Pohľad spoločnosti Parallax

Nejlepší Alan J. Pakula. Na Pohled společnosti Parallax jsem se už od přečtení obsahu a obsazení těšil a výsledek mě nenechal ani na okamžik pochybovat o kvalitách autora, látky i samotného filmu. Vynikající atmosféra, nadčasově zachycené události a myšlenky propojené skvělou výpravou a kamerou. Především velké statické záběry jsou skvělé (např. smrt s autíčkem v závěru) a ani na minutu neruší svou velkolepostí a důrazem na eleganci geometrických útvarů a pravidelnosti v obraze. Moc mě potěšil přístup ke zvratům, které jsou předkládány naprosto nárazově. Žádné atmosférické stupňování, ale přímé jednání vstříc úmyslu. Chcete pracovat pro Parallax? Tady máte dotazník... (04.04.2010)

To je tak, když má jeden spadeno na napínavý politický thriller a místo toho se mu dostane jakéhosi ne zcela čitelného poloartu. Přitom se to rozjíždělo poměrně dobře, nenápadné vraždy očitých svědků, výborná scéna na přehradě...jenže pak do toho začali cpát ty psychotesty a podobné věci a má pozornost značně ochabla. Bylo to takové potácení se od jedné scény ke druhé, bez napětí, dynamiky a ani ten Warren Beatty mě až zas tak moc nenadchnul. Není to úplně marné, své chvíle to mělo, ale já čekala krapet svižnější podívanou. (29.06.2015)

Těch pár vskutku geniálních režijních vychytávek nezachrání sterilní politický příběh plný konspirace a paranoie, kterých již bylo natočeno nespočet. Pakula je osobitý režisér, dotahuje svůj styl na maximum, ale osobně si dám raději Podezření s Fordem, než tento sterilní film plný režijní invence. Díky těm výborným jednotlivým okamžikům celkový výsledek zamrzí. (17.03.2010)

Inspirace aférou Watergate a celou krizí důvěryhodnosti americké politiky za prezidenta Nixona je zcela zřejmá. Ale hlavním zdrojem při psaní scénáře byl evidentně atentát na prezidenta Kennedyho a následné konspirační teorie o mnohavrstevném spiknutí. Na to, že jde o ve své době známý a ceněný thriller, jsem byl celkem zklamaný scénáristickou nedotažeností. Scénář totiž řadu věcí neřeší a v mnoha ohledech rezignuje na logiku vyprávěného příběhu. Pokud se společnost Parallax zabývala logistikou antentátů a jiných nezákonných operací, pak nejspíš ve své branži nepatřila mezi elitu, jinak by se nedopustila tolika kiksů. Už pro úvodní atentát na senátora si atentátníci nemohli najít obtížnější místo z hlediska úniku z místa činu. No a přijde mi poněkud jednodušší zbavit se jednoho atentátníka, místo aby se horko těžko v průběhu několika let likvidovalo 18 očitých svědků. Zvlášť když to jediné, co mohli prozradit, byla tvář nájemného vraha, kterého tak jako tak zachytily teleobjektivy. Režisér Pakula taky nepředvedl, pokud se režie týče, ten nejoslnivější výkon, ke své nejlepší práci, což jsou Všichni prezidentovi muži, se teprve chystal. Celkový dojem: 55 %. (02.04.2010)

V souvislosti s tímto filmem se sluší připomenout, že film jakožto médium působí na několika úrovních – je zábavou, atrakcí pro celou rodinu, útočištěm pro mladé páry, uměleckým dílem, osobní výpovědí, manifestem, byznysem a v neposlední řadě je také „dokumentem“ vypovídajícím o stavu dobové společnosti, jejich primárních obavách a předních tématech konkrétní doby. Pohled společnosti Parallax nepochybně reflektuje nedůvěru americké společnosti ve státní aparát, sociální paranoiu a pro běžnou společnost z informačního hlediska neprůhledné a zavádějící kauzy typu atentátu na J.F.K. Samotný film pak spadá do žánru politického thrilleru tematizujícího paranoiu, nevěrohodnost médií a státního aparátu a prakticky neomezenou moc vysoce postavených činitelů. S odhlédnutím od takovéto výpovědní hodnoty je nutno podotknout, že Pohled společnosti Parallax funguje sám o sobě dost dobře jakožto žánrový film, ve kterém je velmi umně budováno napětí i pocit paranoii a režie Alana J. Pakuly je velmi soustředěná. Zmínku si zaslouží i poměrně časté snímání scén v dlouhých celcích. 80% (17.06.2010)