Balada o Cable Hogueovi

Nevšední westernový příběh o self-made postavičce s atmosférou nostalgie a radikální změny časů, romancí a řadou humorně stupidních i dojemných chvil. Zařadil bych do soudku k Life and Times of Judge Roy Bean a McCabe & Mrs. Miller. Milá alternativa od trojice legend - Peckinpah, Huston, Altman. (22.08.2023)

Balada je snad jediný western „krvavého Sama“ který točil možná střízlivý, když žena není jen courou na jedno použití a brutalita tu nehraje prim. Za to pohled do výstřihu a na boky prostitutky Hildy v statických záběrech kamery dají vzpomenout obsesi Russe Meyera (proti které nic nenamítám) a viděl bych tu i inspiraci spagetti westerny Sergia Leone. Film mimo jiné nabídne kritiku pokrytecké morálky v podobě chlípného kněze, pěkným falzetem odzpívané balady v duchu končících sixties music a výbornou režii i herecké výkony._____Prvních čtyřicet minut je skvělých, pak příběh mírně ztrácí páru, ubude komických momentů a závěr je možná trochu banální. A nebo druhý pohled, konec předpovídá přelom od století páry ke století benzínu a hrdina tentokrát neumírá jedoucí na koni s ostruhami na botách a kulkou z winchesterovky v zádech. A to je přece konec Divokého západu! 90%. Produkce: Warner Bros (05.08.2020)

Zajímavý a rozhodně dobře natočený snímek, podávající Divoký západ velmi příjemným, humorným, kapku melancholickým a každopádně mile lidským způsobem. Jason Robards jako sebevědomý samotář, který dosáhl svého amerického snu, se své ústřední role zhostil na výbornou a jím prezentovaný Západ představuje zase něco jiného, než to, na jsme si u obvyklé westernové podívané zvykli. Peckinpah si možná trochu zaexperimentoval, ale podařilo se mu natočit snímek, který zaujme jeho extrémní fanoušky i ostatní diváky. A dalším velkým plus je milostný příběh, který je velmi originální, nepříliš romantický a tak jaksi ze života. (25.07.2006)

Výborný film. Peckinpahovi se daří skvěle kombinovat komické pasáže s dramatickými, drsnost s lyričností - a tato neobvyklá směs funguje. Hodně mu pomáhá Jason Robards v sympatické roli, který zvládá všechny zmíněné polohy. Podobně jako v Divoké bandě i zde se vyskytnou otravní pánbíčkáři, tentokrát je Peckinpah nerozstřílí, stačí mu, že je zesměšní. Zajímavá je i postava "reverenda" (pobavila například scéna, kdy poskytuje duchovní útěchu ženě, která ztratila bratra). A chci také zmínit velmi pěknou hudební složku, za kterou stojí Jerry Goldsmith. Už úvodní píseň v kombinaci s titulkovou scénou je dokonalá. (11.10.2009)

Sam Peckinpah je pro mě neznámé jméno a nestydím se to přiznat. Na Primě nebo kde to ten film dávali z něj dělali velkého boha. Film mě utvrdil v mé pravdě, že není nijak zajímavý natož božský. Film o pomstě, která nakonci stejně jen na půl podrthuje vděčnost toho starého muže za to kam došel. Tak jak balady končívají, tak ani tato se nevyhne jasnému konci. (26.07.2006)