Kytica z tisíc a jednej noci

"Moje filmu nie sú vulgárne sú o živote. Nepleťte si autorské dielo s lacnou gýčovinou," tak to háji P.P.Pasolili svoju Trilógiu života. Kytice z tisíce a jednej noci je posledným filmom trilógie inšpirovaným Rozprávkami tisíce a jednej noci. Prostredie Orientu použil ako zdoj erotického nádychu pre svoje prevažne homosexuálne príbehy glorifikujúce nahé mužské telo. Nosnou story je heterosexuálny vzťah mladého Núrredina a jeho čiernej otrokyne Zumurrud, na pozadí ktorej fungujú nezávisle aj ďalšie príbehy. Pier proste zobral knížku, vypichol svoje najobľúbenejšie a poskladal. Toto vo výsledku tvorí veľmi nekonzistentnu zmesicu prevažne nudných (štýlom rozprávania) historiek. Dielo miené rozprávky pre dospelých, bohužial postráda dôležité ingrediencie rozprávkového (napätie, dobrodružstvo) a explicitné erotické scény, ktoré mohli byť v konzervatívnom Taliansku 70-tych rokov ako koľvek poburujúce (a že si na tom strážcovia mravnosti zgustli a na ich tlak musel byť film zostrihaný), dnes jednoducho zo stoličky žiadneho dospelého nepostavia. Tragicky vo výslednom efekte pôsobia výkony prevažne nehercov a to ma vracia k úvodu komentáru. Nech sa snažím ako sa snažím, tak autorské dielo v tom naozaj nevidím. Lacný gýč a nuda. (03.10.2006)

Konečně jsem na to přišel! Alfa a omega každého správného uměleckého filmu je soulož a odhalený penis!!! Takže začínám točit a sháním několik naháčů, kteří jsou ochotni do minimálně každých deset minut ukázat přirození. Pokud budou pan Dafoe a paní Gainsbourgová příliš drazí, zkusím to v gay klubu. Koneckonců: čím větší neherec, tím lépe. (17.01.2010)

Film plnými hrstmi, nezkaženě, zprostředkovává bezprostřední důvěru v život, oproti západnímu plánování a vymáhání slibů, které ústí jen v pseudosebedůvěru, potlačený strach, bolesti hlavy, tiky, tlaky a nervové poruchy, tady se postavy přirozeně oddávají, v každé příští vteřině se důvěrně noří do nového rozpoložení světa, dávají se mu, sobě, i sobě navzájem, zalíbeně, okouzleně, zvědavě, beze strachu naplno jsou, ve vší síle a kráse... a takto čistě se se sebou nemůžou nepotkat, nemůžou neprožít právě svůj život. Dobrodružství, pravda i krása tady vyjevují svůj původní skalní a velice prostý význam. *** Stavba scén stojí na východním vyplývání, které diváky ze Západu rozčiluje... protože přece rozhodnutí učiněná ze zalíbení v momentu, z vytržení, ohrožují zdárný konec příběhu. A náš divák ví, jak to má dopadnout, aby to bylo dobře. *** Tady je to jinak... teprve oceníme-li v každém životním momentu zalíbeně vše, co se v něm nabízí, přitakáme-li nadšeně a plnou pozorností, odbočíme-li po svěžích pěšinkách, když se nám předestřou, budeme naplno sami sebou, abychom se vůb --- zbytek komentáře mi při ukládání po banální úpravě požrala chyba v matrixu a správci nereagují, budu-li mít přebytek energie, doplním, prozatím si bujaře extrapolujte, milení. *** (29.06.2012)

