Oko

Brrrrrrrrrr... Nikdy jsem se v kině tak nebál, jako u Oka. Šestý smysl se stává hadrem na podlahu... Tohle mě zaujalo. Zatímco v onom snímku čekal diváka nejsilnější zážitek v poslední minutě a v Kruhu jsem si připadal jako ti první diváci v kinech, kteří, vidouc jedoucí lokomotivu, uhýbali ze sedadel, při Oku mnou projížděly takové záchvěvy strachu, mrazení a děsu, že jsem si myslel, že to snad ani nejsem jááá... :-) Na druhou stranu je pravda, že pokud zapojíte všechny složky, to znamená že hrdinka ještě pořádně nevidí, vše je rozmazané, to toho se vám jako klíny do hlavy zabouchává hudba (která je mimochodem úžasná) a navíc se divák i kroutí pod sluchovými vjemy, je jasné, že se vyděsíte docela snadno. Ale, i tak, i tak... Neřekl bych, že si na mentalitu honkongských herců Evropan nemůže zvyknout, jenom je pravda, že ta mentalita je jiná. A neurážely mě ani dialogy o nemoci a lásce, jenom mě napadlo, že by to tam třeba nemuselo být. To hle všechno ale nemění nic na tom, že takové nepatrné vady na kráse nemohou snímku ani náhodou ublížit. Ten závěr je úplně jasnej. 1) paralela 2) a to už by byl spoiler. Nicméně závěr vás dozajista ohromí, bude vám připadat, že se tam ani nehodí, ale jenom do závěru toho závěru :-) Myslel jsem si, že v Kruhu už jsem zažil vše a bylo to překvapivě překonáno. Co mě ještě čeká? Vždycky jsem neměl rád horory a teď vím proč. I když jsem samozřejmě slyšel, že lidé se rádi bojí. Já k nim začínám patřit taky... (17.05.2003)

Číňané se vlastně ani nemusejí moc snažit, aby mě vyděsili. Sami o sobě mi připadají strašidelní. Na Oko jsem se proto hodně těšil a chvíli jsem byl i spokojený. Do té doby, než hrdinka konečně "zaostřila" a tajemně mektající šmouhy se zkonkretizovaly do podoby špatně hrajících herců a úhledných trikových výjevů, které nejsou o nic děsivější než třeba Hledá se Nemo. Tou dobou jsem se silně nudil a ke konci na mě šlo spaní. To není pro horror dobrá vizitka, ne? 40 % (04.07.2005)

Film, ktorý sa tvári, že si buduje hororovú atmosféru, aby nakoniec predviedol všetky neduhy podobných ázijských projektov (RINGU = výnimka). Hlúpy, predvídateľný a patetický záver pôsobí ako päsť na oko, a umelé dolovanie divákových citov vo mne vyvoláva zvláštny druh nevoľnosti. Už dávno nepatrím medzi ľudí nedotknutých žánrom, tak možno aj preto. (6.4.2004) (06.04.2004)

Značně rozporuplné pocity ze značně nevyrovnaného hororu. Nejednou jsem díky výborným lekačkám málem dostal infarkt a naopak nejednou jsem zase usínal u scén mezi nimi. Nulové sympatie k jakkékoli postavě, ani sebemenší náznak nadsázky (tedy pokud si dobře vzpomínám), osobitého kouzla nebo snad nějaké vnitřní energie. Je to zkrátka studené jak psí čumák. Co si ale bez diskuzí zaslouží pochválit je fantastická hudba, především její ústřední motiv - ten se mi vryl pod kůži hned po jeho prvním poslechu. Téměř dokonale jsou natočené také černobílé vzpomínkové pasáže v poslední třetině. No a závěr, který si nezadá snad ani s takovým Dnem nezávislosti... Jestli se tam však hodí, toť otázka. 60 - 70 % (09.04.2005)

U mňa zatiaľ neprekonaný horor. Totálna atmosféra nekončí pri obyčajnom "bu!", ale ešte to "bu!" do diváka riadnu chvíľu hustia. Príbeh je skvelý a mne vôbec nevadilo mierne striedanie žánrov a koniec je priam s ríše snov. Na druhý krát som sa ho nemohol ani dočkať. Za zmienku stoja ešte aj depkoidné úvodné titulky. Tvorcovia sa naozaj vyhrali s každou maličkosťou. BRAVO. (09.06.2005)