Sofiina voľba

Velice dobrý film, při kterém vám ani nepřijde, že se na něj koukáte už dvě a půl hodiny. Opravdu, toho jsem se nejvíc bál, když mi bylo řečeno, že tento film je "v podstatě nuda, až na tu slavnou scénu volby". Pro mě to teda nuda nebyla. Konečně jsem totiž viděl Meryl v její zřejmě nejslavnější roli, za kterou právem dostala Oscara. Konečně jsem viděl hrát Petera MacNicola normálního člověka, a ne troubu nebo génia. A konečně jsem viděl onu slavnou scénu, kdy si hlavní hrdinka musí vybrat, kdo přežije. Jestli její chlapec, nebo děvče. A ta scéna na mě zapůsobila, ale jinak, než jsem si myslel, že zapůsobí. Totiž, domníval jsem se, že to budou protahovat, aby z toho vytřískali emoce, ale ne, tahle scéna trvá tak minutu, možná ani to ne. Ale nedávám plný počet jen kvůli tomuto. Ne, dávám ho hlavně za Meryl, Petera, Kevina a fakt, že opravdu je se na co koukat celých 150 minut. P. S. Jediné, co mi trochu kazilo zážitek, byly asi ty nejhorší titulky, jaké kdy byly vydány v rámci levných DVD. Viděl jsem už hodně těchto "trafikových DVD" ale na žádném nebylo tolik (a celkem základních) chyb, jako zde. To, že tři věty přeložili jako jednu (a tudíž tam chyběly některé věty), bych ještě pochopil. Že se sem tam časování zpožďovalo, to taky, ale když někdo neví, kdy se píše mě/mně nebo ji/jí, tak to už je fakt zvláštní… obzvlášť když si uvědomíte, že za tohle dostal někdo zaplaceno… (18.08.2010)

Zaujimavy scenar, pri ktorom mohla Meryl Streep ukazat svoj herecky talent, kedze to bol jeden z tych prvych filmov na zaciatku jej hereckej kariery a hned dostala svojho prveho Oscara za najlepsiu herecku v hlavnej ulohe. Taktiez aj pre Kevina Klinea to bol zaciatok a z mojho pohladu by si tiez zasluzil aspon nominaciu za tuto ulohu, ale to sa mu podarilo o par rokov neskor, ked ho John Cleese vdaka tejto ulohe obsadil do komedii RYBA JMENEM WANDA (1988) a nielenze bol nominovany, ale hned dokazal nominaciu premenit na Oscara. Jediny Peter MacNicol mi tam nesedel, nech sa uz akokolvek snazil, pretoze mal smolu, ze u mna bol zaskatulkovany ako komedialny herec z filmov napriklad KROTITELE DUCHU 2 (1989), DRAKULOVINY (1995) alebo MR. BEAN: NEJVETSI FILMOVA KATASTROFA (1997). Ale naspät k filmu Sophiina volba. Prva polovica je cisto dialogova medzi spominanymi troma protagonistami a az v druhej polovici filmu pridu na rad desive a smutne sceny z koncentracneho tabora. Je zaujimave, ze sa uvazovalo aj o obsadeni Magdy Vasaryovej do ulohy Sophie... 29.05.2010 _______ Meryl Streep - (Sophie) +++ Kevin Kline - (Nathan) +++ Peter MacNicol - (Stingo) +++ Rita Karin - (Yetta) +++ Stephen D. Newman - (Larry) +++ Greta Turken - (Leslie Lapidus) +++ Josh Mostel - (Morris Fink) +++ Produkcia: Alan J. Pakula +++ Hudba: Marvin Hamlisch +++ (29.05.2010)

Jeden z mých nejoblíbenějších filmů těží ze dvou věcí : skvělého příběhu (škoda že jsem se ke Styronově knize ještě nedostal, už si to slibuju hodně dlouho) a z naprosto fantastického hereckého výkonu Meryl Streep (včetně všech polyglotních zákoutí její role). Sophiina volba i napotřetí účinkuje a strhne až k tragickému finále. 9/10 PS: po přečtení románu jsem se odhodlal shlédnout tento film počtvrté a tím se vše završilo, tento film dává tomu smutnému příběhu dokonalý obraz, bravo, bravo... 10/10 (09.05.2007)

