Réžia:
Alan ParkerScenár:
Roger WatersKamera:
Peter BiziouHudba:
Roger WatersHrajú:
Bob Geldof, Bob Hoskins, Joanne Whalley, Kevin McKeon, Phil Davis, Roger Waters, Jenny Wright, Alex McAvoy, Nell Campbell, Eddie Tagoe, Vincent Wong (viac)Obsahy(2)
Režisér Alan Parker nakrútil hudobný film Pink Floyd: The Wall podľa scenára Rogera Watersa, speváka a basgitaristu kultovej skupiny Pink Floyd. Snímka je filmovou vizualizáciou rockovej opery z roku 1979 The Wall, ktorú skupina už predtým niekoľkokrát realizovala vo výpravnej javiskovej verzii. Hudobný námet, hrané pasáže a animované výjavy sú spojené rámcovým príbehom rockera Pinka, Watersovho autobiografického alter ega, ktorého traumy z detstva a frustrácia z úspechu doviedli k úplnej sebadeštrukcii. Počas amerického turné v hlbokých depresiách zostane zamknutý v hotelovej izbe. Vracajú sa mu spomienky na detstvo, poznačené smrťou otca - vojnového hrdinu, ale aj prehnanou materskou láskou a despotickou výchovou sadistických učiteľov. Každý negatívny zážitok sa stal len ďalšou tehlou do múru, chrániaceho Pinka pred okolitým svetom. Postupne sa tak odcudzil nielen fanúšikom, ale aj svojej nevernej manželke. Cestou po špirále depresií a excesov drogovej závislosti upadá do halucinácií, v ktorých vidí sám seba ako nacistického vodcu zástupov. Po precitnutí pred symbolickým súdnym tribunálom skladá účty z rán i previnení a musí sa podrobiť rozsudku: zbúrať múr a otvoriť sa svetu. Film bez lineárne budovaného deja a bez tradičných dialógov len prostredníctvom sugestívnych animovaných obrazov Geralda Scarfea a apokalyptickej hudby z albumu The Wall vypovedá o izolácii, šialenstve a skrytých traumách, ktoré z týraného môžu urobiť tyrana. (RTVS)
(viac)Videá (1)
Recenzie (585)
Hudební svět Pink Floydů je geniální, bezesporu je. Jen jsem do něj nedokázal zapadnout. Asi ta muzika pro mojí generaci není určená i když Another Brick in the Wall je klasika klasik. Na druhou stranu od nich nic jiného, zásadního, nepamatuju. Možná i to něco svědčí o kapele samotné, ne? A teď možná naseru kdejaké následovníky této muziky, když se přiznám, že nejradši ten song žeru v remixu od Erica Prydze :-) ()
Těžko pochopitelný a přesto strhující film. Rád bych věděl, jestli měl Roger Waters tohle před očima, když psal původní hudbu, protože jestli ano, tak mu jeho představy a vize opravdu nezávidím. Nejvyšší hodnocení nedávám tomuto nenapodobitlenému kousku jen proto, že se v poslední půlhodině přelije do úplné abstrakce a nepozve mě k dialogu. A naopak, úvodních čtyřicet minut patří k tomu nejlepšímu, co jsem kdy viděl. ()
Tohle se fakt nedá nějak relevantně popsat... Zkuste někomu vysvětlit co se vám líbí na Mozartovi nebo nějakém obrazu... možná nějaké slova najdete, ale určitě s nima nebudete spokojený - a to samé platí o tomhle uměleckém díle, které je zčásti filmem, zčásti výtvarným uměním, zčásti skvělou hudbou jen ne narativním filmem v klasickém významu toho termínu... 90% (pokud se vám hudba Floydů nelíbí, nebudete ovšem - pravděpodobně - s mým hodnocením souhlasit...) ()
Dielo, ktore dalo pojmu "film" uplne novy rozmer. Skutocne, zaradit ho do nejakeho konkretneho zanru je nemozne. Dramaticka zlozka filmu je dolezita, (proti)vojnovy podtext jasny, avsak termin "muzikal" je zavadzajuci a ti, ktory film nevideli by si moholi vytvorit chybnu predstavu. Hudobne (ci tanecne) vystupy v muzikaloch funguju viac menej ako samostatne prvky, ktore sa daju odelovat, porovnavat, samostatne hodnotit, muzikal je vlastne z takychto scien "poskladany". The Wall je uplne nieco ine. Hudba tu film nepodkresluje, ale priamo vyjadruje samotne dianie, v niektorych pasazach by sa dokonca dalo povedat, ze obraz podkresluje hudbu (podobne ako vo videoklipoch). The Wall je hudobno-obrazovy organizmus, kde obraz a zvuk funguju v dokonalej symbioze. Priam sa mi zda, ze samotne oznacenie "film", je nevyhovujuce/nedostacujuce. Prosty a vystizny nazov pre mna je - umelecke dielo. "Pohybliva" Mona Lisa. (10/10) ()
Písničky od Floydů, které znám názvem, bych mohl spočítat na jedné ruce. Z osazenstva znám jenom Waterse a celkově mě ta skupina nijak nebere, takže The Wall je spíš jen doplňokovou podívanou. A jak to dopadlo? No nic moc. Sice filmem zněly povětšinou chytlavé melodie a animované sekvence byly naprosto dokonalé a geniální, ale výsledek je trošku jedna velká nuda. Alan Parker mi prostě moc nesedí. ()
Galéria (57)
Fotka © Metro-Goldwyn-Mayer (MGM)
Zaujímavosti (43)
- Na premiéru snímku byl pozván i režisér Steven Spielberg. Po představení se otočil na bubeníka skupiny Pink Floyd Nicka Masona, jenž vzniklou situaci popsal slovy: "Tak divně se na mě podíval, potom pokrčil rameny ve stylu »Co to, sakra, bylo?« a odešel ze sálu." (Beckett51)
- V závěrečných titulcích se můžeme dočíst, že soundtrack vyšel na labelu Columbia Records. Není to pravda, ve Velké Británii byl vydán pouze singl "When The Tigers Broke Free" / "Bring The Boys Back Home" (u druhé písně šlo o novou verzi). Nějaký čas bylo následné LP "The Final Cut" (1983) označováno za filmový soundtrack, což s ohledem na skladbu písní neodpovídá pravdě. "When The Tigers Broke Free" byla později zařazena do bonusové přílohy remasterované desky "The Final Cut" (2004) a posléze ještě na kompilaci "Echoes: The Best of Pink Floyd" (2001). (don corleone)
- Celosvětová premiéra proběhla 22. května 1982 na filmovém festivalu v Cannes. (Varan)
Reklama