Pohľad spoločnosti Parallax

Už sa mi to viackrát potvrdilo, Pakula nevie vytvoriť hustú (majstrovskú) atmosféru, i keď si to témy, ktoré prezentuje, veľmi vyžadujú. Nevie pozliepať scénky v konzistentnejší celok a nevie správne navodiť svet tajomstiev a poriadneho napätia. Lebo pozorný divák si uvedomuje existenciu mafiánskych skupín a korporácií a čaká, že ho tvorca do tejto hry vsunie a nedá mu dýchať. To, čo Pakulovi nemožno uprieť je šikovne pozičné narábanie s kamerou, práca s výberom lokalít a že vie divákovi preniesť určitý druh zneistenia. (16.01.2014)

Hudba: Michael Small *Malou roli poslední oběti atentátu hraje Jim Davis (John Ross 'Jock' Ewing Sr). *Warren vypadá dobře ve všem, proč jenom nehrál ve více filmech? V Parallax view se prohání v ukradeném šerifském voze, když před tím šerifa pohladil kamenem po hlavě a utopil v řece. Ve rvačce dokáže skvěle zdemolovat hospodu a pak to s třesoucí se rukou zapije sklenicí mléka:-) *Výborné krimi s ještě lepší hudbou, která mi chvílemi stylově dost připomínala Planetu opic (ovšem verzi 1968). Některé záběry jsou lehce syrové, nejsou v nich propracovány detaily, především u rvačky Josepha Fradyho se šerifem pod přehradou vidíme jen náznak jeho útoku. Myslím, že je to tak autentičtější, více to vtahuje diváka dovnitř. To podobné platí i o téměř ikonickém záběru v závěru v okamžiku, kdy Joe běží do světla a ve dveřích se objeví postava se zbraní.... *Test v Parallaxu je dost dobrej masakr, působí to velmi obřadně, jak se Warren na konci zvedá ze židle. A Fidela kupodivu zařadili do kapitoly "Enemy", hned po bok Adolfa Hitlera.. *Jedná se o poměrně náročný film, který nutí diváka naplno přemýšlet, i tak jsem se ale chvílemi ztrácel a například nechápu, proč Joseph nejprve napíše mýdlem na zrcadlo záchodku "v tomhle letadle je bomba", pak to rychle smaže, podstrkává letušce popsaný ubrousek s touže zprávou, což se taky nepovede, ale přesto se letadlo vrátí a k výbuchu dojde až "bezpečně" na zemi. *Atmosféra jednoznačně vítězí nad narací. ///Ten rychlý nástup bez letenky už vysvětlil ripo. Nesouhlasím zcela s komentářem bouncera, u nás zabili Aloise Rašína, 5. ledna 1923.-) Podle zorra bylo zabito 18 svědků atentátu, já jsem však vyrozuměl, že jich bylo 6. (18.06.2008)

V souvislosti s tímto filmem se sluší připomenout, že film jakožto médium působí na několika úrovních – je zábavou, atrakcí pro celou rodinu, útočištěm pro mladé páry, uměleckým dílem, osobní výpovědí, manifestem, byznysem a v neposlední řadě je také „dokumentem“ vypovídajícím o stavu dobové společnosti, jejich primárních obavách a předních tématech konkrétní doby. Pohled společnosti Parallax nepochybně reflektuje nedůvěru americké společnosti ve státní aparát, sociální paranoiu a pro běžnou společnost z informačního hlediska neprůhledné a zavádějící kauzy typu atentátu na J.F.K. Samotný film pak spadá do žánru politického thrilleru tematizujícího paranoiu, nevěrohodnost médií a státního aparátu a prakticky neomezenou moc vysoce postavených činitelů. S odhlédnutím od takovéto výpovědní hodnoty je nutno podotknout, že Pohled společnosti Parallax funguje sám o sobě dost dobře jakožto žánrový film, ve kterém je velmi umně budováno napětí i pocit paranoii a režie Alana J. Pakuly je velmi soustředěná. Zmínku si zaslouží i poměrně časté snímání scén v dlouhých celcích. 80% (17.06.2010)

Těch pár vskutku geniálních režijních vychytávek nezachrání sterilní politický příběh plný konspirace a paranoie, kterých již bylo natočeno nespočet. Pakula je osobitý režisér, dotahuje svůj styl na maximum, ale osobně si dám raději Podezření s Fordem, než tento sterilní film plný režijní invence. Díky těm výborným jednotlivým okamžikům celkový výsledek zamrzí. (17.03.2010)

Po obsahové stránce jde za mě spíše o průměrný (a občas i zmatený) konspirační thriller 70. let, u něhož jsem ze začátku dlouho ani nepřepokládal, že ho ohodnotím tak vysoce. Střihy ve vyprávění mi občas připadaly podivné a nedomyšlené, např. po dlouhé honičce, kde hlavní hrdina projede s autem přes skleněnou zeď, utíká a zašpiní se, ho najednou vidíme ve svém bytě čistého, odpočatého a odhodlaného do další akce. Ale ta kamera, ta si tentokrát vážně zaslouží hvězdičku navíc. Spousta velkých celků zabíraných povětšinou statistickým způsobem, k tomu s přímo geometricky promyšleným aranžmá snímaného prostředí, přináší fascinující vizuální podívanou a zároveň pomáhá vytvářet jedinečnou pohltivou atmosféru. Už kvůli té atmosféře a poslední 20-timinutovce ve velkém amfiteátru se budu chtít podívat na film znovu, byť zdaleka netvoří jedinou filmařskou atrakci v tomto pomalém politickém thrilleru. Krátký experimentální snímek složený z jednoduchých titulků a fotografií, který je promítán hlavní postavě při vstupu do společnosti Parallax, se režiséru Pakulovi rovněž povedl, a to i pokud jde o působivost z něj pramenící myšlenky. [70%] (12.06.2021)