Réžia:
Alan ParkerScenár:
Chris GerolmoKamera:
Peter BiziouHudba:
Trevor JonesHrajú:
Gene Hackman, Willem Dafoe, Frances McDormand, Brad Dourif, R. Lee Ermey, Gailard Sartain, Stephen Tobolowsky, Michael Rooker, Pruitt Taylor Vince (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Film nakrútený podľa skutočnej udalosti zo šesťdesiatych rokov. Dvaja agenti FBI - starší Anderson (Gene Hackman) a mladý Ward (Willem Dafoe) prichádzajú v lete 1964 do malého južanského mestečka vyšetriť zmiznutie troch aktivistov boja za ľudské práva. Obaja muži si čoraz viac uvedomujú prítomnosť zlovestného napätia medzi belochmi, zaťaženými dedičstvom rasových predsudkov a zatrpknutým čiernym obyvateľstvom. Hrozí, že napätie vyústi do konfliktu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (335)
Pro mě zatraceně dobře napsaný, zahraný (pozor na menší role, které výrazně probleskují z polostínu ústředního dua) a natočený thriller o lidské zvrácenosti, který svým tématem nemůže zestárnout. Tam kde má našinec Kladivo na čarodejnice, mají Yankeeové tyhle zkazky o hrdých jižanech, kteří jsou tak zakonzervovaní a zaslepení xenofobií, že nedokáží pochopit, ba ani naslouchat jiným názorům. Jakkoliv důležité je zde téma rasismu a lynčování, ústřední myšlenka se točí kolem způsobu jak proti němu bojovat. Zůstat nad věcí a řešit vše podle zákona, nebo bojovat proti přetvářce a zvůli zbraněmi, které ona sama používá? Postarší agent Anderson Gena Hackmana je pro mě nejsilnější devízou filmu - už proto, že je ve svém pozdějším filmu Cela smrti obsazen v roli na opačné straně barikády. Musím se přiznat, že jsem se nakonec přiklonil k právě jeho, poněkud problematickému řešení problému. Výsledný, výjimečně silný zážitek dotváří bombastická, ponurá hudba, lemovaná spirituály a klasickými bluespvými motivy. Pozn. pod čarou: filmu jsou často vyčítány historické nepřesnosti a nepodloženosti (ústřední zápletka s hledáním tří propagátorů občanských práv je autentická), ale to v mých očích excelentnímu dramatickému vyznění na přitažlivosti příliš neubírá. 90% ()
4,5*/5...Poriadne zaujímavý námet, tentokrát aj pretavený do veľmi silného filmu! Silného na všetkých frontoch, od zaujímavých psychologických charakterov dvoch hlavných vyšetrovateľov a malého mestečka, cez nepokojnú a temnú atmosféru sprevádzajúcu celý film, rasový podtext, zobrazenie južanského zmýšľania a uvažovania, nehovoriac o krimi zápletke. Dokonalá kamera a dokonalý Hackman! Skrátka ďalší z Parkerových zásahov do čierneho... ()
Hořící Mississippi není jen kvalitní kriminální drama, ale i politický film s jasně vyprofilovaným názorem a konec konců i umělecké zpracování skutečného případu, který rozjitřil veřejné mínění ve Spojených státech, když došlo k vraždě tří aktivistů proti rasové segregaci. Je to jeden z nejzásadnějších příspěvků Hollywoodu k palčivému tématu rasismu. Kriminálek je spousta, ale kvalitních filmů s nekompromisním politickým postojem je nesrovnatelně míň. Nejde o běžnou žánrovku, ale o apel proti vlivi Ku-klux-klanu a polemiku se sociálním konzervatismem a jižanským hodnotovým žebříčkem. Film měl zjevně připomenout a znovu rozhýbat silná témata, která v americké společnosti rezonovala v 60. letech. Z hereckého projevu zúčastněných velkých jmen mám pocit, že ani Hackman, Dafoe a McDormand nebrali své role jako běžný kšeft a do svého projevu vložili i své přesvědčení. Celkový dojem: 95 %. ()
Klasika a naprostá pecka, která krimi thrillerovým rámováním zpracovává mrazívé téma segregace a rasismu v Americe. Film táhne jak silná nepřijemná atmosféra buranského jižanského města, tak ústřední dvojice legendárních herců Hackman a Dafoe. Ti se přes původní vzájemné nesympatie musí naučit spolupracovat proti většímu zlu. Snímek v divákovy vyvolá hlavně obří nenávist, vůči maloměstským zabedněncům. Je to silný příběh, který je krásně natočený, napsaný i zahraný. Srdcem filmu je samozřejmě jedinečná Frances McDormand. ()
Tak ja som tu síce nič mysteriózne nepocítil, ale ako drsný krimi thriller na pozadí rasového útlaku to bolo fantastické. Ďalšia výborná pripomienka toho, ako to kedysi s tou demokraciou v Amerike mysleli. Byť černochom v tých dobách to chcelo teda riadnu dávku odvahy. Chválim aj atmosféru, tá bola miestami riadne hustá a tiež hlavne nasieracia. Toľko nenávistných magorov, ktorým aj posledné zvyšky zdravého rozumu zožrala kukurica, ktorou sa prepchávajú každý deň, sa len tak vo filme nevidí. Z toho filmu ide hrôza. 85/100 ()
Galéria (65)
Zaujímavosti (18)
- O natočení filmu měl zájem Miloš Forman. (Varan)
- Počas natáčania scén rasisti verzus reportéri na moste cez Big Black River neďaleko mesta Bovina v štáte Mississippi boli dvaja komparzisti takmer zabití vlakom, keď prešli zo zadržiavacieho priestoru na vysoký železničný most s betónovým oblúkom. Len o vlások unikli prechádzajúcemu vlaku tým, že sa schúlili na malom podstavci na okraji mosta. (Arsenal83)
- Klipy spravodajských rozhovorov nakrútil Alan Parker so skutočnými miestnymi obyvateľmi z Mississippi. (Arsenal83)
Reklama