Letec

Soundtrack Howard Shore: 1. Shake That Thing - Vince Giordano and his Nighthawks Orchestra ,2. I'll Build A Stairway To Paradise - Rufus Wainwright ,3. Somebody Stole My Gal - The Original Memphis Five ,4. Fireworks - The Original Memphis Five ,5. Thanks - Bing Crosby with Jimmy Grier & His Orchestra ,6. Happy Feet - Manhattan Rhythm Kings ,7. After You've Gone - Loudon Wainwright III ,8. Moonglow - Benny Goodman ,9. I Can't Give You Anything But Love - Django Reinhardt ,10. Ain't Cha Glad - David Johansen ,11. Nightmare - Artie Shaw & His Orchestra ,12. Stardust - Vince Giordano and his Nighthawks Orchestra ,13. Do I Worry? - The Ink Spots ,14. I'll Be Seeing You - Martha Wainwright ,15. Back Beat Boogie - Harry James & His Orchestra ,16. Moonlight Serenade - Glenn Miller & His Orchestra ,17. Howard Hughes - Leadbelly , (11.05.2011)

Jsou to spíš takové 4,5* protože je to opravdu moc dlouhý. Ale líbila se mi vizuální stránka všechno je takové barevné a scény s letedlama jsou naprosto úchvatné. Herci jsou super (pořád nechápu jak někdo může buzerovat DiCapria že neumí hrát) a nejvíc mě dostalo že i v úplně malých roličkách se objevují takové kádry jako Jude Law nebo Willem Dafoe. Jsem opravdu velice zvědav na Million dollar baby, protože k tomuhle filmu by se Oscar za režii a film hodil moc hezky. (19.04.2005)

Co Scorseseho sakra v posledních letech tak změnilo? Ano, Letec je vizuálně úchvatné dílo, na které se zatraceně dobře kouká, ale kam sakra zmizela ta komorní poetika jeho scén? Kdysi dávno, když Bobby De Niro ještě neoslavil ani třicáté narozeniny, Scorsese natočil Špinavé ulice. Použil několik zaprášených newyorských lokací, postavil na ně pár herců a zrežíroval scény, které se vám zapíší svou atmosférou do paměti. Dnes má milionové rozpočty, točí scény s desítkami komparzistů, ale kde je sakra ta bezchybná atmosféra? Kde je barová rvačka za zvuků nějaké známé písně, proč proměna Howarda Hughese trvá tak krátce? Osobně mám tuto osobnost americké historie spojenou s jedním z nejzáhadnějších politických manipulátorů šedesátých a sedmsesátých let, který rok nebyl spatřen a posílal peníze na konta významných lidí. A tak trochu bych čekala, že Scorsese jeho příběh dokáže podat více zajímavě a osobitě, zvlášť když DiCaprio zvárnil svou roli nesmírně suverénně. (06.07.2008)

(1001) Ó můj bože, jestli se za takovéhle přízvuky udělují Oscary a Zlaté glóby, tak si naše civilizace opravdu zaslouží zaniknout. Jen co si u mě Scorsese trochu napravil reputaci, tak to jde zase všechno do kytek. Předně ho podezřívám z toho, že tenhle film není nic jiného než proklatě drahý a naleštěný bulvár, žádný ponor do šílenství a obsese se nekoná. Za druhé mi chybí absence dramatického oblouku: film vyloženě vypadá, jako že si zcela libovolně a nepodloženě vybírá jednotlivé epizodky Hughesova života a na první dobrou je ukazuje tak, jak to co nejširší okruh diváctva od dobového spektáklu očekává, žádná invence nebo interpretace, nedejbože názor, se nedostavuje. Když si taky člověk o Hughesovi něco přečte, tak zjistí, že byl třeba obviněný z toho, že ve svém autě srazil a zabil člověka, a zbaven obvinění byl až poté, co očitý svědek zázračně změnil výpověď. Taky byl dvakrát ženatý (s ne tak supr kůl filmovými herečkami, takové vztahy asi nejsou pro plátno dost dobré) a vyváděl i různé jiné skopičinky. Mně třeba přijde zajímavé, že když vešli zaměstnanci do hotelového apartmá, kde devět let bydlel, zjistili, že měl po celou tu dobu zatažené všechny závěsy a ty mu tam dokonce začaly hnít. To by mě bavilo sledovat mnohem víc, než jak zakazuje svojí patnáctce jíst zmrzlinu. No a za třetí, k vlastnímu překvapení zjišťuji, že vážně docela hodně nemám ráda Lea. Rozhodně ne, když se snaží hrát charismatické nekompromisní zmrdy. Hughes taky prý měřil 193 centimetrů, proč jsme nedostali nějakého pořádného čahouna? (18.01.2015)

Pokud je Letec něčím především, pak dokonalou ukázku vrcholného Hollywoodu, toho Hollywoodu, který Hughes pomáhal ve dvacátých letech svými smělými vizemi budovat. Je to precizně naplněné žánrové schéma, které nabízí jak dechberoucí špektákl, tak skvělou dramatickou filmařinu. Nelze nepochválit famózní kameru, skvěle začleněné triky, perfektní dobovou muziku, která všemu dává styl a atmosféru. Příběh Howarda Hughese není jen osobním dramatem, ale i velkolepou a výpravnou podívanou, v níž vás některé scény přiškrtí po „hollywoodsku“ do sedačky a nenechají vás vydechnout (skvostně natočené vzdušné sekvence opravdu stojí za to). Co je ale mnohem důležitější – každá část slouží monumentálnímu celku a monumentalita celku nezastiňuje osobní a nepříliš idealizovanou osobní rovinu. Hughesova osobnost je středobod, kolem kterého se vše spektakulární točí, ne naopak. Toho si na Martinu Scorsesem cením. Nepodlehl velkému tématu a pokusil se jít pod povrch. Neidealizoval, ale pokusil se podat příběh jednoho z fascinujících nositelů lidské imaginace a touhy létat (obrazně i doslovně) ve všech odstínech. Z místa, kde jsem seděl, se jednoznačně zdálo, že uspěl. Letec je opravdu nádherným exemplářem životopisného velkofilmu ve vším oslnivém lesku. Na bídu tentokrát místo nezbylo... Těch pár minut, které má film navíc, lze považovat za dědičnou chorobu. A slabší Loganův scénář dokázal Scorsese bohatě vyvážit svou precizní režií. (12.02.2005)