Upraveno v dubnu 2021. Kytice z tisíce a jedné noci je sexuálně otevřenou reakcí na středověkou lidovou sbírku pohádek, příběhů a anekdot. Arabský svět i středověká společnost, život bez mravoličné příkrasy, Pier Paolo Pasolini si nemohl rozkošnou příležitost nechat utéci, orientální vůně pestrobarevného dobrodružství dálek našel v Jemenu, v jeho starobylých městech a geometricky vznešených palácích, v Persii, ve slunci a v kachlících mešit a paláců Isfahánu, a v Nepálu, v kamenu, ornamentu a filigránech hinduistické a buddhistické zbožnosti údolí Káthmándú, tam, v pravém prostředí starobylých příběhů, oživil arabské pohádky bez dětského zjemnění i bez studu tělesnosti. Morálka je podávána bez uzardění, ale i v úhybných manévrech úliteb, vyvolaných uspořádáním a etikou společnosti, Éros je vládcem základního lidského chování, tužeb, chtíče a smyslnosti muž je slabochem, anebo násilníkem, žena je zajatkyní mužského pudu a pouze důvtip může uchránit její vnitřní svět a uspokojit potřeby, sexualita arabského středověku je řízena poetickou estetickou směrnicí směle provokujícího Pasoliniho, pohádky se navrací ke svému původnímu vyznění. Hlavní mužskou postavou orientálního zasnění je Nur ed-Din (sympatický Franco Merli), mladík, nezkušený, lehkomyslný až prostoduchý. Cesta do přístavu plnohodnotné dospělosti vede přes poznávání sexuální podstaty člověka a vlastní dobrodružení. Hlavní ženskou postavou je zde Zumurrud (zajímavá Ines Pellegrini), otrokyně a Nur ed-Dinova vyvolená. Bystrá mladá žena, která si přes své podřízené postavení dokáže zachovat hrdost, důstojnost a svobodnou vůli. Mužskému chtíči navzdory. K výraznějším mužským postavám také patří lehkomyslně nespolehlivý a dětinsky naivní Aziz (příjemný Ninetto Davoli), velkou statečností neoplývající princ Šahzamàn (příjemný Alberto Argentino), a obětí v předurčenosti osudu zaskočený princ Junán (zajímavý Salvatore Sapienza). K výraznějším ženským postavám patří z neopětované lásky nešťastná Aziza (zajímavá Tessa Bouché) a uhrančivě přítažlivá i nebezpečná Budùr (příjemná Luigina Rocchi). Z dalších rolí: nevěru zajatkyně krutě trestající démon (Franco Citti), z neuskutečněné svatby tak smutná Azízova matička (Margareth Clémenti), z vyprávění v lásku propadající princ Tadži (Francesco Paolo Governale), Nur ed-Dinova milostná zastavka Munis (Elisabetta Genovese), úspěšný modrooký únosce Barsum (Salvatore Verdetti), či k mužskému plemenu nedůvěřivá princezna Dunya (Abadit Ghidei). Kytice z tisíce a jedné noci, tak Pasolini provokuje upjatou škrabošku společenské mravopočestnosti uvolněným veršem a estetickou vizualizací sexuality. Arabský středověk bez morální zástěrky stavu věcí je podáván i s pederastií a násilím. Pohádky na Pasoliniho způsob drží vizuální stylizaci a lehký rým do pohybu boků. (14.04.2010)

Kytica z tisíc a jednej noci je dovŕšením Passoliniho voľného filmového cyklu (po Dekamerone a Canterburských poviedkach), ktorý sa natáčal v rôznych kútoch sveta ( Irán, Jemen, Nepál, Etiópia) počas dvoch rokov. Do hereckých rolí boli obsadzovaní poväčšine miestni neherci, ktorí, dá sa tak povedať, podali svoje nadpriemerné výkony. Je to viac príbehov pokope, no nosným je príbeh chudobného mládenca, hľadajúceho svoju otrokyňu - lásku Zumurrud. Ten sa na svojej ceste dozvedá množstvo príbehov oných ľudí, kde nosným motívom je láska. Láska či už homosexuálna alebo tá "normálna". Čo môže dobre pobaviť a ukľudniť súčasnú mládež je fakt, že aj pre tisíc rokmi žili na Zemi rovnako "zvrhlí" muži, či ženy s rovnakým sexuálnym chtíčom. Pričom každá nasledujúca generácia vraví : "To by sa za našich čias stať nemohlo !! ! )) (29.12.2006)