Réžia:
Rodrigo SorogoyenKamera:
Alejandro de PabloHudba:
Olivier ArsonHrajú:
Marta Nieto, Anne Consigny, Alex Brendemühl, Frédéric Pierrot, Jules Porier, Blanca Apilánez, Álvaro Balas, Pablo Cobo, Raúl Prieto, Laurette Tessier (viac)Obsahy(1)
Pred desiatimi rokmi zmizol Elenin šesťročný syn. Posledný raz ho počula, keď jej telefonoval z francúzskej pláže a nemohol nájsť otca. Elena teraz žije na tej istej pláži a riadi tu reštauráciu. Keď sa jej konečne podarí z tragickej udalosti pomaly spamätať, stretne francúzskeho tínedžera, ktorý jej nesmierne pripomína jej strateného syna. (MFF Cinematik Piešťany)
(viac)Videá (3)
Recenzie (8)
Psychologické drámy mám rád, no tento španielsko-francúzsky film ma akosi neoslovil. Neviem, či som bol nedostatočne sústredený, ale celé mi to prišlo akési nemastné-neslané. A pritom dejový rámec sám o sebe bol vcelku kvalitný - akurát to spracovanie bolo na môj vkus príliš ťažkopádne, dokonca by som povedal, že nudný a zdĺhavý. Slabšie 2* ()
Hrůza matky ze zmizení malého syna by byla skvělá pro napínavý thriller, ale tenhle film se od napětí zcela distancuje. Což teda pro mě je velký bohužel, ale.......to trauma a naděje matky jsou tady podány takovým nejasným způsobem, že ten náročnej vnitřní svět hlavní hrdinky pochopí asi spíš ženy. Je to složitej film, někdy mi přišel až trapnej, ale Marta Nieto zahrála skvěle. Během filmu bych dal jen tři pecky, s odstupem pár dní jednu přisolím. Nechtěl bych to zažít. ()
Zbytečných scén tam bylo hodně. Všechny. První ještě mohla být vstupem do děje, jenž se pak neodvíjel podle žádného z možných scénářů, děj se vytratil, možná i scénář. Zůstaly nerealistické dialogy, otřesné herectví, styl natáčení odpovídající prvním chabým pokusům znuděného adolescenta, co se místy probere a snaží se vytvořit originální filmařský přístup, který však vyznívá ještě trapněji. Možná měl začít prvně krátkým filmem, jestli vůbec. Matku abys pohledal. ()
Nejednoznačná festivalovka založená na rafinovanom scenári a presných hereckých výkonoch. Pri niektorých scénach som ťažko dýchal a nebolo to rúškom (Cinematik, Covid rok 2020). Čím viac prestávajú štandardné vzťahy fungovať a tie neštandardné sa prehlbujú + prichádza do toho Freud, tým viac je to pekelne zaujímavé. Lebo film má byť ako kamienok v topánke... ()
Sorogoyen po dvoch rokoch od krátkometráku bez konca natočil film, v ktorom sme sa mohli tešiť na rozvinutie nervy drásajúcej drámy o stratenom dieťati, no rozvinulo sa to len do neschopnosti v pátraní, do neexistencie testov DNA v druhej dekáde 21. storočia a melodrámy o podivnej láske a film zas akosi nemá uspokojivý koniec. Výkon Marty Nieto v oboch prípadoch ale výborný. ()
Galéria (46)
Zaujímavosti (2)
- Film sa natáčal prevažne v prímorskom meste Vieux-Boucau-les-Bains vo francúzskom Akvitánsku. (Arsenal83)
Reklama