Oko

Slibnou atmosféru zabíjí slabý příběh a řemeslná nedokonalost. Což je koneckonců smutný folklór většiny (alespoň mnou spatřených) hororů. Nicméně zkuste si tenhle film pustit ve ztichlém domě na pořádné obrazovce a 5+1 zvuku. Po cestě na záchod si pak stejně budete radši svítit mobilem... 50% (26.08.2016)

Děsivost Šestého Smyslu se rázem stává hadrem na podlahu...už od úvodních titulků, které kromě skvělého výtvarného řešení oplývají geniální hudbou od Orange Music. Tato hudba vás provází celým filmem, od takřka romantických scén ve kterých Mun znovu objevuje svůj svět, až po děsivá přízračná vidění. Právě zvuková stránka, střih a kamera dělají atmosféru tak hutnou, že se tomu člověk zdráhá věřit. Ne, nezdráhá se, ale bojí se věřit. A ohledně hereckých výkonů - obraz strachu v očích hlavní hrdinky vaši mysl hned tak neopustí. Dočkáte se i drobné exkurze do východního náboženství a filozofie, prostě a jednoduše - Oko je božské... (22.03.2003)

Iste, Šiesty zmysel je fajn film, ale spomínať ho ako merítko všetkej kvality pri (takmer) každom "civilnom" horore so supernaturálnym východiskom a hrdinami vidiacimi ľudské či humanoidné "spektrá" je zavádzajúce, pretože filmov, v ktorých niekto "vidí mŕtvych ľudí" bolo pred rokom 1999 nakrútených rozhodne dosť. A pochopiteľne, Šiesty zmysel nie je horor ale hororový thriller. "Oko" je príliš svojbytný film než aby bol porovnávaný s dielom na jedno pozretie, v ktorom duch ani nevie o tom, že je duch (prekristapána). Pokiaľ ma oči neklamú, tak "Oko" je originálny príbeh s originálnou zápletkou a originálnym koncom. Mimoriadne originálnym - hrdinka prežíva podivný happy-end vyznievajúci takmer čiernohumorne. Žiadny horor vám tak bizarnú a zároveň kultivovanú pointu neponúkne. Výťahovú scénu som si parádne užil, tj. bol som rád, že som ju vôbec prežil, rovnako i vyšinutú zvukovú stopu. A keďže umenie je pre mňa predovšetkým o intenzite emócií a nie o jedinečnosti idey, dávam plný počet. PS: Ten, kto sa rozhodol niekomu darovať očnú rohovku po komsi nenormálnom, musel byť riadny psycho. Možno je trochu škoda, že film mu nevenoval pozornosť. (20.06.2005)

První co mě po zhlédnutí této duchařiny šokovalo, byl absence hloupých lekaček... Vážně. Ani jedna jediná. Čekal jsem, že párkrát šokovaně nadskočím, jak tomu u filmů s duchy většinou bývá, ale nestalo se tak. Jenže to je asi tak jediná věc, která je na tomto snímku překvapivá. Po vcelku slušném začátku ("Je mi zima...") totiž přichází unylá střední fáze, u které si již brzy uvědomíte, že slouží pouze ke spojení první a poslední části, jiný smysl prostě nemá. Znovu se tedy ptám, jaký je sakra důvod natočit snímek, který je založen jen na nápadu a pointě (potažmo závěrečné 'šokující' scéně), když tvůrci nemají to hlavní, řádný příběh? Zbytečně natahová nitka se totiž přetrhává velmi brzy a tvůrci se pak mohou snažit jak chtějí, ale znovu nadhodit tu správnou atmosféru se jim vůbec nedaří.Tenhle střed je možná logickým vyústěním předchozího děje, což ovšem nic nemění na faktu, že jeho vyhozením bychom snímku pouze přispěli a pokud mi tu někdo chce vykládat pohádku o věrohodnosti, tak nechť si prosím uvědomí, že tohle je film, nikoli realita a vzhledem k žánrovému zařazení je mnohem účinější jet na efekt, než si hrát na psychologa. Tím ještě větším zklamáním je pak vzásadě vyřešení případu, které se ukazuje hloupější než se mohlo vůbec někomu zdát. To pardon, ale mám pocit, že si tu z nás někdo dělá pěknou legraci, co to mělo být? Závěrečná šaškárna v koloně je pak k pointě a prvnímu ukonečení děje úchvatným protipólem. Zahazuje veškerou logiku a samoúčelně se pokouší navnadit diváka právě na efektivní podívanou, ale opět velmi hloupou, alespoň se na to dobře dívá. Celkově jsem měl z těch dvou závěrů spíše pocit, že se jedná o závěr pro evropské, potažmo asijské diváky a ten druhý spíše pro americké publikum, na které podobná scéna určitě zapůsobí. Jenže bratrům se asi nakonec obě zdáli nadmíru povedené a tak ve filmu nechali konce oba. Fajn, ale že by bylo o co stát? To opravdu ne. (20.12.2007)

Průměrný duchařský horor pro náctileté, při jehož sledování člověk pochopí, jak skvělý byl tvůrčí a režijní počin M. Night Shyamalana, který se tímto hororem nechal volně inspirovat při natáčení svého Šestého smyslu - to posunutí významových rovin v struktuře vyprávění ze vztahu partner - partnerka do roviny dospělý - dítě, vznikající vztah - rozpadající se vztah, levná duchařská zápletka - psychologický ponor hlavních postav atd. se při srovnání s inspiračním zdrojem ukazuje jako geniální tvůrčí tah. Oko vyznívá totiž levně - nefunguje ani jako horor (tu trochu strachu, co zažijete v první polovině filmu, spolehlivě přebije nudná romantika druhé poloviny), ani jako psychologický snímek (i když se mnohé věci přímo nabízí...). Navíc to neúnosné množství ,,náhod", které svědčí o špatné práci scénáristů a o vykonstruovanosti scénáře - mladá žena je operovaná a její rekonvalescenční lékař je,,náhodou" mladý pohledný model, který se do ní brzy zamiluje, tenhle hongkongský doktor se svou pacientkou přijedou do Thajska a první lékař v nemocnici tam hned ,,náhodou" mluví nejen anglicky, ale i mandarínsky, mandarínsky mluví ,,náhodou" rovněž i žena, za kterou jedou, ta je nechá bez jakýchkoliv námitek přespat přímo v pokoji její mrtvé dcery atd. atd. Navíc mi silně vadila ta romantická poloha, režisér jakoby chvílemi nevěděl, co chce vlastně točit. Nebo to možná věděl - romantický fantasy tedy duchařský horor pro náctileté, kde většina věcí je tak lehce předvídatelných... (19.12.2007)