Hříšní lidé města pražského

Oblíbený seriál mého dětství s přehršlí známých českých herců, nádhernou prvorepublikovou atmosférou a úžasně výraznou znělkou:-). Včera jsem se nachomýtla k repríze a poněkud nemile mě překvapilo řešení zápletky první epizody. Následují SPOILERY, tak to nečtěte, jestli nechcete přijít o překvapení;-). Dedukce rady Vacátka je obdivuhodná - oběť, precizně klepnutá kladivem, ležela v pečlivě zastlané posteli, čili pachatelem MUSELA být žena (mezi námi, většina žen by kladivem ublížila spíše sobě a k vraždě by tedy volila menší, lehčí nástroj - třeba nůž). Svědkyně si vzpomene na doprovod zabitého děduly - padesátnici, blondýnu při těle. A hle, rada Vacátko se ihned vytasí s jedinou fotkou podezřelé, jiná oplácaná blondýna asi v Praze tou dobou neexistovala. Svědkyně při pohledu na obrázek váhá, přesto se jí policejní rada chytře ptá, jestli si je zcela jistá totožností podezřelé a najednou dostává přesvědčeně kladnou odpověď. Podezřelou neměl rád psík zavražděného, když na ni tedy po chvíli zaštěká policejní čivava, je to důkaz nad důkazy o vině! Podezřelá je navíc kráva na entou, ukradne desítky tisíc, zahodí důkazy do Vltavy, ale starou sukni zašplíchanou od krve strčí do čistírny! Opomenutí je nesmírně věrohodně vysvětleno lakotou vražedkyně - ta se pochopitelně okamžitě složí, místo aby tvrdila, že např. stahovala králíka (expertíza krve by tou dobou asi nebyla kdovíjak na úrovni). V podobném stylu díl doklopýtal až do úsměvného závěru a notně ukrojil z glorioly seriálu. No, ještě si pár epizod zopáknu, než sestřelím hvězdičku, třeba to nebude samý bůžek ve stroji;-). EDIT: OMG - ty "promyšlené akce" při zatýkání, ty následné upískané honičky neschopných policajtů... Čtvrtou hvězdičku vážně ponechávám jen z nostalgie a úcty k hercům. 70% (13.04.2010)

Skvělý a pro dnešní tvůrce nedostižný detektivní seriál. Není co napsat, protože dobré zboží se chválí samo a to v tomto případě platí stoprocentně. Podmanivá staropražská atmosféra a excelentní herecké výkony spolu s mistrovským hudebním doprovodem, udělaly z prostinkých případů působivý vizuální koncert. (31.07.2012)

Řekl bych geniální krimi seriál s nepřekonatelnými herci. Muziku génia světové hudby Zdeňka Lišky - tu snad netřeba komentovat. Parádní atmosféra, děj, napětí, vše sladěné do kompaktního celku, perly české krimi. Vacátko byl aspoň muž zákona, kam se na něj hrabe Poirot. A samozřejmě dvě jeho ruce zákona - Bláha s Vinklářem. (03.11.2007)

A dejte mi zahrát, pane inšpektóre. Dejte mi zahrát, už jsem zase dóle. Dejte mi zahrát v čistým dur, než přišijou mi číslo na mundur, na mundur, šedivej, vošklivej. Zákon, zákon šlape jim na pérka. Brání se, brání, pražská galérka. Jo, člověk míní, ten nahoře to změní a potom zbejvá jen mřížový snění. A dejte mu zahrát, pane inšpektóre. Dejte mu zahrát, než vypadne z róle. Dejte mu zahrát v černým mol, ať pozná sám ten velkej lidskej bol ze zrady, velikej, falešnej. A dejte jim zahrát, pane inšpektóre. Dejte jim zahrát, a každýmu sóle. Jeden zná pravdu, druhej lež, malér je svázal k sobě za faleš, na řetěz, za faleš, na řetěz, za faleš. Hříšní, hříšní, hříšní hříšníci. Hříšní, hříšní, hříšní viníci. Vini, vini, viní viníci. "Hříšní lidé města pražského". **** (15.11.2017)

Letitý český komplex, vylučující možnost vzniku kvalitní původní detektivky (chcete-li krimi, thrilleru, gangsterky, akčního filmu; dobrá detektivka z toho všeho má v sobě kousek a zpravidla cosi nevyslovitelného navíc k tomu), byl již před drahnou dobou překonán. Literární Markova předloha umožnila vznik atraktivního, skutečně divácky vděčného a přitom umělecky suverénního seriálu, který v požehnané době svého vzniku - byla to zlatá léta šedesátá a jejich vrchol, legendární Pražské jaro - přinesl jakoby mimochodem nevratný průlom do čínské zdi mlčení, lží a polopravd o prvorepublikovém Československu a jeho hlavním městě Praze. Jakoby důvěrně sousedská atmosféra pražské galérky a její servisní kontaktní organizace - pražské kriminální policie - vedle čtyř hlavních postav, ztvárněných dnes již bez výjimky mrtvými velikány našeho hraného filmu Marvanem, Bláhou, Vinklářem a Filipovským, v jehož případě to byla role životní navazující vlastně bezprostředně na jeho nezapomenutelný cruchotovský dabing, umožnily další příležitosti pro podstatnou část tehdejší české herecké thálie: Bohdalovou, Zímu, Brzobohatého, Kopeckého, Lipského, Prachaře, Kodeta, Zelenohorskou, Zázvorkovou a k tomu nádavkem přidaly přesvědčivou drobnokresbu všech vrstev tehdejší prvorepublikové společnosti. Aniž upadali do sentimentální nostalgie, dokázali HŘÍŠNÍ LIDÉ a jejich hlavní tvůrcové - režisér a spluscénárista Jiří Sequens s dalším scénáristou Jiřím Markem - podat nezkreslený obraz vysoké profesionální i lidské úrovně klíčových osobností i ostatních pracovníků tehdejší kriminální policie. Vzoru, ze kterého posléze po celou komunistickou éru žila i kriminalitou se zabývající část policie jiné - VB SNB. Nezapomenutelná vzpomínka na kruté zločiny, nápadité zápletky i až idylicky působící evokovanou provorepublikovou společnost v nás zůstává, ať už jsme pamětníky tohoto pozoruhodného členitého díla, nebo naopak jeho prvními, dychtivě nadšenými fanoušky objevujícími krok za krokem tuto klasickou, osvědčenou ameriku našeho národního filmového dědictví. (01.01.2008)