Réžia:
Alan ParkerScenár:
Chris GerolmoKamera:
Peter BiziouHudba:
Trevor JonesHrajú:
Gene Hackman, Willem Dafoe, Frances McDormand, Brad Dourif, R. Lee Ermey, Gailard Sartain, Stephen Tobolowsky, Michael Rooker, Pruitt Taylor Vince (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Film nakrútený podľa skutočnej udalosti zo šesťdesiatych rokov. Dvaja agenti FBI - starší Anderson (Gene Hackman) a mladý Ward (Willem Dafoe) prichádzajú v lete 1964 do malého južanského mestečka vyšetriť zmiznutie troch aktivistov boja za ľudské práva. Obaja muži si čoraz viac uvedomujú prítomnosť zlovestného napätia medzi belochmi, zaťaženými dedičstvom rasových predsudkov a zatrpknutým čiernym obyvateľstvom. Hrozí, že napätie vyústi do konfliktu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (335)
Tak tohle byla výživná dvouhodinovka s výrazně zásadovým agentem Wardem a s invencí při vyšetřování oplývajícím agentem Andersonem, kterážto dvojice by spolehlivě utáhla i snímek se slabším scénářem. Tady ovšem fungoval i příběh a film na mě ani nepůsobil jako pětatřicet let stará záležitost. A už vůbec jsem neměl pocit, že šlo o události z amerického Jihu téměř šedesát let staré. Mám pocit, že ještě dnes není pro dítě úplně šťastné narodit se na území někdejší Konfederace s příliš velkým množstvím pigmentu. Horší může být už jen narodit se jako černoch a gay. Já proti černochům v zásadě nic nemám, pokud mi nekazí divácký zážitek obsazením do rolí, v nichž nemají z logiky věci co dělat a které by měli sami odmítat už jen proto, že jsou výsměchem jejich vlastní historii. Nejvíc jim v mých očích škodí organizace, jež bojují za jejich práva takovým způsobem, který ze mě pomalu ale jistě dělá radikála (což mě nebaví). U tohoto filmu, který rozdělil týmy na dobré křesťany s prostěradlovým fetišem, špinavou černou lůzu a nezúčastněné přihlížející, jsem opravdu nedokázal fandit vymletým pomatencům v kápích, k nimž mám podobný vztah jako k českým neonacistům, kteří ve svých neurálních gangliích nezvládnou zpracovat fakt, že kdyby jejich velký vzor, strýček Adolf, vyhrál válku, narodili by se (pokud by měli z koho) s největší pravděpodobností kdesi za Uralem. No jo, jenže oni tihle extrémisté vždycky vynikali spíš stádním chováním než bystrým úsudkem. Abych to tedy shrnul; snímek byl nejen poučný ale do značné míry i stále aktuální. / Poučení: Jsi-li černochem na americkém Jihu, měl by se tvým oblíbeným sportem stát vytrvalostní běh. Jen tak pro případ. 4*+ ()
Výborná kriminálka podle skutečné události. Parker točí poctivý filmy, ale občas mám pocit, že nevyždíme maximum, to se týká jak tohoto tak jeho předchozího filmu Angel Heart. V tomto filmu zaujme zejména drsný Gene Hackman. Já si pořád říkám, jak v kolébce demokracie bylo ještě nedávno všechno tohle možný. ()
Parkerovi prechod do hollywoodskej mašinérie vôbec neuškodil, práve naopak. Môže si brať na mušku aj témy, ktorými sa dá rozvíriť poriadna vlna prachu. Pri rasistických drámach dopredu viem, že sa nad nimi budem pohoršovať, ale z tohto sa mi naozaj dvíhal žalúdok. Otrasný vypovediaci snímok o nenávisti k ľudskej rase. A aj keď sa mladému Dafoeovi neušla ani nominácia na sošku, tak dal Hackmanovi podľa menšiu hereckú lekciu. Toľko k 'stars', ale atmosféru a napnutú strunu napätia tu okrem Parkera najviac vytvárali hajzli vo svojich rolách ako Rooker a Dourif. Len ten bezproblémový koniec mi prišiel trošku naoko. 85%. ()
Zapomente na chvili na historicky presahy, boj o prava cernochu na americkym jihu a Ku-klux- klan. Tohle je o bad moterfuckerovi Gene Hackmanovi a slusnackym Willem Defoeovi, ktery svede dohromady jeden pripad a oba se k tomu stavi po svym. Kdyz sem ty dva pozoroval, tak se mi hnedka vybavilo L.A Prisne Tajne a Russel Crowe s Guy Pearcem. Crowe, respektive Hackman ma nastaveny svoje pravidla, ale to vsechno jde do kelu, kdyz se ty prasata dotknou nevinne zeny. Pearce, respektive Defore je slusnak hrajici podle zakona a prirucek, ale pak diky partakovy prohlidne a... a vite co, podivejte se na to sami. Tohle proste musite videt. Co nejdriv. Hackman je pro me fakt v TOP 5 tech nejvetsich filmovejch borcu vsech dob a ta konkurence byla sakra silna. ()
85% Režijní virtuos Alan Parker, pán, který je pro mě vždy zárukou kvality a na jehož práci si vždy rád vyhradím dvě volné hodiny, si nevybírá nikdy jednoduchá témata. V Mississippi Burning rozebírá na šabloně jednoduché "columbovské" detektivky (od první scény víme, kdo je vrah) nejpalčivější jizvu na hrdé tváři hvězd a pruhů - rasizmus. Příběh o šikaně černochů jižanskými burany, kteří uděli zásadní chybu - zabili i dva bílé - sledujeme dvojíma očima: Pohledem postaršího detektiva FBI, který v tomto prostředí vyrůstal, byl vychováván v nenávisti k černochům, částečně chápe zdejší lidi ale z tohoto prostředí utekl a rasizmus neuzává (těžko si v téhle roli představit někoho jiného než božského Gena Hackmana) a očima jeho mladého naivního velitele, který to vůbec nechápe a místo aby se ponořil pod nános bahna, chce ho rozdrtit armádou vládních agentů (začínající ale již tenkrát skvělý Willem Defoe). Je trochu škoda, že druhý z pánu má méně prostoru a jejich vzájemná konfrontace je sice místy hodně ostrá, ale o scénu dál už jsou na sebe hodní a jejich závěrečné skamarádění je pak trošičku málo propracované. Nicméně Alan Parker odvedl ve střižně mistrovskou práci a klade záběry za sebe velmi promyšleně, v tom správném tempu, že je film napínavý a místy opravdu strhující. ()
Galéria (65)
Zaujímavosti (18)
- Počas natáčania scén rasisti verzus reportéri na moste cez Big Black River neďaleko mesta Bovina v štáte Mississippi boli dvaja komparzisti takmer zabití vlakom, keď prešli zo zadržiavacieho priestoru na vysoký železničný most s betónovým oblúkom. Len o vlások unikli prechádzajúcemu vlaku tým, že sa schúlili na malom podstavci na okraji mosta. (Arsenal83)
- Názov „Mississippi Burning“ bol názov skutočného prípadu FBI, ktorý bol skrátený MIBURN. (Arsenal83)
- Interiérové zábery v kancelárii šerifa, súdnej sieni a schodoch zo súdnej siene boli natočené v starej budove súdu Carroll County vo Vaidene v štáte Mississippi. Budova bola postavená v roku 1905 a bola v takom havarijnom stave, že štáb a komparzisti sa museli počas natáčania vyhýbať padajúcim tehlám. Hoci je súdna budova zaradená do Národného registra historických miest, bola potom zbúraná. (Arsenal83)
Reklama