Bazén

Sice lehce nevyrovnané ale ta atmosféra je brilantní. Velmi dobře vystavěný příběh, poskytl příležitost dvěma velkým hereckým výkonům. Smyslná Ludivine Sagnier poutá pozornost od první minuty. Fascinuje svou živelností a pochopitelně i fyzickými proporcemi, se kterými se režisér (ač homosexuál) opravdu vymazlil. Charlotte Rampling poskytuje dokonalý protipól a postavu tvoří minimem hereckých prostředků. Občas stačí jen lehce povysunuté obočí a člověk přesně ví, co si myslí. A film je vlastně stejný jako její postava, nezáleží na tom co je vidět na povrchu, divák se musí ponořit pod hladinu, protože právě tam se odehrává ten velký příběh. (09.10.2011)

Kontrast medzi frustrovanou spisovateľkou v strednom veku a bezstarostnou, nespútanou mladou blondínou je pútavý, režisér (i 1 zo scenáristov) Ozon vsádza hlavne na napätie, vychádzajúce zo stretu dvoch opozitných obrazov žien, ale občas je prítomný aj osobitý humor. (Nazývam ho osobitým, lebo plynie z kontrastov, často je čierny a minimálne pri jednej scéne i trochu zvrátený- vysušený záhradník slintá nad slniacim sa telom spisovateľky- do snímky to ale pekne zapadá.) Postupne zisťujeme, že obe ženy spája čoraz menej rozdielov a ich prežívanie a túžby sú vlastne veľmi podobné. Téma sa mi páči, toľko bohatých kontrastov sa ale podľa mňa dalo oveľa zaujímavejšie a predsa len aj dramatickejšie zobraziť. Strih má nedostatky, je nudný, ani len sa nesnaží vyčerpať tú pestrú, dobrú látku. Takisto je to aj v závere- spisovateľka vyňuchá zločin, šup- suchá krátka retrospektíva... Posledným záberom, keď zistíme, že všetko vlastne nie je TAK, ale ÚPLNE INAK, rovnako chýba nápaditosť. To rozuzlenie nie je zlé, no mohlo byť skvelé, keby si scenáristi (Francois Ozon a Emmanuéle Bernheim) ešte viac prehnali závity. Odhalenie pointy je jednoduché, pôsobí prvoplánovo a skrátka nenápadito. To je škoda... 70%. (16.02.2008)

Přiznám se rovnou, že pana Ozona neznám a žádný jiný jeho film jsem neviděla. Tento mě ovšem zhola nenadchl. Celou dobu se nedělo prakticky nic, pak se to jaksi zašmodrchalo a když mělo dojít k rozuzlení, byl konec. Čili jediné co stálo za pozornost byla výstavní figura slečny Ludivine, v závěru kontrovaná bobrem paní Rampling. A pro mě poučení, abych si další setkání s tvorbou tohoto režiséra důkladně rozmyslela. (03.01.2011)

čo do žánru je to to najlepšie čo máme možnosť vidieť, čo celkovo je to pre niekoho ťažko stráviteľná dráma so skvelou Ludivine Sagnier a geniálnou hudbou. zastavam sa nazoru ze takto nejak si predstavujem dostojny remake zakladneho instinktu, lepsie povedane, takto by vyzeral zakladny instinkt keby ho natocil david lynch. (07.01.2006)

Zdá se, že si Francois Ozon zahrál na Davida Lynche. Měli by ho za to ale zlynčovat a ne ocenit. První polovina postrádá jakýkoli náboj a nebýt krásného těla Ludivine Sagnier, tak vážně nevím, proč na to ještě koukám. Ve druhé půlce přijde zajímavá zápletka a já čekal nějaké "flashbacky" a co a jak a tak podobně, ale ono nic. Prostě to skončí a to malé velké překvapení na závěr je další důvod, proč Ozona zlynčovat. Ticho po pěšině a ani smrt nebere. [květen 2005] (25.08.2005)