Réžia:
Pier Paolo PasoliniScenár:
Pier Paolo PasoliniKamera:
Tonino Delli ColliHrajú:
Anna Magnani, Ettore Garofolo, Silvana Corsini, Franco Citti, Luisa Loiano, Lamberto Maggiorani, Pietro Ceccarelli, Renato Montalbano, Piero Morgia (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Pasoliniho moderná interpretácia oidipovského mýtu sleduje osudy Mammy Romy, zostarnutej prostitútky, ktorá po rokoch špinavej práce na ulici má konečne šancu zanechať najstaršie remeslo a začať sa venovať predaju ovocia a zeleniny. Dúfa, že tak konečne bude môcť poskytnúť i svojmu šestnásťročnému synovi Ettoremu dôstojné spoločenské postavenie. Začína sa však chorobne na svojho dospievajúceho syna fixovať a situácia sa jej vymyká z rúk. Tak ako iné Pasoliniho filmy vyvolala Mamma Roma kvôli režisérovmu marxizmu, homosexualite a freudizmu škandál. Podobne ako jeho debut Accattone reaguje na inšpiračné zdroje a sociálnu tematiku talianskeho hnutia neorealizmu. Na rozdiel od klasických neorealistických diel Vittoria De Sicu či Roberta Rosselliniho sú však Pasoliniho postneorealistické filmy zbavené láskavého sentimentu, pátosu i melodramatickosti a zobrazujú drsne i poeticky beznádejný život lumpenproletariátu. (RTVS)
(viac)Videá (1)
Recenzie (41)
Další skvělý Pasoliniho počin. Trochu podobné filmu Accattone, ale tentokrát snad ještě hlubší. Jeden z obecně ještě celkem dobře hodnocených ranných děl tohoto italského velikána, kde se režisér soustředí především na sociální problémy italské společnosti své doby. Příběh matky a syna, který nikdy nepoznal otce a jehož výchova je po příjezdu do Říma vedena především ulicí, první láskou, "přáteli"...Celý tento příběh už od začátku směřuje k tušenému, ne příliš veselému koci. Navíc se zde objevuje další člověk, který se také chce přiživit jen na někom dalším a neštítí se ničeho, ale takový tu není jediný, opět zde vidíme mladé lidi, kteří teprve vstupují do života, ale pracovat se jim nechce, avšak peníze potřebují a uchylují se dokonce k okrádání bezbraných pacientů nemocnice. Možná mne trochu mrzí, že Pasoliniho "oblíbenec" Franco Citti, tentokrát nedostal tolik prostoru, protože právě i jeho příběh by stál za hlubší rozvinutí. Mamma Roma se v mých očích zařadila po bok těch nejlepších děl z Pasoliniho tvorby. ()
Mamma Roma je zralejší film oproti Pasoliniho prvotině Accattone, ze které bylo cítit až příliš velké okouzlení světem prostitutek a pasáků. V tomhle filmu už Pasolini ukazuje spíš tu odvrácenou stranu života na okraji velkoměsta i společnosti. Jeho hrdinové jsou ukázkou naivních snů a bolestné neschopnosti překročit hranice své společenské třídy a svého postavení. Film je depresivní nejenom tím, že ukazuje paneláková ghetta bez náležité infrastruktury za hranicemi lepších čtvrtí, vyžilé prostitutky, samolibé pasáky a chudé obyvatele periferie, ale i samotným příběhem, který končí tragicky. Celkový dojem: 75 %. Pasolini opět nezapře své levicové přesvědčení, když se svými hrdiny ze dna lidské společnosti při vší jejich nedokonalosti sympatizuje a zbytečně jejich skutky nemoralizuje. ()
Pasolini zachytil obdobie talianskeho neorealizmu a v jeho duchu vytvoril náročnú drámu matky, ktorá sa všemožne snaží o lepší synov život. Vykresľuje život chudobných, spoločenské rozdiely, bezcieľnosť aj ich túžby. Robí to však v mnohých prípadoch nudným spôsobom, film nedokáže dostatočne uchopiť diváka. ()
Mne okrem Felliniho diel a klasík talianskeho neorealizmu Mamma Roma pripomenula Bunuelovych geniálnych Zabudnutých. Hlavný hrdina je mladík, ktorý hľadá navzdory ťažkej sociálnej situácii (ale nie až tak a určite nie neriešiteľnej) samého seba a svoje miesto v spoločnosti do budúcnosti. Príbeh je pomerne jednoduchý a fádny, ničím obzvlášť neprekvapí, preto som sa mohol sústrediť aj na zaujímavú kameru, ktorá je prevažne v pohybe spolu s postavami, ktoré vedú dialóg. Príjemná zmena oproti strihu typu záber a protizáber. Postavy občas vyvolávajú dojem, že sa pozerajú do kamery, avšak sú mierne odchýlené. Pasolini ukazuje Rím ako rozvíjajúce sa mesto, vidíme moderné vysoké bytovky a na druhej strane osudy "sociek", ktorí by chceli byť jeho právoplatnou súčasťou. 70%. No a Pasolini si skutočne vedel vybrať (v tomto prípade vo vedľajších úlohách) poriadne nesympatické ksichty. To bol jeho najvačší trademark. ()
Môj tretí a zatiaľ bezkonkurenčne najlepší Pasolini. Najsilnejší vo felliniovských momentoch (prechádzka cez “rajón” nočnou ulicou), klasickej hudbe a úžasnej kamere. Slabší herecky a v prvej polke by som trochu strihal, ale tak je to skoro 60 rokov starý film, že. 85%. Edit: S odstupom času zvyšujem na 5*. Odkedy som to videl ubehol takmer rok a furt na ten film neviem prestať myslieť. ()
Galéria (34)
Zaujímavosti (4)
- Na premiére filmu v Cinema Quattro Fontane v Ríme 22. septembra 1962 Pasoliniho napadli fašisti, ktorí protestovali proti filmu. (Arsenal83)
- Chvíľu po tom, čo Mamma Roma (Anna Magnani) zloží neveste závoj z hlavy a nasadí si ho, sa ukáže, že nevesta má stále na sebe závoj. (Arsenal83)
- Film bol natočený v Ríme (Taliansko) od 1. apríla 1962 do 1. januára 1970. (Arsenal83)
Reklama