Cítim ľútosť nad tým, že som čítala Styronovu knihu predtým ako som si pozrela film - kvôli tomu obe diela porovnávam a tu musím konštatovať, že kniha bola o poznanie pôsobivejšia. Ako tu už bolo párkrát spomínané, Pakula mechanicky preniesol dej románu na plátno bez pokusov o zmenu, ale bohužiaľ stratil veľa faktorov, ktoré dodávali knihe napätie. Celé Styronovo dramatické stvárnenie vás totiž nenechalo na pokoji, triasli ste sa pred hrôzami, nad tými najšialenejšími názormi, nad vecami, ktoré unikajú bežnému chápaniu. A čo ste videli vo filme? 10% z tejto stránky, veľa drobností bolo vynechaných - čo je prirodzené - ale v knihe pri pasáži o Rodolfovi Hössovi a gazdinej Wilhelmine vám postojí rozum (narozdiel od filmu). Meryl Streep ako hlavná hrdinka si zaslúži uznanie, ženu, čo unikla pred smrťou v koncentračnom tábore, ale vojnou bola poznačená až do smrti, nemohla zahrať lepšie, avšak škoda Nathana. Čo sa týka jeho prevedenia v podaní Kevina Klinea - bolo mu ponechaného málo miesta. V knihe bol pre mňa zďaleka najzaujímavejšia postava - i keď nesťažujem sa, Kline je ako vždy sympatický, ale možno to je ten problém - nedostatok šialenstva. A o MacNicolovi (Stingo) ani nehovorím, jeho charakter a túžby boli pramálo objasnené - pravda je, že od začiatku po koniec bolo jeho najväčším snom prísť o panenstvo, vo filme však pôsobí skôr ako nezištný záchranca bez vlastných potrieb, stagnujúce predvídateľné pôsobenie postrádajúce čo i len najmenšie zaujatie z mojej strany. Tak či onak, myšlienka zostáva - Sophiina voľba je veľmi humánne dielo, v ktorom sa nemohla zvrátenosť nemeckého fašizmu demonštrovať väčšmi, ale ak vám mám poradiť, chyťte do rúk radšej knihu. (30.04.2008)

Dvojplánový příběh o lidském a uměleckém dozrávání naznačuje, že autor literární předlohy William Styron do něj vložil nemálo autobiografických prvků. Zprvu konvenční námět o tuctovém trojúhelníku mladých lidí uprostřed poválečného New Yorku na konci čtyřicátých let se postupně rozvíjí do otřesně tragického podobenství o děsu, zkáze a zhoubách, které do mezinárodního společenství vnesly země Osy. Součástí humanismu tohoto osobitého autorského pohledu, který Alan Pakula plně ve filmové podobě zachoval, je nečernobílost všech protagonistů. S hořkou nadsázkou lze napsat, že jim nic lidského nebylo cizí. A právě tato skutečnost, toto chápavě sdílející pozadí umožní o to víc respektovat a sdílet hloubku tragických, režisérsky, kostýmově i výpravově a kameramansky mimořádně přesvědčivě zvládnutých druhoválkových retrospektiv s celou řadou monumentálně vystavěných scén (pouť kolem bloku budoucích obětí hradných vražd v plynových komorách, setkání s Mengelem, Sofiina záchrana před dětským udáním v Hössově rodině, jež by znamenalo pro ni jistou smrt), doplněných o značně silný motiv polského protižidovského cítění, dotváří skutečný rozměr katastrofy, vyvolané druhou světovou válkou. Důsledky utrpěných ran se prolínají: Životem i výčitkami svědomí štvaná žena se ve svém bolu bojuje i apojuje se s psychotikem, opakovaně bičovaným svým svědomím po záchvatech plných hrubostí, agrese, brutality; neustálými střety mezi vnitřními hlasy jekyllovským a hydovským, nejen v životě, ale i ve společně sdílené smrti, která se stává jejich společným etickým i úlevným východiskem z trampot a hrůz jejich nenapravitelně zpackaných životů-tragédií. Podobenství o síle i slabosti lidského ducha - zhruba tak lze postulovat nadčasovou výzvu, kterou v sobě tento neprávem přehlížený film nese. V době svého vzniku i dnes. (01.08.2009)