Réžia:
Alain ResnaisKamera:
Renato BertaHrajú:
Pierre Arditi, Sabine Azéma, Jean-Pierre Bacri, André Dussollier, Agnès Jaoui, Lambert Wilson, Jane Birkin, Jean-Paul Roussillon, Jean-Pierre Darroussin (viac)Obsahy(1)
Každý zná tu písničku, která je plná malicherných hádek, omluv, malých či větších lží, kde se kdokoliv náhle zamiluje, kde se opouští a odpouští a znovu schází. A to vše v bravurní hříčce protkané, nebo chcete-li vyprávěné, prostřednictvím šansonů například Aznavoura, Bécauda, Edith Piaf či Johnnyho Hallidaye. Natočil ji s nebývalou lehkostí pětasedmdesátiletý nestor francouzské kinematografie Alain Resnais a byl za ni také patřičně oceněn. Na 48. Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně 1998 mu byl při příležitosti uvedení snímku Stará známá písnička udělen Stříbrný medvěd za vynikající přínos současnému filmovému umění a na domácí půdě ve Francii získal film celkem devět Césarů, mezi nimiž i toho za nejlepší francouzský film roku. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (12)
Typický současný francouzský film. Skupina materiálně zajištěných měšťáků hledá nadstavbu v citové spokojenosti. Na začátku jste sice nadšeni přesným výběrem písniček a výkony herců, kteří přejdou na dublování bez nejmenšího zlomu, ale když pochopíte, že jinak jde o x-tou variaci na hledání lásky u střední francouzské třídy, a uvědomíte si, že film má dvě hodiny, váš zájem opadne. ()
Jsem trochu zklamaný, protože moje fantazie překročila záměry tvůrců. Představoval jsem si, jak všední Francouzi v průběhu běžné konverzace náhle pocítí neodolatelné nutkání, vyskakují na stoly a propukají v zpěv, tančíce přitom za asistence pohledných sboristek, sešikovaných v úhledné geometrické obrazce. Že se ve francouzských ulicích bez předchozího varování odehrají muzikálové orgie a shůry jim bude žehnat sám Gene Kelly. :-) Tak to bohužel není. Postavy se hýbou úplně normálně, nikdo netančí, sboristky se nejspíš rojí v nějaké pečlivě zamčené šatně. Figury vedou fádní dialogy, do nichž občas vloží dvě tři fráze nějakého songu. A chvílemi to má něco do sebe. Třeba když bělovlasý André Dussollier spustí hlasem popového dorostence nebo když muž a žena, kteří se neznají, cvrlikají laškovný kuplet ze 30. let, včetně praskavého zvuku gramodesky. Škoda jen, že toho není víc a je to většinou samoúčelné. 60% ()
Vôbec nie moja šálka kávy. Pre čajofilov čaju. Resnais je síce jeden z tých starousadlíkov francúzskeho filmu, ktorý ide stále ďalej a je zábavnejší a štýlovo pútavejší, než taký experimentátor Godard. Ale aj napriek tomu je film tradičnou vzťahovkou. Postavy sú dobre napísané, ich prepojenie a vzťahy sú umne vystavané a všetko je to obohatené o šanzóny, ktoré mi síce nič nehovoria a podľa môjho názoru narúšajú celý koncept( vypovedajú len o vnútorných pocitoch postáv), pretože často sa mi stalo, že zaznela pieseň a ja som bol sekundu prekvapený, než som si spomenul, že spievali pred 7 minútami. Ale je to slušné a nenudil som sa. Ale od Francúzskych filmov si znova dám na hodnú chvíľu pokoj. Nikdy som ich až na pár výnimiek nemal rád. ()
Kdybych vyrůstal ve Francii a vstřebával všechny ty francouzské šlágry a šansony, které se objevují ve filmu, bylo by hodnocení nejspíš vyšší, ale takhle jsem vnímal především celkem průměrný scénář, který si pohrává s banální milostnou zápletkou. Slušné obsazení, příjemná atmosféra Paříže a zajímavé postavy se spoustou emocí a nálad. Celkový dojem: 60 %. Nijak zásadní, ale přesto lehce nadprůměrný francouzský kousek. ()
Tenhle film určitě nepatří mezi stěžejní díla Alaina Resnaise, ale je to i tak příjemná zábava. Navíc s hravým nápadem, když jsou myšlenky postav vyjádřeny částmi populárních francouzských písní bez ohledu na věk a pohlaví. Což často vyloudí úsměv do tváře. Zábavná forma podtrhuje vztahový a partnerský příběh hledání, objevování, bilancování. Setkání s láskou minulosti, pocit nového a velkolepého vztahu, neopětovaný cit, pomalá cesta sbližování, neschopnost přiznat si své chyby, plánované opuštění partnera, hodně emocí vyřčených i nevyřčených. Je zde šest výrazných postav. Sebevědomá i tápající Odile Lalande (zajímavá Sabine Azéma), její mladá, nadějná a svérázná sestra Camille (dobrá Agnès Jaoui), Odilein trpělivý partner Claude (Pierre Arditi), bývalý sukničkář a hypochondr Nicolas (zajímavý Jean-Pierre Bacri), zamilovaný a obětavý Simon (André Dussollier) a povrchní majitel realitní agentury Marc Duveyrier (Lambert Wilson). A k tomu všemu jsou slyšet části písní takových osobností jako je Charles Aznavour, Edith Piaf, Gilbert Bécaud, Serge Gainsbourg a mnoha dalších. Vše již bylo v různých podobách a obměnách řečeno, vysloveno, zazpíváno. Najít své štěstí, svou lásku a své místo v životě je aktuálním tématem každého času, věku i pohlaví. ()
Galéria (5)
Fotka © Pathé
Zaujímavosti (1)
- Natáčelo se od 13. ledna do 9. března 1997 v Paříži (Francie). (BMW12)
Reklama