Čas sluhů

O neprůbojné puťce která se stala chladnou mrchou. Trochu se divím že tohle prošlo přes tehdejší cenzuru, protože postavy nedělají hezkou vizitku ideálu socialistického člověka, a v ději se hromadí závadné společenské jevy. Ve své době to mohlo vzbudit poprask, jenže dnes je většina kouzla pryč. Z tehdy jistě působivé sžíravé kritiky odolala času jen vynikající Ivana Chýlková a perfení hudba. Zbytek nezestárl zrovna se ctí. (30.08.2022)

V tomto filmu jsou zásadní hlavní postavy, které hrají naprosto výborně, obzvlášť Roden a zlé oči ivany Chýlkové - z těch mrazí. Soustředěný výkon, jako Leonardo a Kate v Nouzovém východu. Okolní postavy jim nesahají ani po kotníky. Možná kromě Evy Holubové, která se mi v této postavě snad poprvé líbila. Jinak socialistické reálie možná po takové době působí vyčpěle, hlavně pro toho, kdo je nezažil, ale přátelé, dejte si říct - tak to bylo. A netvrdím, že v dnešní době takové ženské nejsou, jistě jsou, ale ty podlomené chraktery s tou dobou souvisí, takže to určitě zbytečné není. Dalo by se polemizovat o tom, že to Pavlásková mohla ukočírovat lépe, ale na svou dobu je to film výjimečný a nedoceněný. Jediné, co bylo trochu přes míru snesitelnosti byla šílená rodinka z Moravy. (05.01.2011)

Prvně jsem tento film viděl až teď - po 22 letech od jeho vydání a musim říct, že mě to nijak zvlášť neoslovilo. Slyšel jsem na to hodně chvály, a tak jsem byl zvědav, jestli oprávněné. Herecké obsazení dobré - Chýlková, coby mrcha, byla sice výborná a Roden taktéž, ale stejně jsem čekal mezi nima dvěma větší "fighty". Když film končil, tak jsem si řikal "To už je konec"? Čekal jsem nějakej pořádně vygradovanej závěr. Moje hodnocení je tedy 66% (05.01.2011)

Manipulativní a chladně vypočítavá Ivana Chýlková je fakt na ranu. Tahle role jí sedla perfektně a skoro jako všude, ukáže i zde svoje nádherné vnady. Ale nejen intriky hlavní postavy jsou náplní tohoto snímku. Prvotina režisérky Ireny Pavlásková je nestrašnější a nejhrůznější v tom, jak se tohle typické podlé čecháčství a malost vůbec nezměnily. Ukázkový příklad naší "krásné a čisté" národní povahy. V tomto marastu má výbornou roličku Bolek Polívka jako host v restauraci, který poslouchá svoje rádio, k pití si nic nedá a tak je vyhozen, což komentuje slovy : "To si člověk nemůže už vůbec nic dovolit?" Tohle se komoušské schvalovací komisi asi moc nelíbilo, leč ve filmu to zůstalo. Předrevoluční atmosféru podtrhuje úžasná hudba kapely ZOO. (23.08.2022)

Zvěčnělý pomník MRCHY se všemi velkými písmeny, který v 89. roce po zásluze uchvátil diváky a leckoho naprosto fascinuje dodnes. Na režijní prvotinu (pro kina) v necelých třiceti letech skutečně pozoruhodně zvládnutý počin, u kterého se sešla řada těch, kterým dnes říkáme osobnosti českého filmu - je ovšem otázkou, zda to tím měla Irena Pavlásková ulehčeno, či naopak. To ale není důležité, narozdíl od dosaženého výsledku, a ten je bez debaty luxusní (viz třeba ta hudba!!!). Ivana Chýlková předvádí výkon, na který zůstáváte zírat nejen kvůli její Daně, ale i kvůli osobám v jejím okolí, které sebou nechávají vláčet tak, že se tomu rozum vzpírá uvěřit. Čas Sluhů je i jistou výpovědí o své době a lidech v ní žijících, ale zároveň je v lecčem nadčasový. Jen se rozhlédnete kolem sebe, poslechněte si zprávy, a zamyslete se nad tím, co se vlastně v lidech změnilo, a co to pro nás všechny i pro vás osobně znamená. Můžete pak dát cokoliv menšího než 80%? Nemůžete;) Víc byste mohli, ale já to neudělám, protože si ode mě film držel chladný odstup a nepustil mě k sobě. Třeba to je další rozměr kvality, který jsem nepochopil, ale pro mě je Čas Sluhů doslova osmdesátkový film. (08.01.2011)