Jednorozený

[FOD 2014] Katarze. Jednorozený mi svou formou naprosto učaroval. Hypnotizován sem hltal každou scénu, mozek se neustále snažil interpretovat co se ve filmu děje (místy i co je zobrazováno) a některé kompozice se mi nejspíš na hodně dlouho vryjí do paměti. Poezie. Bizarní a zvrácená experimentální meditativní duchovní minimalistická poezie. Beze slov. Pro většinu lidí asi těžko uchopitelná, stravitelná a pochopitelná. Čerpá z křesťanství, mytologie, pohanských náboženství? Ve skutečnosti na tom vůbec nezáleží. Co se ve filmu děje pochopíte až po přečtení závěrečných titulků či anotace. Nebo taky ne, jak sem se tak bavil s pár lidmi na FOD. Chcete klíč ke čtení tohodle filmu? Tak to se na něj podívejte a pak si přečtěte příspěvek uživatele gjjm. Ne obráceně. Spoilers inside. Mé pocity z filmu nádherně vystihl Flipnic. (07.03.2014)

Ono to svým způsobem JE zajímavé, ale zároveň tak účelově odtažitě natočené, že jednoduše nevěřím, že by si k tomu někdo našel dobrovolně cestu. V podstatě za tím vidím metaforu na amoralitu lidského chování vůči sobě samým, ostatním jedincům i přírodě (víc neprozradím), jež je zakořeněna hluboko v nás. A mám takový neblahý dojem, že čím víc vás Begotten znechucuje a pobuřuje, tím míň si tyto problémy, problémy etiky, uvědomujete nebo připouštíte. Čímž netvrdím, že ti, kterým se to líbilo, jsou na tom o moc líp. A už vůbec ne, že takových filmů by se mělo točit víc. Čímž si sám na sebe pletu bič a ano, jsem si toho vědom. (19.12.2010)

Upřímně nevím co to je za slátaninu, ale je to nevkusně úchylné a brutální. Teda co jsem mohl v té černobílé patlanině stěží rozpoznat. Opravdu něco pro úchyláky a narušené. Není v tomto případě co hodnotit. Někdo by se měl nad sebou zamyslet! Sám režisér vypadá jako... Souhlasím s uživatelem ''gumolit''. (28.10.2010)

Experimentálny počin s absenciou akýchkoľvek dialógov, deja či nejakej zápletky nám predkladá bizarné obrazy, ktoré som mal veľký problém pochopiť a dovysvetlili mi ich snaď len titulky kde je ukázané aká postava mala koho symbolizovať. Za zmienku stojí jednoznačne brutálny a mrazivý úvod kde sa akási čudná postava (podľa titulkov symbolizuje Boha) začne rezať britvou. Aj napriek značnej originalite však film dopláca na svoju štylizáciu: obraz je často nečiteľný a často ani neviete čo sa na plátne deje. A u obrazov, kde sa to dá rozpoznať zasa len vidíte čudné postavy v plášťoch s kapucami ako niekoho mrzačia či znásilňujú. Ale hlavne je celý film strašne nudný a jeho posolstvo mi stále uniká. Možno chcel režisér len za každú cenu šokovať, možno sa film spája s otázkami viery. Neviem. Ale ja som si tento film neužil. (10.03.2014)

Hodně okrajová záležitost, jak z "jiného světa" a ne pro všechny zcela koukatelná. Ať už pro někoho z důvodu znechucení, zdeprimování, nepochopení nebo dostavující se nudy. Myslím, že to ocení málokdo, ale to je naprosto bezpředmětné, protože tenhle experiment je svým způsobem zcela unikátní. Nejzajímavější na tom je, že je film založen na zážitku "blízko smrti", který režisér E. Elias Merhige prožil po autonehodě, ze které naštěstí vyvázl živ a zdráv. Tím, že je snímek natočen na 16 mm materiál, má černobílý charakter (absence šedé!), je němý (jen ruchy s obskurní hudbou) a v drtivé většině musí divák lovit, co vůbec vidí, získává na opravdu zvláštním nádechu, který se nedá s ničím jiným srovnat. Někoho to může fascinovat a naopak někomu to hlava úplně nepobere. Takhle jednoduchý to je, podobně jako příběh, který bez přečtení informací předem trochu docvakne až při závěrečných titulcích, jestli vůbec docvakne. Ten, kdo se Jednorozenému otevře a přijme ho, tak nejspíš zažije neopakovatelný zážitek. Na každého to bude působit jinak, ale já osobně ho neměl ani pozitivní a ani negativní - a to jsem si pouštěl po tmě zcela sám za doprovodu buřiny. Pro mě to není na vícero shlédnutí, ale jinak než na plný počet se mi nechce. (21.07.2014)