Oko

Motivická zacyklenosť vychádzajúca zo siahodlhých mytologických koreňov. Jian gui nie je vlastne horor, to je len z polovice. Z tej druhej je tradicionalisticky konštruovanou komornou tragédiou dvoch žien, spojených náhodou naprieč časom a priestorom, ktoré čelia nezvratnosti osudu. Je psychologickou drámou o ťažkom návrate do normálneho života (z temnoty do svetla, ale ako sa hovorí, pod lampou býva najväčšia tma) i spoločenskou alegóriou reprezentujúcou pestrú paletu nepovšimnutých životov, ktoré skončia v zabudnutí a blúdia ako duchovia. Alebo vyčkávajú v aute netušiac, že prišiel ich koniec. Jian gui tiež, i keď nemá hlbšiu myšlienku, ktorá ide za hranicu toho, čo z filmu hneď pochopíme, pracuje vo viacerých plánoch. To môžeme postrehnúť napríklad aj v súvislosti s hrdinkiným liečiacim sa handicapom a s tým súvisiacimi desivými víziami - mimo paralely s vycibrenou audiovizuálnou stránkou, ktorá ponúka hneď niekoľko priam geniálnych scén (pasáž s horu na husle) je to práve zjavovanie duchov. Duchovia sa zjavujú len hrdinke, ak sa pozerá na miesto, kde práve sú. Zároveň ich však vidí len bezprostredne svojimi očami. Lenže vo filme sú dve scény, v ktorých sa duch nachádza kdesi v pozadí, napr. na konci chodby pred bytom, a hrdinka ho vôbec nevidí - my však na chvíľu áno. Dá sa to vysvetliť niekoľkými spôsobmi. Buď vidíme odraz v zrkadle, a tak môže ducha v skutočnosti vidieť aj hrdinka bez toho, že sa k nemu otočí. To by sedelo aj v súvislosti s neúmerne predĺženou chodbou oproti realite. Alebo, naopak, hrdinka ducha nevidí a natíska sa otázka: implantovali bratia Pangovci ono "oko" aj nám? Tretia možnosť je, že sa prosto jedná o chybu, ktorú si nikto nevšimol - ale to je vysoko nepravdepodobné. Záverom jedna otázka na hodnotiacich - prečo všetci píšete, že je to horor thajský, prípadne japonský, keď je už od pohľadu jasné, že je čínsky, resp. hongkongský? No, neriešim, ale je to vcelku vtipné. Hlavne keď sa tak hlúpo pomýlia inak tak inteligentní užívatelia. Ale to už som mimo tému. 80% (23.10.2014)

Jeden z nejlepších asijských hororů, to beze sporu. Hororová atmosféra je místy naprosto perfektní a některé momenty dokáží dost dobře vyděsit. Příběh mohl být sice o něco údernější, ale i tak se jedná o velmi povedený horor. Ale o nějaké geniální pointě bych nemluvil, tohle už jsem párkrát viděl. 75% (04.01.2011)

Jeden z velmi zajímavých asijských hororů. Za pozornost stojí zejména kvůli scénám, ze kterých skutečně běhá mráz po zádech. Tyto sekvence jsou natočeny vskutku bravurně. Další silnou stránkou je, že film dostane v průběhu asi třikrát nečekaně nový směr. Když už má divák zápletku se vyřešenou, vydá se hlavní hrdinka hledat dákyni svých očí. Slabší jsou některé herecké výkony. A pak jsou zde scény, které bych raději vystřihnul. Například scéna kdy sestra hlavní hrdinky požádá Loa, aby jí doprovodi Munl domů je natočena vysloveně debilně a je navíc doprovázena stupidní hudbou. Pár takových seků dokáže zkazit jinak dobrý film. (22.11.2004)

Moje první setkání s asijským horrorem. Pokud se Oko ovšem horrorem dá nazvat. Námět jako takový nebyl až tak převratný, ale provedení se mi líbilo hodně. Znepokojivá atmosféra byla vytvořena velmi jednoduchými a nenápadnými prostředky. Ten romantický podtext mi ale vadil. Vlastně celkově to bylo hodně klišoidní a neoriginální, ale zanechalo to ve mně dojem, proto dávám čtyři. HUDBA: Orange music - na správných místech minimalistická, na správných místech tajemná, až horrorová. (20.12.2007)

Niektoré scény sú poriadne mrazivé (výťah, nemocnica, chlapec na chodbe pred bytom), iné pôsobia nechcene komicky (hlavne akčný záver, ktorý bol predvídateľný a vôbec sa mi k predošlému dianiu nehodil). Vyšetrovanie hlavnej dvojice ma bavilo, ale ich romantická línia nebola dobre vykreslená a bolo cítiť, že je navyše. Dialógy medzi postavami boli miestami naozaj pofidérne a herci nehrali práve prvú triedu. Napriek kritike si ma však Oko získalo skvelou atmosférou a film ma ani na moment nenudil. Slabšie štyri hviezdy, silnejšie tri. 6,5/10 (24.01.2023)