Polnočný expres

Je to možná 15 nebo více let, co jsem tenhle otřesný film viděla, dodnes si pamatuju nejen název, ale především tu hrůzu a znechucení, zděšení podpořené faktem, že se jedná o inspiraci skutečnými událostmi. Můj otec (žádný citlivka) tehdy ani nebyl schopný dokoukat do konce. S hlavním hrdinou, pitomým americkým drogovým pašerákem, zkrátka nelze nesoucítit; tohle turecké vězení je místo jen pro opravdové bestie - kriminál, jaký by zasloužili všichni brutální vrazi světa, ale nic pro drobné zločince, nic pro obyčejného člověka. Psychický i fyzický terror na diváka útočí z každého záběru. Skutečně působivý film, ale tak strašně hnusný, až nemůžu hodnotit plným počtem hvězdiček. Zajímalo by mě, jestli bych ho i teď po letech vnímala s takovou intenzitou, ovšem vůbec nemám chuť to zkoušet:-). 85% (26.02.2009)

Ďalší film o väzenskom prostredí a o najobľúbenejšej forme jeho opúšťania. Film je zaujímavý, dobre zahraný a dokonca aj hudbu Giorgia Morodera mám celkom rád. Čo rád nemám, je relativizácia spáchaného zločinu. Dve kilá hašiša rozhodne nie sú zanedbateľným množstvom, tak prečo toľké rozhorčovanie sa nad výškou trestu a povýšenecké postoje k Turkom od ušľachtilých, sympatických a takmer nevinných Američanov? Toto nie je rovnaký prípad, ako keď v juhovýchodnej Ázii americkej študentke jej priateľ podstrčil drogu do batožiny (Brokedown Palace). V tomto prípade sa úmysel nedal poprieť, hašiš bol určený na kšeft, tak prečo ľutovať neúspešného dealera? Aj keď bol film nakrútený na motívy skutočnej udalosti, v záujme získania sošiek a sympatií divákov sa od nej dosť vzdialil. (19.07.2009)

.....Nejprve se chci zcela oprostit od tendenční knihy izraelského W. Hoffera, která byla z větší části předlohou pro scénář a záměrně popisuje protiislámské nálady a postoje. Samotné zpracování děje, zobrazení nálad, osob, hudební doprovod a celkové změny v chování života mladého drogového dealera je do posledního okénka v záběru mistrně odvedená práce. Spolu s P. Bonacellim, J. Hurtem a P. Jeffreym tvoří jeden velký obraz vězení, státu ve státě, pocity lidí před mříží a za ní, psychické trauma uvězněných, vznikající postupem let " továrnu na stroje". Moroderova hudba je citlivě vložena a na celkovém dojmu spolu s ostaními ruchy přidává na síle a působí přirozeně......... (13.11.2004)

Ryzí filmařina, jenž je natolik fascinující, že jsem ochotný si zakrýt oči nad tím ostentativním a přehnaným turkobijectvím. Není nijak těžké si všimnout, že s výjimkou soudce jsou úplně všichni Turci ve filmu znázorněni jako primitivní, podlá a agresivní hovada. Rovněž není nutné vysvětlovat věty jako "V Turecku je všechno sto let za opicema", "Tohle není Amerika, ale Turecko" či "Jste národ prasat". Okázalý orientalismus filmu se však projevuje i ve věcech, které tolik nebijí do očí. Tak například úvodní titulky podbarvuje zvuk střelby ze samopalů (?!), Istanbul je identifikován pomocí záplavy minaretů, škaredých oprýskaných uliček, nepříjemně dusné atmosféry a houfů žen zahalených do černých čaršafů. Autoři filmu popírají, že by odjakživa nejmodernější turecké město mělo cokoliv společného se Západem a vsazují ho do předsudečně definovaného Orientu plného zaostalosti, všudypřítomného nebezpečí, krutosti a útlaku. Ječivé přeskakující popěvky, které se v Půlnočním expresu linou z rádií, možná dokonale naplňují evropskou představu o orientální hudbě, ale nemají absolutně nic společného s písňovými žánry, které byly v 70. letech v Turecku populární. Rovněž opakované tvrzení, že v Turecku se nechovají žádná prasata, není pravdivé. A co se týče podmínek v místních věznicích? Tak tady můžu nabídnout jedině srovnání s tureckými vězeňskými filmy, jako jsou Uçurtmayı Vurmasınlar , Duvar nebo třeba Gülün Bittiği Yer ... (21.11.2010)

Na tenhle film jsem byl docela zvedavej, ale trvalo mi dlouho nez sem se na nej kouk, ale ted sem rad, ze jsem ho videl. Je to opet jinej pohled na vezeni, hodne originalni a hlavne podle skutecnejch udalosti. Jen mi prislo, ze tu mohlo bejt ukazano vic veci, co se ve vezeni dejou, takle to vypadalo, ze se tam jen vali a strazny si jich nak zvlast nevsimaj. Na druhou stranu, takle tam pomalu chcipaly a neni to jako v jinych filmech o vezeni, kde si hlavni hrdina nezil nijak spatne, i kdyz ho dozorci buzerovali, tenhle hlavni hrdina je proste jeden z mnoha. Trosku divnej mi prisel konec, takovej zbytecne uspechanej, Billy uz skoro mrtvej a najednou se vzchopi a behem deseti minut je pryc, jako by to nemoh udelat uz driv. Nejvic me dostalo nekolik hodne drsnejch scen, ale zadna strasna krvarna se nekona, jak jsem cekal. Film by ale urcite tolik nezaujmul bez kvalitnich hereckych vykonu a ty jsou tu opravdu paradni. Sice tu je par slabsich mist, ale na 5* to bude. (21.03.2006)