Trh márnosti

(Ne)veselá sonda do prohnilé společnosti. To vše pod rouškou jakési bláznivé romantické komedie, která ovšem trpí přílišnou délkou a zbytečným množstvím postav (což je ovšem pochopitelné, když původní novela měla podtitul Příběh bez hrdiny, avšak zde možná autor odkazoval na protagonistky Becky a Amelii, hrdinKy). Pokud ovšem tohle všechno překousnete, dostane se vám zajímavého příběhu plného korupce, podvodníků a klepů a bůhví, čeho ještě. Poměrně zdařilá adaptace, jen škoda kvapného konce, Becky v knížce měla v rukávu ještě jeden podvodnický trik, tentokráte na Jose v Indii. Absence jakékoliv památné scény či dialogu bohužel zřejmě dokazuje, že tento film nebyl příliš pamětihodný. Srovnání s Barry Lyndonem si doplním co nevidět (ideálně již dnes). (29.05.2010)

„ Stačí získat postavení a svět vám leží u nohou“. A přesně to je cílem chudé, ale ctižádostivé Becky Sharp, mít co nejvyšší postavení ve společenské hierarchii. Jenže do běžného handlu, kde se kupčí před sňatkem... . „ mám značný majetek a bídný původ. Mám tedy na výběr pouze z chudých šlechticů nebo bohatých měšťáků. Jako ty. Ráda bych měla titul. Když my dva ty majetky spojíme, titul si potom můžeme koupit.“, nemá co nabídnout. Má pouze svoji chytrost (vychytralost) a šarm. A do té naduté společnosti, kde vládne chamtivost a hloupost, ale navenek se tak krásně leskne .... prostě chce. Ironický pohled na snobskou společnost ve velkolepé kostýmové podívané se skvělou Reese Witherspoon. (30.05.2006)

Ve své první polovině má snímek šťávu a spád, jenže s postupem minut se zpomaluje a ztrácí dech. Stopáž je příliš dlouhá, přesto je řada důležitých momentů pouze útržkovitá a jiné, zbytečné pasáže mají zase příliš mnoho prostoru, psychologie postav moc černobílá. Reese Witherspoon není v hlavní roli špatná, ale na tenhle film se „Pravá blondýnka“ moc nehodí, není příliš výrazná. Nejlepší z herců je Gabriel Byrne, bohužel má málo prostoru. (03.11.2005)

Předchozím hodnotitelům připomínala hlavní hrdinka Barryho Lyndona, mě spíš jinou nezdolnou ženskou hrdinku - Scarlett O'Hara z Jihu proti Severu - obě se snaží urvat si ze života co nejvíc a vyškrabat se co nejvýš a občas tu jejich úpornou snahu holt odnesou lidi okolo nich. Jinak samozřejmě nádherná výprava uchvátí asi každého a díky ní je k unesení i ta šílená stopáž. (28.01.2018)

K adaptacím slavných literárních děl zaujímám velmi skeptický, především těch amerických. Souhlasím s názorem, že národní literární klenot může úspěšně natočit pouze ten stát, jehož občanem byl autor onoho díla. Od W.M.Thackerayho jsem bohužel žádnou knihu nečetl, vzpomínám si jen z gymnaziálních let, že byl představitelem realismu v Anglii a tepal šplhounství, kariérismus, pokrytectví, snobství a sobeckost. Jarmark marnosti je jeho nejznámějším dílem a podle filmu soudím, že do něj všechna svá témata zahrnul. Pokud mám tedy hodnotit film neznaje knihu, líbil se mi velmi moc, dialogy byly propracované, několik nadčasových pravd bilo do očí a sešla se zde pestrá herecká sestava. Reese Whiterspoon už pro mě tedy není jen Pravá blondýnka, světice z Nebezpečných známostí a duch z A co když je to pravda?, ale také Rebecca Sharpová, žena inteligentní, bystrá, vzdělaná, ovšem bez urozeného původu, což v Anglii devatenáctého století hrálo velkou roli. Na povrchnost vyšších vrstev chtěl určitě Thackeray poukázat, nepřekvapuje mě, že právě v anglické literatuře vystupuje silná a obdivuhodná ženská hrdinka. Velmi se mi líbila také Romola Garai, ne nadarmo si ji do svého Scoop vybral Woody Allen, ten se nikdy ve výběru herců nemýlí. Rhys Ifans a Jonathan Rhys-Meyers odvedli svůj standard. Takových zfilmovaných klasik bych si dal líbit klidně víc a víc. (16.09.2008)