Věřte nevěřte

Perfektní seriál, na který jsem se díval jako malý a pěkně se při tom bál a nechodil do sklepa :D A vlastně pokud si ho i teď pustím večer a je tam nějaký strašidelnější díl, tak mám taky nahnáno. Oba moderátoři, kteří se po 1. sérii prohodili, jsou výborní a skvěle si hrajou se slovy. Po tolika letech jsem se na to zase začal dívat, navíc na youtube najdete všechny díly ze všech čtyř řad, takže doporučuju. Škoda, že jich není víc, ale musí být strašně těžký to pořád psát...100% (06.11.2012)

"Ó, duchu temnoty, nastal čas, abys tu spravedlnost sjednal zas!" Velmi rozporuplný seriál. Na jedné straně několik geniálních hororových příběhů (upíři v nemocnici mě docela vyděsili), na druhé straně spousta hloupých klišé a dementní dialogy jako z reklamy na Velkopopovického kozla ("Jó, Time, takový stoly jako ty už dneska nikdo nedělá"), ještě navíc umocněné nedobrým dabingem (Filip Švarc a Miroslav Saic jednoho brzy omrzí). Pokud se chcete jen bavit a bát, je tento seriál na večer ideálním, nicméně mě zaráží, kolik lidí (i zde) je schopno tvůrcům uvěřit, že se příběhy vydávané za pravdivé opravdu staly. (52.) (28.09.2006)

Najmystickejší seriál, z ktorého mi vždy nabieha husia koža. Do jedného príbehu ( vzhruba 8 minút ) nasiaknu celú energiu strachu, kde ste radi, kedy máte čistý pohľad a nástup hudby či kameramanské klamanie tela považujete sa zrod mrazivej neistoty. Jonathan Frakes svojím úškrnom udáva desivé tempo najmrazivejšiemu seriálu a vôbec ma nezaujímajú reálne pseudoprepojenia so "skutočnými udalosťami". Podstatný je pre mňa divácky zážitok, aký som pociťoval už od detstva pri spomienkach na to... (05.09.2012)

hele neurážej,,,já na to koukal...a ikdyž spousta toho vypada jako vymysl, po mejch zkusenostech z poslednich dvou mesicu ..kdo vi.. tak kupříkladu mě už šestej tejden vkuse pronásleduje venku neviditelnej vágus,,teda, aspon to tak vypadá, ponevac ackoli kolem me bylo ve chvili kdyz sem s nim mluvil plno lidi, nikdo ho prej nevidel,,,,zacina to vetsinou tak ze se mi rozváze tkanicka, ja poslu ostatni dal, ze je jako pak dozenu a ve chvili kdy se vzdalej na me zezadu nekdo volá takovým chraplavým tahavým hlasem "halóóóó.....haloooooo" a kdyz neraguju, tak pochvili se zezadu ozve "halooooo .....studenteeee"....tak se jako votocim a je tam, pak se me ptá co studuju a jestli vim kdy je ulice svaty anežky, že se mu tam porouchalo auto,,,kdyz mu povim ze sem vo ni vzivote neslysel, neviditelnej vágus me slusne pozádá, jestli bych mu nepucil dve kila, s tim ze mi je potom posle postou.. do vobliceje mu vetsinou neni videt ale z huby je mu cejtit fernet...naposledy me oslovil vcera v jednu ráno...... to uz bylo poctvry za posledni tri tejdny...tak mu ríkám "hele, bubáku, todle uz si mi vyprávěl minulý úterý, já ti zádný prachy nedám, stejně nejseš vopravdovej,,,a von povídá "ne, ne , to musí bejt ňáký nedorozumení", pak prebeh ulici a nez sem si udelal na bote druhou smycku, byl pryč.... no a kdyz to pak nekomu vyprávim tak mi to neveri....a to sem se este nikomu nesveril, jak sem jel tudle autem do mesta, a na svetlech potkám sám sebe, jak jedu proti sobě na kole (02.06.2009)

Tak seriál Věřte Nevěřte rovněž patřil v mládí k mým oblíbeným a většinou jsem nevynechal žádný díl. Jonathan Frakes byl skvělý průvodcem těchto příběhů pravdy a fikce a ani po letech jsem nedokázal na některé díly zapomenout. Kvalita byla různorodá, ale většina se tvůrcům celkem povedla. Taky jsem tipoval – ale snad jen třikrát jsem uhádl všechno správně – většinou tomu bylo naopak. Asi nejvíc se mi líbily všechny ty kuriozity (pomůcky), které nám ukazoval na začátku a jenž dokázali oklamat zrak. Nedávno jsem si asi dvacet dílů připomenul z nostalgie díky youtube. (13.01.2014)