Kimecu no jaiba

Pro všechny hejtry Kimetsu no Yaiba: Podívejte, to že preferujete pouze kdoví jak složité příběhy je pěkný a já to chválím. Ale kydat hnůj na něco co má přímočařejší příběh je kravina. To že se druhýmu líbí tohle a tomu tamto, ještě neznamená že budeme na tu druhou stranu nadávat a házet do pytle. Kimetsu no Yaiba je (nebojím se říct) dobře propracovaný seriál, který mě nadále s dalšími sériemi dokáže překvapit a dodávat zajímavé zápletky a zajímavé backstory postav. Nejsou ale zbytečné, dokonale se zasazují do děje a já žasnu. Ano, série jako Mugen Train, Kovářská vesnice nebo souboj s Daki a Gyutarem byli hlavně o akci (i když během nich se taky krásně rozjasňoval dojemný příběh postav) a dobrodružství, o kterém seriál je. Pátá série, i když jsem tolik neočekával, mě opravdu překvapila, a co se týká propracovanosti postav se zásahem do děje mě uchvátila, takže to absolutně vyvrací názor že je příběh jednoduchý. Ano, základ je jednoduchý, ale teď mi k sakru řekněte jak by jste chtěli napsat Demon Slayera složitě? Jak? Tohle naprosto splňuje potenciál. Ano chápu že někomu bude vadit humor, ale tak to už je individuální. Všichni chválí pouze nádhernou animaci, ale to je vše. Ano, krásnější anime napohled jsem taky ještě neviděl, ale brát to jako hajlajt celého anime je směšné. Drama tu funguje úžasně, málo kdy jde tolik z villainů děs jako tady a strach o hlavní hrdiny. Zároveň akce je logická a ne přeafektovaná, vše je vysvětlené a propojuje se to s tréninkem a zkušenostmi. Ovšem pro mě je nejlepší dějová část (ano, taky nejvíc nenáviděná hejtry) Tanjirova. Dává dokonalé poselství. Někdo řekne pomsta, ale houby,... ta Tanjirova nevinnost na začátku, celkově jak se snaží pracovat na skromnosti, empatii, soucitu i přes veškerý ten děs co zažil. Není to ale chabě vystavěné. Často můžeme vidět Tanjirovu bolest, to jak to nezvládá a jak ho to uvnitř ničí. Za tím úsměvem a přívětivostí je velký vnitřní boj a snaha překonat zlo dobrem. A TENTO PŘÍBĚH VIDÍME CELOU DOBU A JÁ TO MILUJU! Emoce tu fungují dokonale, dokonce při SPOILER vynuceném obětování Nezuko mi tečou slzy vždy když se dívám. Taky je krásné vidět, jak svým životním postojem, který si žádá oběti, Tanjiro pomáhá i ostatním zlomeným a traumatizovaným lidem změnit svůj postoj, což jsme viděli u Muichira, Tomioky, Giyu a mnoho dalších.  Než jsem se začal dívat na toto anime, bál jsem se, že to bude jen akce a nic jiného. Popravdě kdyby to tak bylo, tak bych to vypl hned. Ale anime mě opravdu překvapilo a na dost místech vyrazilo dech. Má to přímočarý děj? Ano, ale dokonale se s ním detailně pracuje, a to každé přímočaré anime nemá. Pokud chcete Demon Slayera načnout, tak je důležité tohle: Pokud jste chcete jen vidět létat hlavy a vypnout u toho, tak na to rovnou zapomeňte. To je taky chyba veškerých hejtrů, úplně ignorovali děj, i když se rozběhl jednoduše a soustředili se jen na akci. Pokud si chcete Demon Slayera užít, musíte se do něj ponořit a jít po cestě s Tanjirem, protože tak je to taky vytvořené, aby jste s ním ten děj procházeli a vnímali, jinak to nemá smysl sledovat. Přesně takový lidi pak píšou hejt blbosti, které nejsou absolutně relevantní. Stačí se podívat na vysoké hodnocení. Není Shonen jako Shonen, nezapomeňte na to! (19.06.2024) (menej) (viac)