Dekameron

Trilogie života. 1)  Filmy v rámci Trilogie života Dekameron (1971), Canterburské povídky (1972) a Kytice z tisíce a jedné noci (1974) mají mnoho společných znaků._____ 2)  Vždy jde o krátké povídky z běžného života._____ 3)  Povídky jsou vyprávěny podivným zkráceným způsobem, který hned v první větě dialogu obsáhne mnohdy celou zápletku. To jsem skousával velmi těžko._____ 4)  I když se odehrávají v různých prostředích, dialogy mají vždycky zvukomalebnost italštiny, a to i v případě, že má jít o Angličany či Araby. Italský temperament je stále přítomný._____ 5)  Vždy je přítomna erotika (i tam, kde o ni primárně nejde, inu Passolini)._____ 6)  Mezi herci je spousta pěkných mladých kluků. Vidíme je přitažlivě oblečené, mnohdy nahé včetně jejich nářadíčka._____ 7)  Herci nejsou kosmeticky stylizovaní - často mají mizerné zuby či špatnou pleť._____ 8)  Herci jsou převážně naturščici._____ 9)  Všude prezentuje režisér homosexualitu jako zcela běžnou a častou součást sexuálního života. Filmy ale nejsou o homosexuálech._____ 10)  Realisticky působící prostředí umocňuje divácký dojem._____ 11)  Filmy působí (dnes jen lehce) skandálně a setkaly se s rozporným přijetím. Někde byly nějakou dobu censurovány či zcela zakázány._____ 12)  O všech filmech najdete kvalitní informace na italské Wikipedii._____ 13)  Z Dekameronu Giovanni Boccaccia si autor vybral 9 povídek a 2 mezihry. Florencii nahradil Neapolí a 14. století nějakou neurčitou ranou renesancí._____  14)  Oceňuji nápady, kluky, homosexuálního marxistu 49letého Piera Paola Passoliniho, ale přesto všechno jsem se nudil. Proč?_____  15)  Zajímavý koment: liborek_****. (06.05.2022)

Filmový Dekameron je výrazom túžby po živote a jeho krásach a radostiach, tak ako to koncipoval Boccaccio. Pasolini však ide ďalej, uvažuje, či nie je lepšie o niečom krásnom len snívať, než to zhmotňovať v nejakom druhu umenia. Pozoruhodný je príbeh „mŕtvi predsa živých nejedia“ (zhruba takto vznikli povesti o živých mŕtvych a špecialitách ich jedálnička). Pamätné je tiež "je.anie o život" v kláštore, na druhej strane veľmi dojímavé je „presádzanie kvetu“, ktoré absolútne zbožžnujem. Kľúčovým je však rozprávanie o maliarskej výzdobe kostola, ktoré sa opakovane vracia a ústi do vynikajúceho záveru. PS: Neviem, prečo sa Dekameron radí k renesančnej literatúre - stredoveká literatúra predsa nie je len o sväteckých legendách a písaní v latinčine. Ak niekto hlboko v 14. storočí napíše niečo rozverné, automaticky to neznamená, že ide o renesanciu. Giotto, ktorý sa v ňom spomína, bol protorenesančný maliar a tak by som charakterizoval aj Dekameron. (29.01.2023)

Nečetl jsem Dekameron, tudíž nevím, kolik toho má s filmem společného, ale jestli aspoň trochu, tak to musí být docela nářez. Jestli jsem z tohoto filmu něco pochopil, pak to, že Pasolini nebyl zrovna velký přítel katolické církve a dal to zde dost jasně najevo. Dokážu si představit, že se kdejakému prelátovi zatmělo před očima, pokud to tedy nějaký viděl. No a jestli proti tomu filmu křičeli, pak určitě nejvíc ti, kteří mají sami nejeden ten hřích na kontě včetně porušení celibátu. (13.08.2006)

Moje třetí setkání s PPP nedopadlo nijak slavně. Dekameron je hodně podobný Kytici z tisíce a jedné noci, přičemž druhý jmenovaný snímek se mi líbil o něco více. Nejvíce mi asi vadily výstupy herců (nebo spíš "herců"), kteří působili jako nějací naturščici s mentální poruchou, jinak si nedokážu vysvětlit ty hloupé grimasy a všechno okolo. Samotný příběh, který je rozdělen do několika povídek, není špatný, ale nijak mě nerozesmál, ani mi nepřišel vážný, což je u komediálního dramatu problém. Zkrátka Pasolinimu asi nikdy nepřijdu na chuť - možná bych měl zkusit jeho filmy ze 60. let, které jsou více ceněné. (27.06.2013)

Komu se tohle může nelíbit ? Je pravda, že jsem před tím viděl už čtyři Pasoliniho filmy (včetně Sala, ale i Evangelium sv. Matouše), tak jsem byl připravený na cokoli. Mně to připadlo jako příjemný oddechový snímek, krásně vizuálně zpracovaný a spíše než o zábavu usilující o zamyšlení. A pointa či poslední věta - nádhera. 25. 12. 2008 (asi čtvrté shlédnutí) : Nekonečně krásný film o ne vždy uplně pěkných věcech. Povídka o sluhovi, jeho bohalé milé a jejích třech bratrech je něco neskutečného. (12.08.2006)