Horiace Mississippi

Když váš tým ve válce Severu proti Jihu kdysi skončil na druhém místě, spíte na děravých bílých prostěradlech a jako praví anglosaští křesťané máte tendenci chránit vlastní výklad demokracii postavený na předsudcích, můžou se u vás objevit sklony k žhářství a lynčování, jenž dají zapomenout na vlastní méněcennost.. Dusná krimi na pozadí rasisticky motivovaného násilí stojí na konfrontaci vyšetřovatelského pragmatismu (Hackman) s idealismem úředního postupu (Dafoe), pulzující hudbě T.Jonese a sebejisté režii A.Parkera, kterému sice u některých scén lze vyčíst zdrženlivost, ale jinak se v jižanském dramatu pohybuje jak moskyt v louisianských mokřadech, tedy nadmíru přirozeně. Zaujal samý začátek titulků, který jedním záběrem poukázal na problém i nesmyslnost podstaty jeho existence (koneckonců, k těm odděleným fontánám na pití vede vodu jedna trubka). Tak se mi zdá, že ta zámořská kolébka demokracie je nějak permanentně prolézána červotoči… (21.07.2014)

Parkerovi prechod do hollywoodskej mašinérie vôbec neuškodil, práve naopak. Môže si brať na mušku aj témy, ktorými sa dá rozvíriť poriadna vlna prachu. Pri rasistických drámach dopredu viem, že sa nad nimi budem pohoršovať, ale z tohto sa mi naozaj dvíhal žalúdok. Otrasný vypovediaci snímok o nenávisti k ľudskej rase. A aj keď sa mladému Dafoeovi neušla ani nominácia na sošku, tak dal Hackmanovi podľa menšiu hereckú lekciu. Toľko k 'stars', ale atmosféru a napnutú strunu napätia tu okrem Parkera najviac vytvárali hajzli vo svojich rolách ako Rooker a Dourif. Len ten bezproblémový koniec mi prišiel trošku naoko. 85%. (26.02.2008)

Pro mnoho lidí je to určitě velká neznámá, ale jsem setsakramentsky rád, že jsem film mohl vidět. Je to fakt kinematografická lahůdka. Již téma mě velmi zaujalo, filmů s motivy rasové nesnášenlivosti a ku klux klanu na jihu USA v minulém století moc není, a tak jsem coby divák ocenil možnost si rozšířit své obzory v dané problematice. Když se teď dívám na seznam filmů od Alana Parkera, tak se ani nemohu vůbec divit, že skoro všechny filmy má s červeným hodnocením. Ten režisér je fakt mistr. Film mi celkově svým zpracováním a hlavně pojetím připomněl filmy od Stonea. Hořící Mississippi se může pochlubit výborně gradovaným příběhem, který je založen na skutečné události. Hlavní herecká dvojka byla úžasná, herecké umění Hackmana je nevyvratitelné, to, co tady předváděl, nemá obdoby. Jeho postava byla snad tím nejlepším, co film nabídl. I samotná atmosféra filmu byla mrazivá, dialog mezi Hackmanem a Rookerem byl vystupňovaný až na úplný vrchol. Asi bych se měl začít soustředit na starší filmy, neboť jich je hodně, a teď vím, že některé z nich se stoprocentně vyplatí vidět. Hořící Mississippi je toho živoucím důkazem. Za mě dávám filmu 91 % (12.04.2017)

85% Režijní virtuos Alan Parker, pán, který je pro mě vždy zárukou kvality a na jehož práci si vždy rád vyhradím dvě volné hodiny, si nevybírá nikdy jednoduchá témata. V Mississippi Burning rozebírá na šabloně jednoduché "columbovské" detektivky (od první scény víme, kdo je vrah) nejpalčivější jizvu na hrdé tváři hvězd a pruhů - rasizmus. Příběh o šikaně černochů jižanskými burany, kteří uděli zásadní chybu - zabili i dva bílé - sledujeme dvojíma očima: Pohledem postaršího detektiva FBI, který v tomto prostředí vyrůstal, byl vychováván v nenávisti k černochům, částečně chápe zdejší lidi ale z tohoto prostředí utekl a rasizmus neuzává (těžko si v téhle roli představit někoho jiného než božského Gena Hackmana) a očima jeho mladého naivního velitele, který to vůbec nechápe a místo aby se ponořil pod nános bahna, chce ho rozdrtit armádou vládních agentů (začínající ale již tenkrát skvělý Willem Defoe). Je trochu škoda, že druhý z pánu má méně prostoru a jejich vzájemná konfrontace je sice místy hodně ostrá, ale o scénu dál už jsou na sebe hodní a jejich závěrečné skamarádění je pak trošičku málo propracované. Nicméně Alan Parker odvedl ve střižně mistrovskou práci a klade záběry za sebe velmi promyšleně, v tom správném tempu, že je film napínavý a místy opravdu strhující. (10.04.2008)

Stačí pár minut filmu a slovní spojení typu "Martin Luther Negr" a člověk hned ví, jakým směrem se to bude ubírat. Vyšetřování vražd a tyranizování černochů se ujímá hodnej, ale značně připrclej agent Dafoe a jeho drsnější kolega Hackman, který taky dle mého získá sympatie většiny diváků. Protože co nejde silou, jde ještě větší silou a problémy se nemají řešit v rukavičkách. Já se ale při sledování pozastavil spíš nad tím, že zatímco na jihu USA v 60' letech neměla tlupa neandrtálních idiotů v maskách na práci nic jiného, než útoky na černoškou populaci, Československem zatím projížděly rusácké tanky. Mně to přijde, jak vystřižený z úplně jinýho světa. (31.03.2012)