Krídla

"Birdy!" "What?" :) Strašně dlouho jsem měl nachystaný, že se na tenhle film podívám, ale pořád se mi nechtělo - no, prohloupil jsem, bylo to skvělý. Cage i Modine hrajou skvěle, btw. Niky s vlasama je fakt štramák! No a až na ty válečné sekvence, které byly plné laciné náhražky krve a vlastně by ani nevadilo, kdyby tam nebyly, to bylo skvěle napsané drama o podivné kamarádské dvojici, která se k sobě vlastně vůbec nehodí, ale kde jeden bez druhého nemůžou existovat. 80% (11.08.2012)

Měl jsem z tohoto filmu trochu obavy, protože jsem měl čest jenom s těmi díly Alana Parkera, které zrovna neoplývaly optimismem a to samé slibovala i hlavní dějová zápletka Birdy. Chtělo by se říci, že opak je pravdou, ale ne zas tak úplně. Filmů o hlubokém přátelství dvou lidí, které rozbila válka ve Vietnamu už byla natočena spousta, ale málokterý v sobě skrývá tolik lidskosti a vzájemného porozumění. Jenomže, i zde právě Parker stále zůstává věrný svému vypravěčskému stylu, takže psychiatrická léčebna – ač má bílé stěny, široké chodby a nevede ji pološílený doktor – stále působí notně depresivně a vzájemné rozhovory Ala s Pírkem, které uvízly na mrtvém bodě, dohánějí k šílenství nejenom samotné hrdiny, ale i diváka. Herecké party Matthewa Modina a Nicolase Cage jsou skvělé a oba své „handicapy“ zvládají na jedničku. Ať už Modine svého „ptáčníka“ nebo Cage obličejovou mimiku přes obvazy. Dosti rozporuplná zůstává (dohromady) asi pětiminutová válečná sekvence z Vietnamu, která ač přes svou formální preciznost, působí jako dosti nešetrně připojená vsuvka. Rozhodně má své opodstatnění v dějové skladbě, a film by se bez ní neobešel, ale působí vzhledem k zbytku filmu trošku samoúčelně. Ale čert to vem, Birdy je po dlouhé době film, u něhož jsem při letmém mrknutí na hodiny zjišťoval, že ten čas někdy letí opravdu rychle. (10.08.2005)

Rok 1984 přinesl trojici válečných filmů, každý úplně jiný, každý jsem kdysi viděl (tohle cca ve dvaceti) a žádný čistě válečný. Birdy je (po/před)válečné drama ve stylu Návrat domů či Narozen 4. července. Je tu pár vedlejší postav, ale v podstatě jde o dva kamarády. Před válkou je Birdy je trošku blázen, kterého zajímají jen ptáci a létání a Al je normální, trošku rapl, který se ho snaží dokopat k normálním věcem. Je to vtipný, nostalgický klukovský příběh, kde mě vadilo jen to, jak se z Birdyho stává čím dál větší magor (erotické scény s ptáky). A pak je tu linie po válce, kde Birdy je v blázinci v katatonickém stavu a Al se znetvořeným obličejem, záchvaty vzteku a na pokraji zhroucení se k němu marně snaží dostat. Obě linie jsou výborné, k tomu pár brutálních flashbacků z války, solidní  Modine a strhující Cage... tohle by si měl pustit každý kdo tvrdí, že neumí hrát. Uvítal bych nějakou katarzi na konci, dodatek jak to dopadlo, ale i tak silné 4*. (24.08.2024)

dva kamarádi.. al a birdy.. jeden běžný mladík s běžnými zálibami - dívky, auta, vylomeniny.. druhý trošku zvláštní, přemýšlivý, nespolečenský mladík, který lítá metr nad zemí a chtěl by lítat opravdu.. příběh o přátelství dvou rozdílných chlapců, o dospívání, o baseballových míčích, o lásce ke kanárkovi, o hrůzné válce ve vietnamu, o návratu z ní, o šrámech na obličeji, o šrámech na duši.. a o touhách v každém z nás.. (15.11.2007)

Komentár môže obsahovať spoiler. S istotou môžem povedať, že jeden z najkrajších príbehov o priateľstve. Konečne je tu film, kde duševná trauma z vojny, nie prostredníctvom vojny je sprostredkovaná. Veľkodušnejšie je byť pekným vtáčikom, ktorý vzlieta, kedykoľvek a kdekoľvek, ako sa zmietať v špine a v hnuse so zbraňou v ruke. Birdy, je vážne ako také neokrídlené vtáčatko, bez hlasu a len nemo schúlené do svojho krajšieho sveta, vedľa ktorého už len priateľ a sestrička zotrvali a už iba oni veria v jeho vyslobodení. Veľmi krásny film a veľmi krásne pojatý záver, pri ktorom plačete nad krásou filmu a nie nad smutným zakončením príbehu. Podobný film: Chlapec.ktorý vedel lietať. (31.12.2010)