Oko

Strach na thajský způsob. Při prvních minutách jsem několikrát zažil onen pocit, který krásně charakterizuje jedno slovenské slovo - „zimomriavky“. To by člověk nevěřil, jak jej dokáže vyděsit scéna, ve které bezmocná poloslepá dívka prochází zdánlivě liduprázdnou nemocniční chodbou. Pro dosažení kýženého efektu doporučuji sledovat Oko sám, v noci a na přístroji s pořádnou zvukovou aparaturou. Ovšem krom atmosférických duchařských lekaček nemá první hodina filmu čím zabavit. Příběh nikam nesměřuje, hlavní hrdinka svůj problém neřeší, spíš se mu vyhýbá. Teprve v posledních třiceti minutách nabírá odvahu zjistit, řečeno hororovým slangem, „kde je zakopaná mrtvola“. Škoda že celý film nedisponuje kvalitami několika scén na hranici geniality (divoká hra na housle, oběšení), ale to už by byla příliš velká nálož i pro ty nejotrlejší borce. Pokud se rádi bojíte a dáváte přednost stupňované atmosféře strachu před upižláváním končetin, klidně si tuto verzi příběhu o tom, že někdy je lepší nic nevidět, dopřejte. 65% Zajímavé komentáře: MIMIC, Terminus, Kusko.t2, galiyosha (28.08.2006)

Napínavý mrazivý horůrek, který je hodně podobný Šestému smyslu. Nejdříve vás Oko potěší zajímavým příběhem a kvalitní hudbou a přes první "bu, bu, bu" se dostanete k několika skutečně mrazivým scénám. Hlavní představitelka je sympatická a svoji roli zvládá na výtečnou. V druhé polovině filmu úroveň Oka bohužel klesá. Než se prokoukáte k závěrečnému rozuzlení, strašidelné výjevy už začínají mírně nudit. Potom přijde vysvětlující a nezajímavý (i když logický) závěr číslo jedna a zbytečně efektní a příliš nelogický závěr číslo dvě. Avšak neváhejte, v první polovině filmu vás čekají skutečně mrazivé okamžiky. Nejpůsobivější scénou (neplést s hrůzostrašnou) je nepochybně "Zrcadlo". (19.05.2003)

Děsivost Šestého Smyslu se rázem stává hadrem na podlahu...už od úvodních titulků, které kromě skvělého výtvarného řešení oplývají geniální hudbou od Orange Music. Tato hudba vás provází celým filmem, od takřka romantických scén ve kterých Mun znovu objevuje svůj svět, až po děsivá přízračná vidění. Právě zvuková stránka, střih a kamera dělají atmosféru tak hutnou, že se tomu člověk zdráhá věřit. Ne, nezdráhá se, ale bojí se věřit. A ohledně hereckých výkonů - obraz strachu v očích hlavní hrdinky vaši mysl hned tak neopustí. Dočkáte se i drobné exkurze do východního náboženství a filozofie, prostě a jednoduše - Oko je božské... (22.03.2003)

Moje první setkání s asijským horrorem. Pokud se Oko ovšem horrorem dá nazvat. Námět jako takový nebyl až tak převratný, ale provedení se mi líbilo hodně. Znepokojivá atmosféra byla vytvořena velmi jednoduchými a nenápadnými prostředky. Ten romantický podtext mi ale vadil. Vlastně celkově to bylo hodně klišoidní a neoriginální, ale zanechalo to ve mně dojem, proto dávám čtyři. HUDBA: Orange music - na správných místech minimalistická, na správných místech tajemná, až horrorová. (20.12.2007)

Při sledování The Eye si rozhodně nebudete v hlavě přemýlat myšlenku, že až film doběhne do finále, budete se ke svému zrakovému orgánu chovat jako k vlastnímu dítěti. Nebudete si při každém mnutí oka představovat jeho důležitost. Oko je zkrátka úplně normální horor. Párkrát vás vyšokuje, párkrát uspí. Místo toho abych při vystvětlovacích pasážích měl oči na stopkách, sledoval jsem raději moji láhev Kofoly, jak už bude skoro vypitá a říkal si, že bych měl teď něco zakousnout. Nadruhou stranu nehalekám, že film je bída. Má své světlé momenty (viz. scéna ve výtahu u které jsem nervozitou učurával, nebo to bylo z toho pití????). Ale prostě a jednoduše nepřebijí tu ukrutnou ospalost. 70% (06.06.2008)