínavý politický thriller a místo toho se mu dostane jakéhosi ne zcela čitelného poloartu. Přitom se to rozjíždělo poměrně dobře, nenápadné vraždy očitých svědků, výborná scéna na přehradě...jenže pak do toho začali cpát ty psychotesty a podobné věci a má pozornost značně ochabla. Bylo to takové potácení se od jedné scény ke druhé, bez napětí, dynamiky a ani ten Warren Beatty mě až zas tak moc nenadchnul. Není to úplně marné, své chvíle to mělo, ale já čekala krapet svižnější podívanou. (29.06.2015)